Kometární okénko – listopad 2024

Myslím, že říjen se vcelku vydařil. Kometa Tsuchinshan-ATLAS rozhodně nezklamala, i když fáze Měsíce a počasí trochu dojem kazily. Listopad ale už klepe na dveře a zdá se, že nabídne i nějakou tu jasnou noc. Tak hurá na komety! Nov je hned prvního, proto publikujeme okénko znovu s předstihem.

Podzim přináší inverze, a tak se nejlépe pozoruje na horách. A když už hory, tak aspoň Alpy, kde je teď už týden krásně jasno, zatímco česká kotlina dlí pod dekou. Využil jsem prodlouženého svátečního víkendu a zajel zkontrolovat aktuální stavy na kometárním nebi do sousedního Rakouska. Kromě malého 20″ dobsonka jsem měl k dispozici i 27″ přístroj střední třídy, takže se daly pozorovat i komety kolem 17. hvězdné velikosti. My se ale raději budeme nejprve věnovat těm nejjasnějším.

V úvodu zmíněná C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) postupně slábne a ztrácí se z dosahu pouhým okem, v triedru je ale stále parádní i s několikastupňovým chvostem. Dobrá obloha dělá nezbytnou esenci pro vychutnání její krásy. Je potřeba využít každou příležitost si ji ještě užít. Už se totiž nikdy nevrátí!

To periodická 13P/Olbers se jednou vrátí, ale my starší už tu nebudem. Nyní mizí jako objekt 10. velikosti v záři večerního soumraku, aby se začátkem příštího roku objevila znovu po konjunkci se sluncem na ranní obloze, bohužel už notně zesláblá. Bude tak snad ještě příležitost se s ní rozloučit, pokud to někdo nestihl včas.

Naděje těchto dní – kometa z Kreutzovy rodiny C/2024 S1 (ATLAS) – bohužel nepřežila těsný průlet kolem slunce a vysublimovala do ztracena, takže máme smolíka, nic neuvidíme. Další hezká kometka, jako byla C/2011 W3 (Lovejoy), se tedy nekoná. Škoda. A já se tak těšil.

Zbývají nám tu pak už jen slabší kousky, z nichž ale některé jsou viditelné i v trpasličích dalekohlídcích s průměrem zrcadla do 10″, jako je například hezká třináctimagnitudová C/2022 E2 (ATLAS) v souhvězdí Rysa nebo o maličko slabší C/2024 B1 (Lemmon), která se nyní promítá do Pastýře.

Správné podzimní hody ale zažijí až majitelé větších apertur, jelikož komet kolem 15. a 16. slabosti jsou rovnou celé plejády (i hyády), koncentrují se ale zejména na ranní oblohu. Výjimkou může být třeba nehynoucí C/2021 S3 (PanSTARRS), která je vysoko v Labuti viditelná ideálně hned zvečera.

I na další krasotinku v podání C/2022 N2 (PanSTARRS) je nejlépe si „posvítit“ v první půli noci, když kulminuje poblíž Saturnu ve Vodnáři už kolem 20. hodiny SEČ. Sice pomalu, ale potěšitelně zjasňuje, narozdíl od předešlé taky PanSTARRSky, která to má definitivně spočítané.

Těsně před půlnocí je potřeba vyrazit na zteč se slábnoucí 130P/McNaught-Hughes do hlavy Velryby. Brzy spadne pod 16 mag, takže už žádnou parádu evidentně při tomto návratu neudělá, ale drží se stále zuby nehty v dosahu.

Nic ohromujícího se nechystá předvést ani nově očíslovaná „Cassiho“ kometa 487P/Siding Spring. Listopad je správná chvíle na její pozorování, když se nakrátko přehoupne přes magickou hranici 15 mag, načež zase rychle zeslábne. Proto neváhejte a miřte kanóny po půlnoci do Persea, už teď je v půlmetru snadno viditelná.

Slza v oku mi ukápne při vzpomínce na vicemiss z roku 2022, která je tu s námi dokonce už od roku 2019 a eviduji u ní bezmála 200 záznamů v nočníčku. Ano, mám na mysli legendární C/2017 K2 (PanSTARRS). Tu nyní vyduchaříte v bohaté oblasti Mléčné dálnice na hranici Blíženců a Oriona. Slábne pomalu, tak věřím, že ta dvoustovka letos ještě padne.

Jen o něco níže na pomyslné čáře tentokrát mezi Blíženci a Jednorožcem najdete také nedávno očíslovanou 472P/NEAT-LINEAR. Ta bohužel hranici 15 mag neprolomí, ale hodnotu kolem 16. malosti si udrží po celou zimu, tak budete mít dost příležitostí prubnout, zda se poddá. Upřímně to zatím není v 20″ úplně snadný cíl, avšak viditelná už je, to zas jo, když se ovšem zrovna nepromítá na nějakou hvězdičku, kterých je kolem docela hafo.

