Kometární okénko – květen 2017
Po delší odmlce tu je zase malá přehlídka komet pro malé dalekohledy. V našich zeměpisných šířkách již touto dobou nenastává astronomická noc, pozorovat mlhavé pohybující se objekty lze ale i v tomto čase. Minulou noc jsme se vypravili do srdce Jizerské oblasti tmavé oblohy, abychom se pokochali krásami tamní noční přírody. Kromě příručních triedrů jsme disponovali i 100mm binarem a 40cm dobsonem.
Na obloze již delší dobu kraluje pěkná kometa C/2015 V2 (Johnson). Prochází souhvězdím Pastýře a nyní se snadno hledá u dvojhvězdy Izar (ε Boo). Nápadná je díky jasnosti kolem 7,5 mag už v triedru, větší přístroje ukáží kromě výrazné komy i krátký chvostík. Potěšitelné je, že stále ještě trochu zjasňuje.
Naopak skvost několika posledních měsíců – 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák – již ztrácí na svém půvabu. Tato periodická kometa nám zeslábla na desátou hvězdnou velikost. Je stále viditelná i v triedrech, ale její dny jsou pro tento návrat už pomalu sečteny. Vypadá jako malý difúzní obláček a schovává se v bohatém hvězdném poli v jihovýchodní části Herkula.
Prakticky v jednom zorném poli na stejném místě se nyní nachází i nová kometa C/2015 O1 (PanSTARRS). Ta se již dostala do vizuálního dosahu malých přístrojů. V 16″ dobsonu je ale stále docela slaboučká, nemá ani 14 mag. Ukáže se až při větším zvětšení a to jen při bočním pohledu. Víc od ní bohužel asi čekat nemůžeme.
Další dvě kometky objevíme nízko nad obzorem v souhvězdí Štíra. Jasnější z nich je 71P/Clark klesající k jihu okolo oranžového Antara (α Sco). I přes nízkou deklinaci je dobře viditelná i v binaru, pomalu atakuje hranici 10 mag. O něco výše v klepetech škorpióna je naopak docela slabá 65P/Gunn. S jasností kolem 13,5 mag se nedá čekat žádná vypalovačka, v čtyřstovce při zvětšení 230× je ale bočně vykoukatelná.
Obě tyto kometky těžily z nejen kvalitní noci, kdy SQM-L lezlo přes 21,5 MSA, ale zejména slušnému jižnímu obzoru. Však jsme se také v pauzách kochali známými objekty v souhvězdí Střelce a jako bonus si dali třeba kulovky NGC 5834 ve Vlku nebo NGC 6441 na spodku od nás viditelného Štíra. Dalekohled přitom mířil prakticky vodorovně na vršky jizerskohorských smrků.
Na poslední dvě vlasatice jsme se přemístili do vyšších poloh, kde máme nerušený výhled k východu. Na již rozednívající se obloze se podařilo ulovit ještě zábavnou 29P/Schwassmann-Wachmann, která zatím nestihla poklesnout na svoji obvyklou úroveň po nedávném nevímužkolikátém outburstu. A jako třešnička na kometárním dortu zbyla C/2015 ER61 (PanSTARRS), která je sice slušně jasná (~8 mag), ale vychází už za pokročilého svítání, tedy je „viditelelná“ ve 3 ráno (SELČ) už na skoro modré obloze. Tím pádem je to pěkná duchařina, což se beze zbytku potvrdilo.
Noci jsou nyní sice teplé, ale velmi krátké. Pozorovat se dá ale stále a jak je vidět, pozorovat je stále co.
Vic KaL ◊!