Kometární okénko – březen 2022
Počasí se konečně umoudřilo. Sláva! Však už bylo načase! Máme tu březnový nov a s ním i pravidelný kometární přehled. Nabídnout můžeme dobrou dvacítku vlasatic, které se dají vizuálně pozorovat amatérskou technikou, jak jsem se o tom na vlastní oči mohl přesvědčit během minulých mrazivých nocí.
Nočnímu nebi nyní vládnou dvě pomalu slábnoucí (10 mag) krasotinky: dlouhoperiodická C/2019 L3 (ATLAS) v Blížencích a krátkoperiodická 19P/Borrelly v Beranu. Obě jsou to pěkně kondenzované kuličky, první z nich zasazená do bohatého pole Mléčné dráhy, kde se může poněkud ztrácet, je ale zase na obloze výš. Posuďte sami, která z nich je nyní hezčí.
Jim sekundují dvě o něco slabší (11 mag) difúzní potvůrky. Nápadnější je asi 104P/Kowal v Býku, 67P/Churyumov-Gerasimenko v Raku se ale nevzdává. Obě není problém vykoukat v desetipalcovém kukátku z příměstské oblohy, větší přístroj a tmavší obloha ale dělají skutečně své.
To vše je vidět hezky z večera a nejen to. V souhvězdí Ještěrky máme poněkud zapomenutou, ale přitom slušně jasnou (11 mag) C/2021 F1 (Lemmon-PanSTARRS). Je vidět buď hned po setmění nízko nad severozápadem, nebo ji můžeme zkusit odlovit v pět ráno před úsvitem na severovýchodě. Nenechte si ji rozhodně ujít, moc času už není!
Ráno pak je správný čas lovu na pomalu zjasňující C/2017 K2 (PanSTARRS). Najdeme ji ve východním výklenku souhvězdí Hadonoše. Měla by to být na podzim, než nám zmizí z oblohy, nejjasnější kometa tohoto roku, ale zatím mi přijde taková nanicovatá. Uvidíme, jak se vybarví. Nyní má kolem 11. hvězdné velikosti.
Jen o magnitudu slabší je C/2019 T4 (ATLAS). Pozorovatelnost ale silně degraduje její nízká deklinace −27° v ocasu Hydry. Chce to jít na ni o půl druhé ráno a mít čistý ničím nerušený jižní obzor. Pak je vidět relativně snadno.
Možná ale raději zkuste pěknou periodickou 116P/Wild pod hlavou Lva. Už v 10″ dalekohlídku uvidíte malou kondenzovanou kuličku s jasností kolem 13 mag. Podobně vypadá i C/2020 V2 (ZTF) pod ojem Velkého vozu. Je možná o něco slabší (14 mag), ale stále dobře viditelná. Za rok by to měla dotáhnout na 10 mag, tak není zatím v tomto případě kam spěchat.
Podobně platí, že kdo si počká, ten se dočká, u C/2019 U5 (PanSTARRS), která má v plánu za rok svítit jako objekt 11. velikosti, jen nyní se nachází těsně u kulové hvězdokupy M13, což z ní dělá právě teď zajímavý cíl zejména pro astrofotiče. Vizuálně je to zatím spíš kometka pro fajnšmekry (15 mag). Podobně je na tom i C/2020 K1 (PanSTARRS) v jihovýchodním cípu Herkula. Nyní má 15,5 mag a je tak vhodná pro poctivý půlmetr, jak jsem se minulou noc přesvědčil, ale za rok také zazáří a očekáváme jasnost k 11 mag. Do třetice tu máme v Kasiopeji ještě C/2021 P4 (ATLAS), která nyní atakuje 15. hvězdnou „malost“, ale na jedenáctou by to měla vytáhnout už letos v létě. Máme se tedy na co těšit.
Ze slabších kousků pro kometární fanatiky bych ještě mohl zmínit periodické 4P/Faye a 110P/Hartley v Blížencích, se kterými pro tento návrat definitivně loučíme. Sbohem můžeme dát i C/2020 PV6 (PanSTARRS) v Pastýři. Ve stejném souhvězdí je navíc i slábnoucí (14,5 mag) nedávno pěkná C/2020 J1 (SONEAR) a v Panně pak podobně jasná C/2020 M5 (ATLAS). Lepší to s nimi už nebude.
Nad ránem se ještě o slovo hlásí dvě zasloužilé kometární pracovnice 9P/Tempel a 22P/Kopff, ale první je zatím slabší, než se čekalo, a druhá se beznadějně topí v modrající obloze během svítání, takže jsem je v tomto návratu ještě vizuálně nepozoroval. Možná jsou ale už zachytitelné fotograficky. Kdyby se to někomu povedlo, nebojte se svoje pozorování nahlásit dole do komentářů.
To je prozatím z březnového povídání vše, na apríla budeme ale zpět.
Vic KaL ◊!
2 března, 2022, 12:47
Pouze poznámka k 67P – v pondělí na Kopanině ve 20″ dobsonu při 80x samozřejmě nebyl problém a člověk si ji všiml hned při „zametání“ okolí, ale den před tím jsem ji doma na zahradě (okrajová část Jablonce nad Nisou) v 10″ newtonu neviděl, ač jsem zrak namáhal sebevíce (zv. 37x-88x). Je plošně dost slabá bez výraznější centrální kondenzace a potřebuje tmavou oblohu.
3 března, 2022, 13:13
Minulá noc v polských Jizerkách byla mnohem lepší (SQM-L 21,5) než ta předchozí na Frýdlantsku (SQM-L 21,2), tak musím opravit tvrzení o 4P. Je stále slušně jasná a loučit se s ní nemusíme. Jen vyžaduje skutečně tmavou oblohu, neboť je to jen takový vágní difúzní flíček. Nemá cenu se to snažit přeprat vysokým zvětšením, není vůbec kondenzovaná, nejlíp je vidět naopak při tom nejmenším (u mě 110×).
Podařilo se mi navíc vyduchařit i 70P/Kojima – moji 277. kometu. Odhadl jsem ji na 15,8 mag. Zkoušel jsem ji ulovit už v roce 2015 v 16″, ale až letos konečně s pomocí půlmetru padla.