22. 11. 2001

Ještě jednou mohu shrnout, že nastala dvě velmi pěkná maxima s mírnou odchylkou od předpovědi. Mezi 11. a 12. hodinou to bylo v Americe s počtem 1 až 2 tisíce meteorů v hodině. Pozorovatelé viděli řadu jasných meteorů, což dokumentuje ještě více parádních fotografií. Při expozičních dobách od 2 do 10 minut je na snímcích vždy jeden až 5 meteorů, což je fantastické. Podobné výsledky pochází z druhého maxima kolem 19:00 SEČ viditelného zčásti v Austrálii a Východní Asii. V těchto oblastech zaznamenali frekvence zhruba 2 až 3 tisíce meteorů za hodinu. O tom, že ani pozorovatelé u nás nepřišli tolik zkrátka svědčí nejen tato stránka. Pěkný článek o bolidu ve 4:19:01 SEČ nabízí pan Miroslav Druckmüller na stránkách Instantních astronomických novin.

20. 11. 2001

Situace kolem "superbolidu" z 18. 11. 2001 ve 4:19 SEČ postupně shromažďuji v dokumentu pro MS Word. Zde ke stažení.

19. 11. 2001

Informace o pozorováních z radaru v Ondřejově najdete zde. Data která tam uvidíte výrazně převyšují počty meteorů viditelných okem, protože dosah radaru je slušných 9 mag!
Leonidy 2001 jsou za námi. Děkuji za návštěvu a za rok nashledanou u meterického (doufejme) deště v Evropě a Americe...

18. 11. 2001, 21:00

Maximum viditelné v Americe zřejmě poskytlo počty meteorů přesahující frekvenci 1000/hod. Nyní probíhá maximum v Austrálii a v Asii. První zprávy z Austrálie hovoří o 30 meteorech za 5 minut vizuálně a 2000 meteorech za hodinu radarem.

Podle posledních měření to vypadá na maximum kolem 19:00 SEČ s počty meteorů něco nad 2000 za hodinu.

18. 11. 2001, 13:30

Snažil jsem se nalézt nějaké informace o počtech meteorů padajících v Americe. Nastalo tam maximum, poměrně rozsáhlé, kdy po dobu více než dvou hodin padalo minimálně 500 meteorů za hodinu s maximem něco nad 800. Tolik předběžná data.
Pokud jde o záblesk z předešlé noci, zaujalo mě potvrzení pádu bolidu ve 4:19:01 v Třebíči. Jen odhad pozorovatele hovoří o -1 až -2 mag, což by neodpovídalo tomu, co jsem viděl já. Možná proto, že z pohledu z Třebíče mohl být velmi daleko, zatímco já bych jej měl doslova nad hlavou. Uvidíme, zda to nepotvrdí další lidé.

18. 11. 2001, 05:30

Jít spát ve tři? Mýlil jsem se. Napadlo mě totiž zkontrolovat, zda není náhodou někde jasno. Vydal jsem se na kole na nejvyšší kopec v okolí. Místo mlhy jsem za chvíli dojel do inverze. Z pozorování nebylo nic, ale...

Bolid jaký jsem nikdy neviděl

Jel jsem takhle na kole, když tu mě strašně vylekal záblesk jako při blesku v malé vzdálenosti, tak do 1 až 3 km. Přední kolo mi uhlo stranou, já užasl, ale vzápětí začal počítat sekundy a zastavil. Stalo se to asi ve 4:19:01 SEČ. Protože jsem jel potmě (šetřil jsem baterii), mohl jsem správně určit jasnost záblesku. Kolem byla hustá mlha z nízké oblačnosti a proto se domnívám, že tento záblesk způsobil bolid, jaký jsem ještě nikdy neviděl. Jeho jasnost musí začínat zhruba u -12 magnitud. Byl to neuvěřitelný zážitek. A vidíte, opravdu jsem ten bolid neviděl.
Když bylo 4:48:55, zaznamenal jsm v jedné serpentýně slabší zablesknutí. Tentokrát už zaúřadovala i přední brzda a tak jsem mohl ihned zaznamenat čas. Domnívám se tedy, že jsem stihl v mlze, způsobené nepříjemnou nízkou inverzní oblačností, zaznamenat dva jasné bolidy. Kolik jich asi viděli jinde ... :-)

18. 11. 2001, 02:30

Podle všeho toho bude padat asi poměrně dost. Nedivil bych se ranní frekvenci nad 50 meteorů v hodině. Jasno je ve vyvýšených polohách jihu Čech a určitě i na Moravě. Škoda pro mě.

18. 11. 2001, 00:00

Pozorování pro tuto noc asi odložím, protože venku je mlhavo, mrholí a asi je inverze. Cesta do hor by byla zřejmě moc šílená.

