Návštěva jičínské hvězdárny
Ve středu 13. 10. se část KALu vypravila za kolegy z Jičína. Léta jezdím po obchvatu kolem, ale nikdy jsem nebyl uvnitř, tak jsme podnikli výpravu. Po předchozí domluvě nás po příjezdu přivítali dva členové místní astrozákladny a ukázali nám jejich zázemí. Stařičká budova prochází postupnou rekonstrukcí, v přízemí objektu jsou nové podlahy, omítky, sociální zařízení a malá zasedací místnost. Po točitých schodech se dostaneme do stařičké kopule, která by rovněž zasloužila renovaci, ale vše je otázka peněz a jak jsme se dozvěděli, plány mají jičínští hvězdáři smělé.
Kopule skrývá jako hlavní přístroj 0,5 m Newton, o kterém nikdo nebyl schopen uvést, jaké má ohnisko (mezi 2,5-3,5 m), na masivní paralaktické montáži, obé z dílny pana Drbohlava. Dnes je přístroj patrně špatně seřízený, neboť obraz je (podobně jako např. v pardubickém 0,45 m cassegrainu) nekvalitní. Také nápad umístit do „lidové“ hvězdárny přístroj, kde se k okuláru leze dost krkolomně po štaflích do téměř 4 m výšky, nebyl z nejšťastnějších. Po optické stránce přístroj snese jako maximum na planety 24 mm Panoptic (tedy zvětšení cca 100-150x), tam je znát výhoda velké apertury a při klidném seeingu bylo na Jupiteru vidět spousta jemných podrobností. Při větším zvětšení se obraz již bortí a Jupiter vypadal lépe v Zeissově refraktoru 80/1600 nebo ED 80/600, které jsou na společné montáži. Na DSO, kde člověk skousne, že obrazy hvězd nejsou bodové, jsme používali Ethosy 13 i 8 mm.
Klasické objekty M13, M57, M27 vypadaly adekvátně průměru dalekohledu, tedy celkem pěkně. Překvapivě dobře vypadala i kometa 103P v pozici nad centrem Jičína – výrazné velké protažené jádro, s komou to bylo v těchto podmínkách slabší. Možná pomůže kolimace, se kterou jsme v závěru vypomohli.
Do budoucna by Jičínští rádi přistavěli velkou posluchárnu, zrekonstruovali kopuli a vyměnili soudobý, na veřejná pozorování ne příliš vhodný „bojler“, za 14″ SCT nebo podobný moderní přístroj. Přejme jim, ať se plány podaří a na hvězdárnu chodí hodně lidí.
Děkujeme Jaroslavu Heršálkovi a Dušanu Šulcovi za vřelé přijetí a slibujeme, že jsme v Jičíně nebyli naposledy.