Astronomické události

Začátek roku 2021 zrovna moc neoplývá slunečným počasím, takže nalézám v záznamech zatím jen dvě kratší pozorování, ale je dneska nov, tak se pojďme podívat, co by bylo vidět, kdyby se na nás štěstí usmálo a vyjasnilo se.

Kromě bohaté sněhové nadílky tu máme zkraje roku hned dva zajímavé nové objevy. Zatímco kometa C/2021 A1 (Leonard) nakrátko zazáří až v prosinci a stane se možná hezkou vánoční vlasaticí, C/2021 A2 (NEOWISE) budeme moci pozorovat našimi kukátky už teď v únoru, až se vyhoupne na severní polokouli.

Prozatím si musíme vystačit se starými známými, ke kterým se jen nečekaně přidala periodická P/2016 J3 (STEREO). Ta se původně měla vrátit až později, ale je už tu, dostala nové označení P/2021 A3 (STEREO) a můžeme ji zkusit ulovit těsně po západu slunka na večerní obloze. Pádí ale rychle k jihu, tak už mnoho příležitostí mít nebudeme. S jasností kolem 14 mag to také není zrovna snadný cíl.

To dlouhodobě viditelná 88P/Howell je na tom přeci jen o něco lépe, i když se také pomalu ztrácí. Sice rovněž nízko nad jihozápadem, ale pořád o 2 magnitudy silnější. Ovšem je stále velmi difúzní, proto také ne úplně lehká.

Naproti tomu 141P/Machholz je snadným cílem. Nečekal jsem, že to vytáhne až do takového lesku (10 mag), když ještě před nedávnem nebyla vůbec viditelná. Zde je také potřeba neotálet a namířit na ni hned se začátkem noci. Nachází se nízko ve Velrybě.

Pak už nemusíme tolik spěchat. Dalším bodem může být pěkná 156P/Russell-LINEAR, která se právě protáhla kolem galaxie M33 v Trojúhelníku. Při jasnosti okolo 11 mag je vidět i obřím binem. Výrazné stelární jadérko už ale podle mých posledních pozorování ztratila.

Určitě nezapomeňte také na pozvolna zjasňující C/2019 L3 (ATLAS). Ta se v těchto dnech pohybuje v Kasiopeji nedaleko hezké uhlíkové hvězdy T Cas. Má zhruba 13,5 mag a vypadá jako malá mlhavá pěkně kondenzovaná kulička.

O něco jasnější je 398P/Boattini, která stoupá na obloze spolu s majestátným Orionem. Kulminuje kolem 21 SEČ, tak je dobré si na ni počkat. Je dobře viditelná v 10″ dobsonku a na lepší obloze je i v dosahu velkého binaru.

To už ale neplatí pro skvost závěru minulého roku, pro kometku C/2020 M3 (ATLAS). Ta přebývá vysoko ve Vozkovi u Capelly, ale je velmi difúzní, tak se na horší obloze úplně ztrácí. Vypadá proto mnohem slabší než papírových 11,5 mag, které udávají poslední odhady.

Pro fajnšmekry tu mám ještě pár těžších kousků. Určitě se vyplatí sledovat 29P/Schwassmann-Wachmann, zda nepředvádí nové divadlo. Zatím to tak ale nevypadá a slábne k 15 mag. V dosahu 16″ až 20″ kukátek jsou ještě C/2020 N1 (PANSTARRS) a periodické 162P/Siding Spring a 277P/LINEAR. Tu poslední jsem teda ještě neviděl. Pohybujeme se zde mezi 15 a 16 mag.

Nad ránem toho k vidění už moc není. Tam snad jedině zkuste C/2018 N2 (ASASSN), která je sice cirkumpolární, ale teprve před svítáním vystoupá do rozumné výšky. Zeslábla už na skoro 15 mag, tak to opět není nic pro běžné smrtelníky.

V Herkulu je pak naděje let budoucích – C/2017 K2 (PanSTARRS). Zatím se ale nechce moc odlepit od 15. hvězdné velikosti, takže také stále celkem duchařina. Konec astronomické noci je ta správná chvíle na její pozorování.

A to je víceméně vše. Nakonec toho není zas tak málo. Jinými slovy, je pořád na co koukat. Ať žijí komety!

Vic KaL ◊!

Vloženo: Středa, 13 ledna, 2021 , 10:00 , kategorie: Komety. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.