Polární záře 31. března - 1. dubna 2001

 

Na polární záři jsem byl poprvé řádně předem připraven a tak mohly s trochou potřebného štěstí vzniknout i následující fotografie, ale začněme od začátku.

Vše to začalo už tím, že se na slunečním disku objevila obrovská sluneční skvrna, největší za posledních 10 let. Její rozměr dosáhl 29. března 2001 asi 2300 miliontin povrchu Slunce, řečeno srozumitelně - zabírala plochu jako 14 našich Zeměkoulí. V okamžiku, kdy doputovala vlivem rotace Slunce doprostřed disku, vyprodukovala to co velké skvrny dělají. Velikou erupci té nejsilnější třídy X (přesně X 1,7). Z minulosti jsou sice známy případy mnohem silnějších erupcí (např. 4. dubna 2000, jež způsobila velikou polární záři 6. dubna 2000), ale tato nám již dávala velkou šanci na viditelnost polárních září, neboť byla doprovázena výtryskem hmoty z koróny (tzv. Coronal Mass Ejection - CME), který směřoval přímo k Zemi...

Fotografie skvrny NOAA č. 9393 od F. Duboise z 28. 3. 2001

Zdroj: SEC NOAA/GOES

Poté co rázová vlna dorazila k sondě ACE, která je umístěná 1,5 mil.km od Země směrem ke Slunci, věděli jsme, že se schyluje k nejlepšímu.

Největší polární záře začala hned poté, co rázová vlna zasáhla Zemi. To bylo 31.3. po 3. hodině ráno našeho času. U nás už tedy bylo na pozorování pozdě a navíc bylo zataženo.

31. března 2001 večer byla u nás poprvé zaznamenána polární záře zřejmě kolem 21:45, kdy ji viděli v Brně, Ondřejově a také na Kleti. Já jsem neviděl sice nic, ale ve 23:00 jsem vyrazil z Č. Budějovic směrem na SZ. Asi 2 km od městského osvětlení nedaleko Haklových Dvorů jsem pak čekal co se bude dít. Teprve po hodině čekání se to stalo...

Najednou se nedaleko Měsíce a Capelly ze souhvězdí Vozky začal vynořovat šikmo k obzoru směřující pruh červené barvy. Stěží jsem chtěl věřit tomu co vidím, ale prostě tam ten pruh byl a já jen rychle udělal tři snímky. Po 2-3 minutách bylo po všem, ale nechtěl jsem věřit tomu že naposled.

Tyto tři fotografie polární záře vznikly 1. dubna 2001 kolem 0:40 SELČ. První snímek (úplně nahoře) je s objektivem 3.5/28 mm expozicí 20 sekund. Tyto dva snímky (druhý nahoře a třetí vpravo) objektivem 1.8/52 mm expozicí 15 sekund. Jako negativ byl použit Fuji Superia X-TRA 400 ASA.

Poté se toho moc nedělo, až po jedné hodině ranní se mi zdálo, že se začíná červenat v souhvězdí Kasijopeji, přímo nad severem. Jakmile jsem mezi 1:10 a 1:15 začal dělat fotky nebylo pochyb, že tam zuří další jasná polární zář.

Následující tři fotografie polární záře vznikly 1. dubna 2001 mezi 1:10 a 1:15 SELČ. Snímek úplně nahoře je s objektivem 3.5/28 mm expozicí 25 sekund. Další dva snímky (nahoře a vpravo) objektivem 1.8/52 mm expozicí 20 sekund. Jako negativ byl použit Fuji Superia X-TRA 400 ASA. A abych nezapoměl dodat, všechny záběry jsem pořídil s fotoaparátem Konica Autoreflex-T ze sedmdesátých let. Ale optiku má stále výbornou :-)

Že byla tato polární záře vidět podobně i z jiných koutů naší vlasti dokazují i fotografie Dalibora Hanžla. Jsou exponovány asi 5 km severně od Brna nedaleko obce Ořešín.

Taková byla tedy další polární záře v našich končinách. Tu největší v tomto slunečním maximu (nastalo zřejmě v roce 2000) jsem téměř prošvihl, přesto: když jsem fotil záblesk družice Iridium 3, vyfotil jsem i tuto jasnou polární záři. To byl ale 6. duben roku 2000 a to už je jiná kapitola.