Mars Polar Lander

 

Start 3.1.1999, raketa Delta 7425 Přílet k Marsu 3.12.1999

Mars Polar Lander byla sonda určená především pro zjištění stavu vody na Marsu v minulosti i v současnosti. Její součástí byly dvě průkopnické mikrosondy z projektu New Millennium zvané Deep Space 2. Později dostaly ještě jména Amundsen a Scott. Jejich úkolem bylo dopadnout na povrch Marsu rychlostí 200 m/s, přičemž se měly zabořit, tedy penetrovat do hloubky kolem 1 metru.

Jak už to tak u výprav k Marsu bývá, sonda v pořádku odstartovala a úspěšně absolovovala meziplanetární let. K Marsu doletěla 3. prosince 1999 a všichni s napětím očekávali, jak dopadne její přistání. Poslední informace, které nám sonda předala před vstupem do atmosféry hovořily o tom, že je na správné příletové dráze a je ve velmi dobrém stavu. Přistání se mělo uskutečnit ve 21:15 SEČ v oblasti jižní polární čepičky, asi na 78 stupni jižní marsovské šířky.

Ve 21:05 měla sonda opustit pouzdro pro meziplanetární let. O 18 sekund později se měly oddělit oba penetrátory Deep Space 2. Ve 21:10 vstoupila sonda do řídké atmosféry a tepelný štít se zahřál na více než 1700 stupňů Celsia. Ve výšce něco přes 7 km se měl otevřít padák a o deset sekund později měla začít pořizovat záběry sestupová kamera na spodku sondy. Ta měla dělat snímky každé 2 sekundy až do přistání. Ve výšce 2,5 km se měl oddělit padák a zapálily se brzdící motory. Sonda měla přistát 3.12.1999 ve 21:14:45 SEČ. Poté se měla ozvat na Zemi, že je v pořádku.
Přišla však studená sprcha místo šampaňského. Mars Polar Lander se ve stanovený okamžik neozval a nestalo se tak ani v následujících pozorovacích oknech. Podobně dopadly také oba penetrátory Amundsen a Scott, jejichž baterie měly životnost jen do 4. prosince 1999 a které se přes Mars Global Surveyor také neozvaly, přestože k tomu měly dostatek příležitostí. Mohli jsme se domnívat, že sonda je v nepřístupném terénu a její hlavní anténa nebyla schopna nalézt Zemi. Dalším pokusem tedy bylo, že sonda měla za úkol prohledávat oblohu a nalézt tak Zemi. Bohužel ani takto nebylo spojení navázáno a pro další snažení tak zde byla anténa pracující v pásmu UHF (TV pásmo). Nejprve měla za úkol sonda na oběžné dráze Marsu, Mars Global Surveyor, odposlouchávat v pásmu UHF. Poté se o totéž pokoušela 48 m radioteleskopická anténa Stanfordské University v Kalifornii. Naděje na spojení definitivně vyprchaly a tak byla sonda 17. ledna oficiálně prohlášena za mrtvou.

Co mohlo být příčinou dalšího velkého neúspěchu NASA v poslední době? Proč se tak náhle odmlčela sonda v ceně 165 mil. dolarů?
Protože selhaly všechny tři výpravy, je možné, že se neoddělil prstenec pro meziplanetární let. Pak by se neuvolnily ani oba penetrátory a ze sondy by zbyla hořící pochodeň v atmosféře Marsu, ne nepodobná Mars Climate Orbiteru, sesterské to sondě..
Problémy mohly nastat při otevření padáku a odhození tepelného štítu, ale tyto části byly odvozeny od úspěšných misí Viking a Pathfinder. Samozřejmě mohla nastat chyba při zapálení motorů během sestupu, nebo sondy přistály v kamenitém terénu a rozbily se ...
Nyní celou oblast hodlá NASA vyfotografovat pomocí Mars Global Surveyoru a při rozlišení 2 m na pixel se pokusí najít alespoň zbytky sondy, spíše však padáku.

Doufejme, že souhra okolností, jež přihrála NASA hned několik neúspěchů, neovlivní další výzkumný program Rudé planety. Nyní jsou v plánu opět dvě sondy - lander a orbiter v roce 2001.

30.3.2000, oficiální zpráva k nehodě sondy Mars Polar Lander ! - Čtěte Marsovské novinky

13.6.2001 - situace kolem sond z roku 1999 přeci jenom ovlivnila další výzkum Marsu. Další mise se proto opozdí, ale naštěstí je na cestě alespoň sonda 2001 - Mars Odyssey.

Oficiální stránky mise Mars Polar Lander: http://marslanding.jpl.nasa.gov/lander