Kometární okénko – červen 2022

Ačkoliv v červnu už nenastává ta správná tma, neznamená to, že by se nemělo pozorovat. I během astronomického soumraku se můžeme kochat nebeskou krásou. Je tu nové kometární okénko, tedy přehled zajímavých komet pozorovatelných malými amatérskými přístroji s průměrem zrcadla do půl metru, tentokrát na přání čtenářů s důrazem na viditelnost v trpasličích dalekohledech.

Trpasličí znamená tedy ty opravdu nejmenší s aperturou do 25 cm. Nezdá se to, ale i v nich je toho vidět na kvalitní obloze dost. Začněme od nejjasnějších vlasatic.

První místo na žebříčku od největšího lesku zaujímá československá krátkoperiodická kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Zároveň jde ale o tu nejhůře pozorovatelnou. Letošní návrat je totiž velmi nepříznivý, elongace od Slunce je a bude stále malá, takže zapadá spolu se souhvězdím Blíženců ještě za světla. Při současných 8 mag je ovšem o skoro 3 magnitudy jasnější, než se původně plánovalo, takže šance na spatření tu je, a to právě nyní na přelomu května a června. Viděl jsem ji v 25cm dobsonu i binaru 50×125, tak to zkuste taky. Hodně pomůže, když je poblíž jasnější hvězda, podle které se dá na světlé obloze jen nějakých 5 stupňů nad obzorem orientovat.

Necítíte-li se na tuto nevšední výzvu, namiřte na kometární dvojku. Ta je viditelná i v triedrech, takže v 10″ to bude při jasnosti kolem 10 mag doslova vypalovačka. Mám na mysli samozřejmě hit letošního léta – kometu C/2017 K2 (PanSTARRS). Putuje Hadonošem a to je asi jediná nevýhoda. Není na obloze moc vysoko a promítá se do hustější oblasti naší Galaxie, takže při malém zvětšení si ji ani nemusíte všimnout. Naládujete-li ale aspoň 100×, objevíte krásný mlhavý flíček s jasnějším středem. A nebojte se přitlačit. Bude nám dělat radost do konce prázdnin, než začne dělat šou protinožcům, tak máme za vlahých letních večerů dost času si ji dosyta užít.

Co už v červnu nestihnete, je doposud kralující kometa C/2019 L3 (ATLAS). Místo ní tu máme ale jinou „atlasku“. Vlastně ne jen jednu. Teď mám ale na mysli zejména pěkně jasnou C/2021 P4 (ATLAS). Spatříme ji na večerní obloze severním směrem v souhvězdí Rysa jako mlhavý objekt 11. hvězdné velikosti. Tady je třeba si maličko pospíšit. Dala nám zhruba měsíc, než zmizí v záři slunce.

Jen o něco více času nám příroda dopřeje na pozorování další komety objevené v rámci projektu ATLAS. Nízko v Poháru se nám snaží skrýt difúzní mlžinka C/2019 T4 (ATLAS). Vzhled, jasnost kolem 12 mag a malá výška nad typickým českým zakaleným obzorem ji dělají trochu obtížnější, ale stále celkem snadnou i pro „dvěstěpadesátku“ newtona. Zkuste a uvidíte, zda-li ji tento či ještě i příští měsíc ulovíte.

Pokud se nezadaří, nezoufejte. Namiřte na pěkně vysoko ve Velké medvědici umístěnou C/2020 V2 (ZTF). Na rozdíl od předchozí rozplizlé mlžinky je tato hezky malá a kondenzovaná, že je lehko vidět i přes udávanou jasnost 13,5 mag. Pomůže na ni větší zvětšení. Nepodaří-li se to nyní, bude ještě mnoho šancí na reparát. Za rok by se měla vyšplhat až na 10 mag.

A víceméně to samé platí o C/2019 U5 (PanSTARRS). Tu objevíme téměř v zenitu v souhvězdí Pastýře a v trpasličím dalekohlídku vypadá jako neostrá hvězdička 14 mag. Oroštovat přiblížení není vůbec na škodu, nechá si to líbit. Příští rok by to měla vytáhnout na 12 mag, tak rovněž nemusíme nikam spěchat.

Pro majitele trochu větších kukátek bych tu pak měl ještě pár dalších tipů. Pomalu se loučíme s kdysi hezkou 19P/Borrelly. Slábne (13,5 mag) a v létě bude pohlcena soumrakem. Podobně je na tom 116P/Wild, také nastává čas se s ní na pár let rozloučit.

Naopak do dosahu malých trubiček se dostávají, tedy hranici 15 mag překonávají zvečera 73P/Schwassmann-Wachmann a nad ránem nadějná C/2022 E3 (ZTF).

Pozorovat se dá i zatím taková nějaká nanicovatá C/2020 K1 (PanSTARRS). Do podzimu, než zmizí na jižní obloze, si snad ze současných 14 mag ještě trochu polepší.

No a nad ránem nás delší dobu provokují periodické 117P/Helin-Roman-Alu (14 mag), 9P/Tempel (14 mag) a 22P/Kopff (12 mag). Všechny se nacházejí ukrutně nízko nebo vycházejí až skoro za světla, že nám tu doma moc nadějí nedávají. To jen kdyby jel někdo na dovolenou do jižnějších krajů.

Otázkou je, jak se vyvine kometa 169P/NEAT, která by měla v červnu prudce zjasnit na 12 mag (a stejně rychle pak pohasnout). Zatím ji nikdo v tomto návratu okem nespatřil, tak tu zřejmě máme novou výzvu!

Na úplný závěr jsem si nechal skutečně podivuhodnou C/2021 O3 (PanSTARRS). Očekávalo se, že nepřežije průlet perihelem, a opravdu se rozpadla. Jen po ní ale přeci jen něco zůstalo a to naopak nečekaně ožilo, takže kometa zatím není mrtvá, jen je oproti původní předpovědi o hodně slabší. Ale kupodivu je stále viditelná! Jen se nesmí zrovna promítat na jasnější hvězdy. Je to totiž jen takový nevýrazný obláček 13. slabosti…

Vic KaL ◊!

Odpověď