Třetí a prozatím poslední díl - výhled do budoucnosti.

1. díl, 2. díl, 3. díl

Díl třetí - Blízká zatmění 2005 a 2006

Minulé díly byly malým ohlédnutím za předchozím zatměním Slunce. Přehled zatmění z nedávné minulosti a výhled do budoucna dávají následující mapky. Zdrojem budou nejčastěji stránky Freda Espenaka.

Mapa světa s pásy úplných zatmění 2001 - 2025	Zde vidíme pásy prstencových a hybridních zatmění

Zadíváme-li se podrobněji na mapu úplných zatmění do roku 2025, je patrné, že od zatmění v roce 1999 nastává poblíž střední Evropy již pouze jediné blízké zatmění, a to právě 29. 3. 2006. Zatmění v roce 2015 není příliš vhodně umístěno, ale třeba jej bude možné pozorovat také.
Prstencová zatmění pro nás znamenají, že Měsíc je zrovna natolik daleko od Země, že Slunce nezakryje celé. Potom máme ale také nevšední zážitek. V roce 2003 nastalo jedno takové na severu Evropy, ale i od nás bylo vidět po východu Slunce jako jedno z velmi krásných částečných zatmění. Další nastává již 3. 10. 2005 a bude vidět nejen v blízkém Španělsku a Portugalsku, ale možná z hlediska počasí ještě lépe také v relativně výhodném Tunisku.
Hybridní zatmění začínají povětšinou jako prstencová, poté se mění v úplná a končí zpravidla opět jako prstencová. Příkladem může být např. zatmění 8. 4. 2005, viditelné ve střední Americe právě již jen jako prstencové.

Na prvním obrázku si lze také všimnout pásu z června 2001, tam jsem byl před třemi roky (Zambia). Kolega vycestoval do jižní Afriky i na další úplné zatmění v prosinci 2002 (Kruger Park, Jihoafrická republika). Já jsem tam s nimi nejel, a to jednak z finančních důvodů, ale také proto, že v tu dobu tam bývá období dešťů, a tím i veliká oblačnost, a navíc se jednalo o krátké úplné zatmění pod 1,5 min. To v Zambii 2001 trvalo 3 min 45 s. Kolega mě pak informoval, že měli pěkné počasí, ale v den zatmění se ještě před rozedněním zatáhlo. To zatmění mělo nastat ráno, a tak jezdili po parku jak šílení a honili díry v mracích, aby nakonec jednou dírou viděli začátek úplného zatmění a asi 16 s korónu. Na tu bídu viděli poměrně dost. Profesionální výprava RNDr. Markové z Úpice pozorovala v Zimbabwe a tam bylo jasno.

Teď se připravujeme na dvě zatmění Slunce, která budou poměrně blízko, a tím i cesta za nimi levnější. Protože naše republika leží v oblasti měsíčního polostínu, budou u nás obě zatmění viditelná jako částečná (s velikostí při maximální fázi asi 0,5 slunečního průměru). Nejlépe se jeví pro obě zatmění Libye (nejpříznivější prognóza počasí), v případě zatmění 2005 zvažujeme i Tunisko.

Prstencové zatmění 2005

Prstencové zatmění Slunce 3. října 2005 bude mít poměrně dlouhé trvání – v Libyi až 4,5 minuty. Vycestovat se dá jak do jihozápadní Evropy, tak do Tuniska nebo Libye, kde lze očekávat nejlepší počasí.

Pás se táhne z Pyrenejského poloostrova přes severní a vých. Afriku.	Detail pásu na Pyrenejském poloostrově a v Tunisku / Libyi

Zdroj informací: http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/SEmono/ASE2005/ASE2005.html

Úplné zatmění 2006

Úplné zatmění Slunce 29. března 2006 bude také jedno z těch delších. Maximální délka na území Libye přesáhne 4 minuty! Pás totality se dotýká břehů Brazílie, kde bude zatmění vidět při východu Slunce. Poté, co přeběhne stín Měsíce Atlantik, vstoupí na území Afriky, kde bude na pobřeží Guinejského zálivu pozorovatelné úplné zatmění již 3,5 minuty dlouhé.
Nejzajímavější oblastí z hlediska Evropana i pravděpodobnosti jasného počasí je Libye, případně také severozápadní cíp Egypta. Zatmění dosáhne na jihu Libye maximálního možného trvání v délce 4 min 7 s. U pobřeží Středozemního moře to však budou stále krásné téměř 4 minuty. Vyplatí se tedy cestovat poněkud mimo střed pásu totality, kdy se začínají lépe projevovat okrajové jevy zatmění (více Bailyho perel, déle viditelné i menší protuberance). Jestliže se říká, že zatmění je u okraje pásu totality nejhezčí, ale zároveň toužíte si jej co nejdéle užít, jeví se jako kompromis místa s délkou trvání 3 minuty, ale již poměrně dost k okraji. Takovým místem je např. oáza Jalu v Libyi, nebo Kambut při pobřeží Libye, nebo také severozápadní cíp Egypta těsně při hranici s Libyí.
Petr Šauman dodává: "Co se týká pozorování, jsem vyhraněný centrista, volím stanoviště vždy na ose pásu (vidět ten krásný úkaz co nejdéle)."