Něco podobného platí i pro C/2022 QE78 (ATLAS), jež prakticky stojí na místě právě v na hvězdy bohatých oblastech v Jednorožci. U ní není rovněž kam spěchat. I za rok bude dobře pozorovatelná a i krapánek jasnější. Ale proč to nezkusit už teď, že?

Sestupnou linii kometek plujících stříbrným pásem naší Galaxie ukončíme ve Velkém psu. C/2024 M1 (ATLAS) se dobře hledá, když je těsně u nejjasnější hvězdy noční oblohy – Síria, jen se špatně pozoruje právě díky přítomnosti megajasné stálice. Nepomůže ani samotná kometka, která zatím poblikává jako ekvivalentní hvězdička 16. magnitudy. Zde doporučuji počkat. V listopadu nabere střemhlav rychlý kurs k severu do vyšších deklinací a do konce roku zjasní někam k 14 mag, tak bude na pozorování rozhodně o dost lehčí než nyní.

A co nám tam nad ránem ještě zbývá? Hezky vysoko v Žirafě nedaleko pěkné galaxie NGC 2403 můžeme zkusit ulovit slaboučkou C/2023 Q1 (PanSTARRS). O dost níže nad hlavou Lva je pak kupodivu stále viditelná 154P/Brewington, se kterou jsme se už před časem loučili. Holt alpský vzduch asi dělá své… V sousedním Raku nedaleko Jesliček se pak nachází bezejmenná P/2023 S1. Zpátky ve Lvu pak objevíme ještě dvojici krátkoperiodických vlasatic. První z nich je dobře známá bláznivá 29P/Schwassmann-Wachmann šinoucí se okolo Regula a kromě toho tam máme rovnež novinku v podání dychtivě očekávané 333P/LINEAR. Ta už zde byla na jaře 2016 no a už je tu zas! Měla by rychle do konce měsíce zjasnit a vytáhnout to na poctivou desítku, tak si o ní určitě v příštím okénku povíme víc.

Ještě vám to nestačilo? Větší apertury přinášejí nevídané rozlety. S každým palcem průměru zrcadla se posouvá limit viditelnosti hvězdných i mlhavých objektů zase o kus dál. Z kometek s magnitudou kolem sedmnáctky bych vypíchnul třeba periodické 43P/Wolf-Harrington, kterou jsem ale také už viděl v roce 2016, případně ještě o něco obtížnější 253P/PanSTARRS, na kterou platilo zaklínadlo v podobě 27″ prvotřídního zrcadla, 6mm ZAO II brilantního okuláru dávajícího zvětšení 488 × a průzračné tmavé alpské oblohy (SQM-L 21,4 MSA, SDM 21,8 MSA). Pokud se vám poštěstí do podobné konstelace také dostat, zkuste ještě i ranní 30P/Reinmuth nebo C/2023 H5 (Lemmon), které jsem zatím díky blízkosti Moonuláka neviděl. A můžete klidně poreferovat…

A to můžete i tak, i když pozorujete doma jen tím, co je k dispozici. Pro každé kukátko se něco najde. Snad bude dál počasí přát. Předpověd je na začátek listopadu, zdá se, slibná. Nechci to zakřiknout. Tak kometám zdar a těm s ocasem zvlášť!

Vic KaL ◊!

3 komentářů k “Kometární okénko – listopad 2024”

  1. Vic

    Inverzní počasí velí jezdit do hor. V noci na dnešek po západu Moonuláka se podařilo ulovit v 22″ z polských Jizerek během 3 hodin hned 16 kousků.
    Když nepočítám C/2023 A3, tak nejhezčí jsou teď C/2022 E2 (ATLAS) a 29P/Schwassmann-Wachmann, která prodělala před pár dny sérii outburstů a zjasnila k 12 mag, takže je nyní krásně viditelná nedaleko Regula ve Lvu. Už není stelární, je z ní hezká nápadná malá kulička. Nenechte si ji ujít, než zas zdifúznatí!

  2. petr kahánek

    Po dlouhé pauze od poslední ulovené komety( C/2023 A3 v dubnu) se mi na sic inverzní ale mizerné obloze ráno 11.11. podařilo ulovit-spíš vedle stalice31 Leo bila do očí. Pěkná kondenzovaná kulička velikosti Jupitera.Ty magnitudy u komet jsou hotně ošidné.Někdy difůzní 10mag nemůžu najít abych jindy kondenzovanou 12 mag viděl pomalu jako vypalovačku.Tmavost oblohy se pohybovala kolem 21 MSA.Letos moje pátá.Je to slabé

  3. petr kahánek

    oprava-zapoměl jsem napsat název k.Samozřejmě29 P

Odpověď