Tajuplná měsíční věž

Naskytne-li se příležitost, vždy když terminátor olizuje západní okraj Mare Crisium zkouším, jestli náhodou nezahlédnu legendární O‘Neillův „most“ mezi Promontorium Lavinium a Promontorium Olivium. Včera večer byla situace zcela odlišná. Měsíc se pomalu blíží k úplňku a k prohlížení se nabízela hlavně oblast Sinu Iridium na severní a Mare Humorum s majestátním kráterem Gassendi na jižní polokouli. Za soumraku byla velmi klidná atmosféra, na zahradě postavený refraktor APO 120/900 mm mi díky dobrému seeingu umožňoval ničím nerušený pohled při použití binohlavy a zvětšení 180-240x. Jak se tak kochám nádhernými detaily, narazím v oblasti Lacus Excellentiae na podivný dlouhý štíhlý stín. Směřoval od jakéhosi útvaru mezi krátery Clausius a Drebbel C směrem k dvojici kráterů z nich jeden je Clausius D. Délka stínu dosahovala odhadem cca 40 km a vypadal jako stín opravdu štíhlé a vysoké věže – trochu mi to připomnělo nejvyšší mrakodrap světa – dubajský Burj Khalifa. Začal jsem hledat kus papíru a tužku, že si oblast načrtnu, ale pak jsem si uvědomil, že je 21. století a mám v kapse mobil, tak jsem scénu orientačně zachytil projekcí za okulárem.

Doma jsem později začal pátrat, co je to vlastně zač. Rüklův Atlas Měsíce má na tomto místě zakreslen bezejmenný útvar, Launar Chart od NASA na tom není o mnoho lépe, pouze vedlejší hora uvádí na vrcholu kopce kótu 900. Její vrcholek nasvícený Sluncem zářil v kónickém stínu jako jasný bod.


Jediná mapa, kde je zachycen náznak toho dlouhého stínu je legendární Mappa Selenographica od Karla Anděla z roku 1926, která je kreslena při podobném úhlu osvětlení.

Pátral jsem trochu na internetu po fotografiích této oblasti a nalezl následující snímky. Nejpodobnější je od Paco Bellida (shodou náhod pořízený stejným dalekohledem, kterým jsem včera pozoroval i já). Dále krásné snímky z Namibie z Onjala Observatory (www.chamaeleon-observatory-onjala.de) a z Brazílie od Vaz Tolentino Observatorio Lunar (mimochodem zajímavé stránky, jen v té španělštině si moc nepočtu – http://vaztolentino.com.br/conteudo/4-Observatorio). Nejdetailnější snímek pochází z Lunar Orbiteru 4, kde je patrný solitérní kopec i s vrcholovým kráterem, ale nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo jednat o štíhlou vysokou věž. Pokud tam tedy od té doby Měsíčňané nepostavili vysílač typu Ještěd…


 

 




 

Tak jsem ještě projel snímky z LRO, kde přeci jenom vidíme větší detail. Po provedení měření profilu dostaneme docela pěkný kopec, samozřejmě po převodu do reálného poměru šířky a výšky se výrazně oploští, ale pořád je to pěkný Ještědský hřeben, jen ten Hubáčkův rotační hyperboloid tam chybí…

O dva dny později (26. 3. 2021) jsem za soumraku Měsíc pozoroval znovu, tentokrát jsem provětral 6″ achromat Lichtenknecker (150/2250 mm). Seeing už zdaleka nebyl tak příznivý jako minule, max. zvětšení jsem používal 112x (bino). Oblast Lacus Excellentiae a inkriminovaná hora byla zajímavá i při tomto úhlu osvětlení. Je to výrazný útvar, až se divím, že nemá žádné pojmenování…

 

Odpověď