Pás se táhne z Brazílie, přes Afriku a Turecko až do střední Asie	Detail pásu na území Libye a Egypta

Jestliže o Libyi lze prohlásit, že zatmění je zde z hlediska počasí jisté, oblast východního Středomoří, především Turecka, je na tom hůře. Na druhé straně, cesta do Afriky bude poměrně finančně náročná, i když již není ani Libye nikterak nebezpečná. Turecko je v ohledu na finanční náklady velmi výrazně levnější.
Zatmění bude na jihu Turecka vstupovat na pevninu v oblasti významného města Anatolie, turecky Antalya, která ještě leží na hranici tříminutového zatmění. Pojedete-li do středu pásu, zažijete zatmění dlouhé ještě skoro 3 min 45 s. Špatně na tom není samozřejmě ani sever Turecka s možností koupání v Černém moři, nicméně je zde již zmíněný problém s menší jistotou jasného počasí.

Doplněk: statistika počasí v pásu zatmění 1996 - 2004, Martin Setvák, ČHMÚ

Jižní Turecko v oblasti Anatolie	Pás totality v severním Turecku
Anatolie a nejbližší okolí na podrobnější mapce	Detailní plán města Anatolie

Protože se jedná o úplné zatmění, nezapomeňme ani na mapky viditelnosti planet a hvězd v okolí zakrytého Slunce. Kdybych měl vymyslet nějaký vhodný postup, asi bych se zaměřil nejprve na vychutnání si Bailyho perel a úplného zatmění na jeho počátku, po jedné minutě bych se díval na okolní krajinu a asi do dvou a půl minut ze zatmění, kdy se již oko stihlo trochu adaptovat, bych zkoušel hledat hvězdy. Po 2,5 minutě bych se vrátil k zatmění samozřejmě s dalekohledem v ruce a vychutnal bych jej až do konce.
Co tedy nabídne obloha v Libyi nebo v Turecku? Ukazují to následující celoblohové mapky. Zaujmout musí již několik minut před úplným zatměním jasná Venuše 45° vpravo od Slunce. O něco blíže, mezi ní a Sluncem bude také Merkur (25°). Jasnost Venuše je tou dobou -3,5 mag a Merkur má "pouze" 0,9 mag. Mars 1,2 mag bude naopak na druhou stranu, asi 70° daleko.
Jihovýchodnímu nebi bude kralovat Orion, lépe viditelný v Turecku, který by měl být nepřehlédnutelný, i když se jeho část bude ztrácet v oblasti při obzoru v podobě falešného západu Slunce. Tentokrát bude stín Měsíce veliký, takže lze očekávat temnější oblohu, než jakou jsem já zažil v roce 1999. Petr Šauman se sám zmiňoval, že obloha v Africe byla mnohem tmavší.
Z dalších jasných hvězd, jež se vyplatí vyhledat uveďme Capellu kousek od Marsu, případně Letní trojúhelník Deneb - Vega - Altair nad severozápadem. Nečekám, že by okem šly zachytit hvězdy slabší než 3 mag. Přiznám se, že zorientovat se na tom zvláštně osvětleném nebi je i přes předchozí teoretickou přípravu poměrně těžké. Doporučuji méně znalým studovat souhvězdí v reálu již tuto a příští zimu!

Mapa oblohy v Libyi v období totality 29. 3. 2006	Obloha v Turecku během úplného zatmění 29. března 2006

Na závěr třeba dodat, že podobně blízká zatmění, jako bylo to z 11. 8. 1999, nelze zažít mnohokrát. Pokud se na to podíváme očima pozorovatele v České republice, pak nejbližší úplné zatmění bude v naší zemi viditelné až 7. října 2135. Za zmínku stojí, že v letech 2026 a 2027 nastávají ve Španělsku vždy v srpnu dvě úplná zatmění. Další úplné zatmění zasáhne jižní cíp Španělska 12. 9. 2053, ale především zatmění 3. září 2081 prochází celou Evropou - právě toto patří do stejné série cyklu Saros jako úplné zatmění v ČR 2135.
Prstencová zatmění nastanou v ČR dvě za toto století - 13. července 2075 a 23. července 2093 - ach jo, to je všechno tak dlouho.. Naštěstí nedaleko nastanou další - 26. 1. 2028 ve Španělsku, 1. 6. 2030 v Řecku, 21. 6. 2039 v severských oblastech Evropy či 11. 6. 2048 tamtéž.
Velmi významnou poznámku si ještě zaslouží úplné zatmění Slunce 22. 7. 2009, které bude asi nejlépe viditelné v Číně, a bude to vůbec nejdelší úplné zatmění v 21. století s délkou 6 minut 39,4 sekundy (v oblasti Tichého oceánu)! Nicméně zatmění ze stejné série Saros, jako je toto v roce 2009, bude již výše zmíněné zatmění ve Španělsku (či Egyptě) 2. 8. 2027, které právě v Egyptě bude 6 minut a 23 sekund dlouhé.

Doufáme, že vás tento výčet navnadil k vycestování za zmíněnými zatměními v letech 2005 a 2006, která opravdu nastanou relativně nedaleko. Hodně štěstí při pozorování!

Zdroje informací:
http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/SEmono/TSE2006/TSE2006.html
a http://newton.physics.metu.edu.tr/~aat/TSE2006/TSE2006.html

Přejeme vám hezký zážitek a v případě zájmu napište. Za Astronomické Události Martin Gembec, úsek kurzívou Petr Šauman, kterému patří velký dík za předchozí příspěvky, za impuls k napsání celého seriálu i za pečlivé korektury.

1. díl, 2. díl, 3. díl