Marsovské novinky

 

>> 30.3. 2000    Signál nemohl být zachycen ... zúčtování

Jak již to v životě někdy bývá, některé věci se stát nemohou, jakkoli si je člověk přeje. Já jsem byl koncem loňského roku natěšen, jak zase budeme moci prohlížet nové snímky Marsu a probírat se Gigabajty dat ..
Vše bylo nakonec úplně jinak. Sondy Mars Climate Orbiter a Mars Polar Lander ztroskotaly. Jak to dopadlo s přistávacím modulem Mars Polar Landeru? Nyní nám nabízí NASA oficiální vysvětlení příčin neúspěchu.

Nejpravděpodobnější příčinou nehody Mars Polar Landeru je předčasné vypnutí brzdícího motoru asi 40 metrů nad povrchem. Stalo se tak proto, že počítač vydal chybný signál po vysunutí vzpěr. Protože stejná chyba byla objevena u sondy, která měla přistát na Marsu v roce 2001, bude tato sonda rozebrána.
Pokud se dostala sonda až do tohoto bodu letu, pak se výše uvedená příčina ukazuje jako vysoce prevděpodobná.

Protože součástí sondy byly ještě dva penetrátory - Amundsen a Scott, byly i zde hledány příčiny ztroskotání.
Ukázalo se, že problémem nemusely být jen nepříznivé podmínky v místě přistání, ale dokonce nedostatečná připravenost těchto sond k letu.

NASA tedy naplno přiznává množství chyb jichž se dopustila. Připomíná však také, že 97% z ceny všech výprav k Marsu od roku 1992 tvoří sondy úspěšné, proto nevěšme hlavu a nezatracujme odborníky. Bylo zjištěno, že museli pracovat ve velkém časovém stresu a s nedostatkem financí.

Tyto problémy budou pro následující výpravy odstarněny. Výpravy k rudé planetě budou tedy i nadále pokračovat a u programu "rychleji, lépe, levněji" se jen musí lépe využít jeho výhod a zároveň nešetřit do extrému. U sondy Mars Polar Lander se ušetřilo na anténě, která vysílá telemetrická data během sestupu. Proto nyní neznáme přesnou příčinu nehody sondy.

Výzkum Marsu je důležitým vědeckým úkolem a počinem celého lidstva. Vzhůru na Mars !

Podle NASA a IAN. Celý článek v češtině na IAN (raději čtěte v MS IE 4.x a vyšší).

>> 31.1. 2000   Snaha zachytit signál stále pokračuje...

Manažeři mise Mars Polar Lander sdělili, že vědci ze Stanfordské univerzity v datech nashromážděných za poslední týden nedetekovali signál ze sondy. Stanford bude nyní pokračovat v rozboru získaných dat, neboť je tu stále možnost odhalení signálu ještě detailnější analýzou.
Anténě ve Stanfordu nyní budou sekundovat antény v Evropě. Jedná se o 14 nizozemských antén o průměru 25 metrů ve Westerborku, 76 metrovou anténu Jordell Bank v Anglii a italskou anténu nedaleko Bologne.
1. a 2. února bude k sondě vyslán povel, který sonda, jestliže bude funkční, opětuje. 4. února budou antény naslouchat případným signálům z Marsu. (Data jsou vztažena k americkému času, SEČ - 6 až 8 hodin).

Sonda Mars Polar Lander měla přistát na Marsu 3.12.1999, ale dosud nebyl zachycen žádný signál o úspěšném dosednutí na rudou planetu. O této misi čtěte zde.

Snímky oblasti přistání sondy MPL pořízené Mars Global Surveyorem jsou k dispozici na http://mars.jpl.nasa.gov/mgs/msss/camera/images/1_24_00_polarlander/index.html

>> 28.1.2000   Zachyceny signály z Marsu ???

Podrobnou analýzou signálů zachycených 45 metrovou anténou Stanfordské university v Kalifornii byly zjištěny dva zajímavé signály umělého původu z 18.12.1999 a 4.1.2000, které mohla vyslat sonda Mars Polar Lander.
25. ledna 2000 v 18:00 SEČ byl proto k Marsu vyslán signál, aby sonda, v případě, že je toho schopna, vyslala přímo k Zemi svou odpověď. Mars Polar Lander se měl ozvat 26. ledna kolem 21. hodiny našeho času. Zdali se tak ovšem stalo se dozvíme za několik dnů, možná i týdnů, neboť analýza signálu není jednoduchou záležitostí. Není samozřejmě zcela vyloučeno, že šlo o umělý signál ze Země či její blízkosti.