Podzimní kvartet v zimním hexagonu aneb tip na dnešní pozorování

Pod tímto trochu podivným názvem se ukrývá čtveřice relativně jasných komet, která se promítá do blízkosti výrazných hvězd tvořících tzv. Zimní šestiúhelník. Na tmavé obloze mimo město jsou minimálně tři z nich v dosahu většího binokuláru (25×100), ta nejjasnější 29P bude určitě vidět i přístrojem daleko menším. Já jsem využil včerejší jasné noci a všechny jsem si je pěkně prohlédl. Díky slušné průzračnosti jsem měl po půlnoci v této části oblohy MHV 5,5 mag doma na zahradě (a to jsem se díval směrem nad centrum Jablonce nad Nisou). Vyzbrojil jsem se na ně azimutálně montovaným SCT C11, ale stačilo by něco menšího. Začal jsem právě 29P a při zvětšení 90x mě „praštila“ do očí velká mlhavá koule již při pouhém namíření dalekohledu a zametení v oblasti pod jotou Aur. Nedaleko Krabí mlhoviny se promítá trochu slabší a menší, nicméně pěkně kondenzovaná 67P. Sluší ji i větší zvětšení. Hůře se hledá C/2019 L3, k té jsem musel doskákat od hvězdy 21 Lyn. Má slabší, ale velkou pravidelnou do ztracena přecházející kulovou komu a také je nepřehlédnutelná. To se ovšem nedá říct o poslední vlasatici do popisovaného kvartetu – 4P v Orionu. Při zv. 90x jsem ji totiž přehlédl, resp. nic neviděl. Až podrobnější mapka a zvětšení 133x ukázalo malý mlhavý flíček bez výraznější centrální kondenzace. Zvětšení 215x jí slušelo nejvíc.

Vic ve svém pravidelném měsíčním přehledu jistě přidá plejádu slabších kousků, ale tato čtveřice určitě stojí za kouknutí i menšími přístroji a pod horší oblohou.

Odpověď