Co říkají zprávy z jiných koutů naší vlasti? Zaznamenal jsem, že na Moravě to je s počasím o něčem jiném. Pozoruje se např. v Ostravě, Vsetíně, Veselí nad Mravou. Ozval se mi také kamarád z Českých Budějovic, kde padá mlha, nicméně odešel pozorovat. Zpráv bude jistě přibývat, pokud nepřibude mlh a nízké oblačnosti. Byly zde tedy spatřeny první Leonidy.

17. 11. 2001, 21:00

V noci ze 16. na 17. listopadu jsem se již pokusil zjistit, jak aktivní je roj Leonid. Bohužel od 2. hodiny ranní mě tady na Jablonecku trápila kombinace přízemních i výše položených mlh, jež mi jen občas dovolila něco zahlédnout. Přesto, když už jsem měl možnost vidět hvězdy, žádný meteor jsem nespatřil.

Zajímavá informace je jistě ta, že jinde bylo mnohem jasněji. Noc sobotně-nedělní ovšem neslibuje jasnou oblohu v nižších polohách. Ale znáte to. Rozhodně bych vám pozorování přibližně mezi 2:00 a 6:00 docela doporučil. Pokud to nevyjde mě tady, udělá mi radost, uvidí-li někdo něco...

16. 11. 2001, 21:30

Je jistě velmi zajímavé, že oblačnost se opravdu od severu začíná rozpouštět. Vzhledem k tomu, že se nacházím právě v Jablonci nad Nisou, rád bych zkusil něco pozorovat už tuto noc.
Pokud bych se odmlčel po celou sobotu, může to být přístupem k serveru... přesto všem přeju, ať vidí co nejvíce padajících hvězd.

Informací ohledně Live pozorování Leonid bude jistě řada. Zkuste se vydat na stránky APO, kde najdete informace z Čech a na stránky ESA, kde je řada informací a odkazů.

16. 11. 2001, 9:00

Pravděpodobnost, že uvidíme letos nějaké Leonidy je opravdu asi nejvyšší v neděli 18. 11. pozorujte buď nad ránem, nebo těsně po 23. hodině v noci. Počasí však nevypadá úplně ideálně. Má být sice minimálně polojasno, ale brzy nastoupí inverzní ráz počasí a potom bude jasno jen na horách. Bude to chtít štěstí...

Následují úvodní informace...

Myslím, že pravidelný návštěvník těchto stránek, zřejmě také zájemce o astronomii, už dnes moc dobře ví, co se bude dít, píše-li se datum 17. až 19. listopadu. Pokud je jasno a máme štěstí, lze sledovat řadu prachových částic, které po prudkém vlétnutí do zemské atmosféry zazáří a my máme možnost pozorovat meteorický roj Leonid. To proto, že dráhy stop meteorů se zdánlivě sbíhají v místě na obloze, zvaném radiant, který se u tohoto roje nachází přibližně uprostřed hlavy Lva.

V roce 2001 je již také zřejmé, že pěkná maxima nastala pro Evropu v roce 1998 a zvláště v roce 1999, kdy jak známo nastal pěkný meteorický déšť, který se obvykle opakuje právě každých 33 let, což souvisí s oběžnou dobou mateřské komety tohoto roje, komety Tempel-Tuttle.
V posledních letech se už také jaksi stalo pravidlem, že existují lidé, kteří jsou schopni předpovědět, kdy přesně se Země střetne s některým hustším vláknem samotné mateřské hmoty. Předpovědi se opíraly o záznamy z minulých století. Vypracovávají je např. astronomové Lyytinen, Brown a Cooke, Jenniskens, Kondratěvová, Muravěvová a Reznikov nebo Asher a McNaught. Pojďme se podívat, jak to podle posledně jmenovaných má proběhnout letos, případně o rok později.

         
David Asher & Robert H. McNaught (copyright 2000, all rights reserved)

Jak naznačují obrázky, Země prochází na své dráze velmi blízko nebo přímo skrz několika proudy Leonid dle pozorování z let 1699, 1767, 1800, 1833 a 1866. Ve srovnání s rokem 2000 by se chtělo smeknout - ale! Je nutné si z našeho hlediska uvědomit, že Leonidy můžeme pozorovat zhruba mezi půlnocí a šestou hodinou ranní. Z tohoto pohledu je zřejmé, že většinou shluků prachových částic projde Země v době, kdy nejvhodnější doba pro pozorování nastává pro obyvatele na západním pobřeží Severní Ameriky a na Dálném východě, tedy v Japonsku nebo Číně (maxima jsou očekávána 18. 11. 2001 v 11:01, 18:31 a 19:19 SEČ).
Co to znamená pro nás? Zkusit pozorovat nad ránem 17. a 18. listopadu a doufat, že se objeví nějaká nečekaná hustší část proudu částic Leonid. Tato možnost tu samozřejmě je, ale upřímě řečeno, není vysoká. Pomoci by nám letos mohla příznivá fáze Měsíce (těsně po novu) a třeba i počasí.