Astronomické události

Po čtyřech letech jsme se znovu vypravili do Německa na Herzberger Teleskoptreffen (HTT), abychom zjistili, co je nového u našich západních sousedů. Předpověď počasí byla celkem optimistická na noc z pátka 18. 9. na sobotu 19. 9. 2015. Jelo nás letos z Klubu astronomů Liberecka nakonec jen pět.

33″ karbonový dobson ☆ Foto © Ladek

Ladek vyrazil první už před obědem v plné výzbroji s dalekohledy i se stanem, zbytek ve složení HoPi, Ladin, Aleš a Vic jel až na noc jen tak nalehko.

Cestou jsme sledovali skrz rozpadající se oblačnost zapadající srpeček Měsíce s nedalekým Saturnem a i když nás kromě mnoha Umleitungů zdržela i policie, o půl jedenácté jsme byli na místě. Obloha byla krásně čistá.

Zatímco u metrového dobsona se stála fronta na M13, obešli jsme zbytek areálu, abychom zjistili, co zajímavého kde vyrostlo. A nebylo toho málo!

42″ dobson nemůže na HTT chybět ☆ Foto © Ladek

Kromě mnoha větších či menších refraktorů tam byla i spousta zajímavých doma stavěných 18 – 20″ dobsonů, často jako lowridery, navíc i hodně 24″ a dokonce i jeden 33″. U něj jsme strávili pochopitelně nejvíce času, měli jsme ho prakticky pro sebe, majitel byl velmi ochotný. Vůbec vstřícnost a přátelské přijetí byly příjemným překvapením.

Stejně tak potěšila místní obloha. Trochu nečekaně ukazovalo moje SQM-L v zenitu s Mléčnou dráhou stabilně přes 21,4 MSA, což je více, než jsme zvyklí z Jizerek. Samotná vesnice Jeßnigk byla komplet po tmě a ani nedaleký Herzberg moc nesvítil. Vadit by mohla snad jenom značná vlhkost, která zdejší rovinu charakterizuje. Mohli jsme ale být aspoň svědky zajímavého způsobu odmlžování sekundáru plamenometem.

Kromě typických objektů jako jsou Řasy (pěkně detailní), Velká mlhovina v Orionu (hezky barevná v 42″) nebo Činka, jsme namířili přístroje rozličných apertur podle nálady i na slabší planetární mlhoviny, galaxie nebo také komety. Samotného mě nejvíc zaujal Stephanův kvintet v 33″, kde bylo vidět snadno hned šest galaxií, nebo NGC 40 i s „polárními čepičkami“ a bočními laloky. Navíc nám po celou noc stání pod žebříky zpříjemňovalo množství hezkých jasných meteorů.

Určitě nejsem sám, kdo po tomto zážitku začal přemýšlet o větším dalekohledu. Německá ATM scéna patří evidentně na špičku. Kdekdo si tam brousí tenká a světelná zrcadla a staví karbonové dobsony sám doma. Po krátkém spánku pod přístřeškem ve spacáku jsme s vycházejícím Sluncem ještě obešli místo činu, abychom za světla hezky zblízka okoukli ty nejzajímavější konstrukce.

Na oběd jsme byli doma. Cestou bylo o čem diskutovat. Jestli za rok vyjde opět počasí, určitě se na HTT vrátíme.

Vic KaL ◊!

PS: Více fotek od Ladka najdete v galerii na Rajčeti.

Vloženo: Sobota, 19 září, 2015 , 16:00 , kategorie: Bazar našich akcí. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.