Lov na Pluta

Po dlouhodobější absenci pohledu na noční oblohu jsem využil první jasné noci, kontaktoval Vice a sešli jsme se ve 22.30 na našem oblíbeném plácku na Kopanině s tím, že zkusíme nějaké aktuálně viditelné komety. Celkem mě překvapilo, jak se obloha od mého posledního pozorování „pootočila“ a jak je Saturn večer nízko nad obzorem. Již první pohled do 12 palcového dobsonu, namířeného na Vegu napovídal, že obloha dnes bude velmi průzračná a seeing také dobrý.

Zákres polohy Pluta, Aleš Majer

Epsilon Lyr byl krásně rozložený již při zvětšení 71x. Obraz hvězd byl krásně bodový i při zvětšení 250x v němž zmíněná čtyřhvězda vypadala opravdu majestátně. Stejně jednoduchým objektem byl Izar a několik dalších pěkných dvojhvězd, jejichž sledováním jsme si krátili čas do úplného setmění. Pak nás napadlo zkusit vyhledat těleso, které od svého objevu až do roku 1996 patřilo do rodiny planet sluneční soustavy a to Pluto. Bohužel se v těchto letech nachází v nejjižnějších částech ekliptiky v souhvězdí Střelce, ale průzračná obloha až téměř k obzoru k tomu přímo vybízela. Vyhledali jsme pozici nedaleko hvězdokupy M25 a Pluto bočním viděním problikávalo již při 150 násobném zvětšení. Následné zvětšení 187x a 250x již pouze potvrdilo pozitivní detekci této trpasličí planety. Protože byl opravdu dobrý seeing střídali jsme v dobsonu již pouze Ethosy 8 a 6 mm a prohlíželi objekty ve Střelci, Štíru, Hadonoši, Štítu, Orlu a Vodnáři. Hlavně tedy kulové hvězdokupy a po nasazení UHC filtru i planetární mlhoviny. Zajímavou se kromě eliptického Saturnu jevila Box nebula (NGC 6309) v Hadonoši. Krásnou strukturu vykazovala i řada mlhovin, hlavně Laguna, Trifid a Omega. Okouzlující je v takto velkém přístroji při velkém zvětšení i M11, jen netuším proč se jí přezdívá Divoká kachna – nám na první pohled připomínala spíše rozesmátou lebku či nějakou kmenovou obličejovou masku. Pozorování jsme zakončili kolem jedné hodiny klasikami typu M57, M27 či řasová mlhovina v Labuti. Jediným negativním pocitem z tohoto pozorování byla relativně velká zima (na polovinu července…). Vicovo SQM ukazovalo 8 stupňů celsia, ale subjektivní pocit zimy umocňoval i celkem silný vítr (byli jsme rádi za péřové bundy a ke slovu přišla i čepice s rukavicemi) a v nadhlavníku hodnoty kolem 21,3. Z původně plánovaného hledání komet nakonec nebylo nic, ale i tak to bylo velmi příjemné a úspěšné pozorování pod dobrou oblohou.

Aleš Majer

Komentáře byly uzavřeny.