Messierův maraton 2014
Messierův maraton jsme zkoušeli v minulých letech již několikrát s větším či menším úspěchem. Letos připadl březnový nov na samý konec měsíce, shodou okolností na víkend a ještě k tomu předpověď slibovala minimálně dvě jasné noci z pátku na sobotu i ze soboty na neděli. Řekli jsme si, že zkusíme pozorovat již první noc a buď to klapne, nebo to bude trénink na tu následující záložní noc. (Dlužno dodat, že počasí bylo sice jasné, ale ne tak průzračné, jako ostatně obvykle a u MaGa navíc zaúřadovala nemoc, která jej na poslední chvíli vyřadila).
Sešli jsme se kolem 19. hodiny na tzv. hvězdářském kopečku na Kopanině a pomalu začali vybalovat techniku. Já jsem přivezl CPC1100 a triedr 15×70 ED, Vic velký binar Vixen 125 mm s tridrem Canon 15×50is a Honza Red Devila – dobson 305/1500 mm a ED 80/600 mm. Vzhledem k faktu, že jsem v minulosti maraton absolvoval několikrát tzv. poctivě s vyhledáváním objektů podle mapek pomocí dobsonu nebo binaru a většinu jich stejně umím nalézt zpaměti, rozhodl jsem se letos vyzkoušet, jak by celá akce probíhala za použití automaticky naváděného dalekohledu. Teoreticky by se měla zvýšit šance na spatření problematických objektů za soumraku a za svítání, kdy se při klasickém starhopingu již téměř není od čeho odpíchnout. Předsevzetí tedy znělo pozorovat alespoň 107 objektů.
Ustavil jsem vidlicovou montáž pomocí GPS, dvou hvězd a GO TO vyzkoušel na M42. V průběhu noci jsem ještě několikrát použil funkci „precise go to“ k přesnějšímu navádění. Pozorování jsme chtěli absolvovat v relativně krátkém čase a pauz mezi jednotlivými pozorovacími sekvencemi využít k odpočinku (resp. spánku).
První blok odstartovalo již zmíněné pozorování Velké mlhoviny v Orionu, ale hlavním oříškem jsou galaxie M77 a M74. Prvně jmenovaná je snadnějším cílem díky vyšší jasnosti i plošnému jasu. Podařilo se mi ji spatřit ve 20 hod., ale nedaleká M74 nám bohužel zapadla za lehce zvýšený horizont s lesem, aniž bychom ji detekovali. Volbou vhodnějšího pozorovacího místa s lepším výhledem na západ, by však měla být dostatečně velkým dalekohledem pozorovatelná. Pak následovala M79 rovněž rychle klesající k obzoru a série objektů podzimní a zimní oblohy. Ve 20.40 jsem shlédnuté všechny messiery až do Raka. Krátkou pauzu před jarními objekty jsme vyplnili pozorováním přechodu GRS na Jupiteru. Seeing byl opravdu excelentní a dovolil velká zvětšení, tak jsme si užili i tento pohled. Ve 21.20 jsem se vrhnul na Velkou Medvědici – galaxie M82 byla zpestřena stále dobře viditelnou supernovou a poté již následovala série jarních objektů ve Lvu, Panně, Kštici Bereniky a Honících psech. Krátce po desáté jsem zalézal do spacáku.
Budík mě vytáhl z vyhřátého péřáku krátce po půlnoci, a to hlavně kvůli M83 v Hydře. Při té příležitosti jsem rovnou odpozoroval objekty v Hadu, Herkulu, Lyře, Labuti, Lištičce, Šípu a části Hadonoše. Vynechat jsme nemohli ani rudě zářící Mars, ale kromě jasných polárních čepiček celkem nezajímavý. Opět ulehám před jednou hodinou.
Podruhé mne budík vytahuje ze spacáku ve 3.30 a SCT míří do oblasti Štíra, Hadonoše a Střelce. Nad hlavami nám křižuje ISS. Nad jihovýchodem je jakýsi zákal, ale 11 palcový dalekohled naváděný GO TO jím proniká celkem bez problémů. Jediný objekt, na který nestačí je velmi nízko položená kulová hvězdokupa M55. Marně vzpomínám, jak jsem ji v létě v Chorvatsku pozoroval pouhým okem… Celkem jsem zaskočen rychlým svítáním, přesto bez problémů nacházím obávanou dvojici M72 a M73 ve Vodnáři a posledním objektem, který ulovím je M70 ve 4.30 hod. pak už jen koukáme na vycházející Venuši a balíme hračky.
Pozoroval jsem tedy vysněných 107 objektů messierova katalogu v průběhu jedné noci a mohu konstatovat, že volbou vhodné pozorovací lokality, dalekohledu a za ideální průzračnosti oblohy je z naší zeměpisné šířky naprosto reálné pozorovat 109 objektů. Pokud byste chtěli vidět opravdu celý katalog, je nutné cestovat cca o 20 stupňů jižněji, neboť M30 je od nás nedosažitelná.
Zápis časů pozorování jednotlivých objektů je v tabulce.
Aleš, Vic & Honza