Střípky z Brna
První dubnový víkend proběhl v prostorách hvězdárny a planetária v Brně sjezd České astronomické společnosti. Více o oficiálním programu se dovíte na webu České astronomické společnosti.
Cestou do Brna jsem se zastavil nad ránem na hvězdárně v Jičíně, kde jsme místním 50cm newtonem koukli na komety 41P, C/2016 V2 a C/2017 E4 a 185mm APO refraktorem na Jupiter s přecházející GRS a nakonec i na vycházející Saturn. Pak jsem naložil Honzu z Mladé Boleslavi a Davida z Jičína a pokračovali jsme reprezentovat astronomii našeho regionu do Brna.
-
- Kupole planetária a hlavní vchod
-
- Kupole kryjící Zeissův 8″ refraktor
-
- Kupole 60cm dalekohledu
-
- Honza při pozorování Marsu 14″ SCT
-
- 60cm automatizovaný universitní dalekohled
-
- Aleš pozoruje Merkur 6″ Zeissem
Mimo oficiální program mohli v Brně zájemci o přestávkách absolvovat exkurzi k 60cm universitnímu dalekohledu zajímavé konstrukce (mimochodem tak špinavé zrcadlo jsem ještě neviděl…). V odpoledních hodinách se otevřela pozorovatelna, tak jsem si zahrál na demonstrátora. Využil jsem GO-TO systému a namířil 14″ SCT na Venuši pouhých pět dní po konjunkci se Sluncem. Seeing byl celkem slušný, tak se v zorném poli při 150 násobném zvětšení tetelil tenký srpek.
Za soumraku jsme opět využili navádění a našli tak bez problémů planetu Merkur. Po chvíli byl vidět pohodlně i pouhým okem (z centra Brna!) a tak jsem na něj namířil také sousední refraktor Zeiss AS 150/2250. V obou přístrojích byl krásně patrný srpek (fáze 44 %). Poté jsme SCT otočili na Mars, ale kromě oranžového kotoučku nebylo vidět žádných albedových útvarů. Naopak 6″ refraktor slavil úspěch na Měsíci, kde jsme revolverovým měničem okulárů střídali zvětšení od malého, kam se vešel celý srpek až po cca 200×, což skýtalo velmi detailní pohled na povrchové útvary.
Velkým SCT jsme zjistili, že i v centru několikasettisícové metropole se dá vidět pěkná struktura centrální části mlhoviny v Orionu, naopak Zeissem jsem bez problémů rozložil dvojhvězdu Rigel. Závěr večerní pozorovací seance patřil vycházejícímu Jupiteru a jeho měsícům – na něj jsme namířili oba dalekohledy. Ve 21 hodin se své úlohy ujal ohněstrůjce a rozzářil na Kraví horou úplně jiné hvězdy…
Aleš Majer