Večery s Měsícem
Dlouhotrvající tlaková výše a Měsíc dorůstající do úplňku – to je realita posledních několika tropických dní, kdy teploty lámou dlouhodobé rekordy. Bylo by škoda nevyužít počasí, tak se již po několik večerů věnuji pozorování Měsíce historickou technikou. Doma používám téměř 100 let starý refraktor 55/600 se zvětšením 40-158× a po dva večery jsem pozoroval na turnovské hvězdárně staronovým refraktorem 160/2500 se zvětšením 150 násobným.
Díky nevelké výšce Měsíce nad obzorem je pozorování bez zenitového zrcátka celkem pohodlné. Protože tubus má zatím starý výtah helical na 0,965″ okuláry, používám rovněž půl století staré mikroskopové okuláry typu Huygens. Zorné pole je sice malé, ale poskytují velmi dobrý obraz. V plánu je brzká výměna za dnes standardní 2″ a dvourychlostní výtah.
Momentka pořízená mobilním telefonem z ruky za okulárem refraktoru 160/2500 turnovské hvězdárny zobrazuje jižní cíp Měsíce s výraznými krátery Tycho (vlevo), Gassendi (dole) a Schickard (na terminátoru).
No a co zajímavého na Měsíci? Díky opravdu několikadenní pozorovací řadě, bylo zajímavé sledovat, jak se mění vzhled jednotlivých útvarů se svojí vzdáleností od terminátoru. Například měsíční dómy v okolí kráterů Milichius a Hortensius, tak pěkně viditelné v blízkosti terminátoru, se při kolmějším osvětlení dočista ztratí. Zaměřil jsem se také na drobné krátery v Plato nebo na barevnost měsíčního povrchu v okolí Vallis Schröteri. I přes neskutečné teplo (ve 22 hod teplota v kopuli přes 26 °C) panoval po všechny večery relativně dobrý seeing, takže se bylo na co koukat.
Aleš Majer
16 září, 2016, 16:49
Zdravím, a také jsem už skoro týden seděl večer u N 130/1000 (vlastní konstrukce) se Z=60x OK orthoskopický 15x, na kolenou Ruckluv atlas Měsíce a užíval si to. Před několika dny se dal ještě pozorovat i Saturn, s Marsen to moc slavné nebylo. O foto jsem se ale nepojkoušel.