Astronomické události

Před pěti lety byl oficiálně posvěcen nápad informovat lidi veřejně o potřebě zachovat přirozené noční prostředí alespoň tam, kde ještě zůstalo. Za tímto účelem vyhlášená oblast tmavé oblohy na české a polské straně Jizerských hor má za sebou již 5 let existence. Kromě pravidelných akcí pro veřejnost také probíhají pravidelná měření a dokumentace stavu oblohy. V posledních letech se nabízí otázka: „Zhoršuje se obloha v Jizerských horách, nebo to jen souvisí se zvýšenou sluneční aktivitou?“.

Snímky celooblohovou sestavou v Jablonci nad Nisou (sídliště Mšeno) a v Jizerských horách (polská osada Orle)

Ačkoli se to zdá neuvěřitelné, obloha v horách je nejspíš opravdu stále dost tmavá na to, aby se vliv sluneční aktivity projevil. V praxi to znamená, že především zvečera je u obzoru i v příměstských lokalitách fotografovatelný zelený závoj, tzv. airglow. Způsobuje ho světélkující atmosféra ve velkých výškách. Na velmi tmavých lokalitách mimo území ČR je tento airglow velmi výrazný a může být někdy rozprostřen po celé obloze.

Na celooblohovce z Držkova je zelený airglow dobře patrný.

Z našich dlouhodobých měření tmavosti oblohy pomocí přístroje Unihedron SQM vyplývá, že nejtmavší obloha je v jarních a podzimních měsících, kdy nejjasnější partie Mléčné dráhy nejsou přímo v zenitu. V zimě je světlejší také kvůli odrazu světla od sněhu a nasvětlení sjezdovek. V létě bývá v zenitu jasný oblak Mléčné dráhy v Labuti a proto jsou měření trochu ovlivněna. I tak je obloha v Jizerkách světlejší, např. jestliže u nás v létě naměříme hodnotu 21,30, potom v tmavých lokalitách v Chorvatsku šlo o hodnoty kolem 21,50 za jinak stejné polohy Mléčné dráhy. Čísla vám asi moc neřeknou (čím vyšší, tím tmavší obloha), ale pro zajímavost dodejme, že v dubnu 2009 a říjnu 2010 jsme opakovaně lehce přelezli hodnotu 21,50 i v polské části Jizerských hor (v době minima sluneční aktivity). Nyní, když na Slunci byla obří skvrna a sluneční aktivita byla velmi vysoká, tak hodnoty stoupaly jen k 21,10. To jsou tedy měření. Více asi napoví fotografie.

Do mapy jsou kromě snímků zanesena také měření SQM.

Za těch nejlepších podmínek lze z Jizerských hor bez obtíží spatřit tzv. protisvit zvířetníkového světla. Toto slabé světlo prachu podél roviny drah planet ve sluneční soustavě lze spatřit především v protislunečním bodě. Nejlépe bývá patrný na podzim, kdy se nachází vysoko nad obzorem kolem souhvězdí Berana. V jiných částech roku jej ruší Mléčná dráha nebo je níž nad obzorem hůře viditelný. Zcela výjimečně se tento protisvit jeví protažený do stran v podobě mostu zvířetníkového světla. Okem je tento most i za výborných podmínek prakticky neviditelný a ukáže ho většinou až fotografie. Podobně je to s airglow. Tyto slabé jevy nám ale umožňují trochu posoudit stav atmosféry jako takové.

Obloha v polském Orle už je velmi tmavá a pozorovatele nic neruší

Ačkoli je faktem, že v posledních letech naše měření vykazují hodnoty světlejší než před pěti lety, při pozorování okem se nezdá obloha o mnoho horší, takže případný vliv zvýšené sluneční činnosti může být důvodem tohoto zhoršení. Podle snímků měst z družic se zdá, že intenzita nasvícení měst v ČR rostla ale především v oblasti Mladé Boleslavi, takže na oblohu v Jizerkách v nadhlavníku to naštěstí nemá vliv (ačkoli Mladá Boleslav je při pohledu z Jizerek horším zdrojem rušivého světla nad obzorem než Liberec). Je jasné, že teprve další léta naznačí, jak na tom s tmavostí oblohy jsme. Sluneční aktivita bude klesat a my určitě budeme oblohu dále monitorovat a fotografovat.

Závěrem ještě k počasí, které má vždy na podobná měření vliv daleko největší. Snahou je vybírat takové noci, kdy je počasí po celou noc podobné. Tato noc byla typická silným nárazovým větrem od jihovýchodu a nízkou vlhkostí. Vítr byl místy tak silný, že jsem musel stativ držet u země, aby se dal tříminutový snímek vůbec pořídit. Zároveň vítr rozboural do toho dne panující inverzi. Dobře to ukazuje například měření stanice ČHMÚ na Jizerce (ke by jinak bylo velmi vlhko).

Záznam automatické stanice na Jizerce ukazuje rozdíl mezi nocí 28./29. 10., kdy proběhlo měření a fotografování, a nocí následující, dalo by se říci klasickou vlhkou. Zdroj: ČHMÚ

Celooblohová sestava byla zapůjčena od České astronomické společnosti. Zahrnuje stativ s montáží Astrotrac TT320 a fotoaparát Canon 600D s objektivem Sigma 4,5 mm f/2,8 EX DC. Používáme standardizované expozice 3 minuty při ISO 400 a cloně 3,5. Snímky z Jizerek nejsou pointované protože došla energie.

Martin Gembec

Vloženo: Sobota, 1 listopadu, 2014 , 10:02 , kategorie: Bazar našich akcí, Meteoúkazy, Světelné znečištění, Zvířetníkové světlo. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.