Jak jsme viděli hvězdy…
V pátek 29. března nastala na Liberecku zajímavá situace, když u Hodkovic se začaly k večeru otvírat díry v oblačnosti, zatímco krajské město i Jablonec nad Nisou byly beznadějně utopeny pod nízkou pokličkou. Vyrazili jsme proto do Hodkovic podívat se naživo. K našemu zděšení zde nebylo skoro vůbec vidět oblohu, ale družice tvrdila opak jen pár kilometrů na jih. A opravdu, u Turnova byla obloha stále více posetá hvězdami. Smůla byla, že my nechtěli koukat na Býka s Orionem, ale na Andromedu s kometkou.
Vic dojel na letiště v Hoškovicích a dokonce velkým binarem našel kometu vizuálně. Já vjel omylem na dálnici a tak jsem dojel na nejbližší sjezd ke Svijanskému Újezdu. Mlhavý zákal nad severozápadem sice znemožnil vidět kometu triedrem 10×50, ale fotograficky jsem si kometu prohlédnout mohl. Škoda. Kometa byla celkem vysoko, galaxie byla ještě na celkem dobré obloze viditelná alespoň v triedru, ale níže už začínal zákal. Okem byla nejlépe vidět jen Mirach vlevo od M 31. Zato Kasijopea nebo Orion, to byla nádhera. A tak jsme zase jednou viděli alespoň ty hvězdy.
MaG
Obloha opravdu nebyla dobrá. MHV kolem 4 a SQM-L v zenitu 19,9 MSA neslibovaly žádnou extra podívanou. Kometa C/2011 L4 byla sice binarem snadno k nalezení hned po příjezdu v 19.40 SEČ, nebyl na ní ale nijak úchvatný pohled. Jen taková rozmázlá hvězda. Z dosahu zmizela krátce po čtvrt na devět, kdy sice obloha ztmavla na 20,6 MSA, ale vlastatice se ponořila do opravdu husté vrstvy u obzoru.
Pozorovat se ale dalo. Konkrétně Jupiter. Vybaven pouze binarem to nebylo ideální, ale při použití TV Zoom okulárů a „vytočení“ zvětšení těsně pod 100× se dal hezky pozorovat výstup měsíčku Io po tranzitu, jeho stín na planetě i zapadající rudou skvrnu. Až jsem se divil, na co se takový binar 125 mm dá použít.
Nakonec to tedy nebyla zas taková katastrofa a cesta za jasnou oblohou se vyplatila.
Vic KaL ◊!