Nedělní Slunce
První neděle v měsíci je tradiční akcí pro veřejnost na hvězdárně v Turnově. Nejinak i ta červencová. Po vlně tropických veder se již dopoledne začala tvořit bouřková aktivita v okolí Žitavy a oblačnost postupovala JV směrem. Už to vypadalo, že z pozorování tentokrát nic nebude, ale nakonec spadlo jen pár kapek a po 14 hodině se turnovská obloha vyčistila. Pohled na Slunce byl tentokrát zajímavější v continuu než v Ha. Přes 6″ refraktor s Herschelovým hranolem Slunce ukázalo dokonale svoji kropenatou tvář. Seeing byl ideální (ačkoliv teploměr v kopuli ukazoval 33,5 stupně Celsia) a umožnil studovat detailně strukturu skupin slunečních skvrn a granulaci i při 173 násobném zvětšení. V chromosférickém dalekohledu byla patrná pouze jedna menší protuberance, několik filamentů a jasná aktivní oblast v okolí největší skupiny skvrn.
Na terase instalovaný 11“ SCT Celestron CPC 1100 a ustavený na Slunce, bez problémů nalezl pomocí GO-TO planetu Venuši. Její stále užší srpek snesl zvětšení až 389x. Vyhledali jsme i nedaleký Jupiter, ale jeho plošná jasnost byla velmi nízká a k detekci na světlém pozadí denní oblohy bylo zapotřebí zkušené oko pozorovatelovo.
V pozorování Slunce jsem pokračoval i v pondělí dopoledne z domova, kdy jsem jej v continuu sledoval APO refraktorem SW Equinox 120/900 při zvětšení 32-120x. Chtěl jsem pořídit alespoň dokumentační snímek kropenatého povrchu, ale začalo se zatahovat, tak jsem si vypůjčil snímky z observatoře Kanzelhöhe v Rakousku.