Kometární okénko – únor 2026
Typické mizerné zdejší únorové počasí mě donutilo popřemýšlet o zemích, kde vědí, jak vypadá sluníčko, kde se jen nedívají na mraky, zkrátka jsem potřeboval vymyslet, kam vyrazit pozorovat, kde jasná obloha není jen sen. Naštěstí se takové místo našlo na počátku týdne hned u našich jižních sousedů, takže jsem nemusel cestovat nijak daleko. Proto aby mohlo vzniknout toto okénko, vydal jsem se letos poprvé do rakouských Alp. A vyplatilo se.
Z dobré dvacítky aktuálně viditelných komet se jich podařilo odpozorovat sice jen 15, když v druhé půli noci ještě rušil couvající Měsíc, všechny důležité se ale zalogovat podařilo a to hlavně díky výtečným podmínkám a také přítomnosti 27″ cestovního dobsonka. Zde uvedu jen ty jasnější, neboť předpokládám, že takovými kukátky se u nás příliš často nepozoruje.
Než přijdou na řadu nové krásky, musíme se spokojit se slábnoucí 24P/Schaumasse jako nejjasnější kometce únorové nabídky. Stále se sice drží kolem 10. hvězdné velikosti, je ale pěkně velká a hodně difúzní, takže vyžaduje kvalitní oblohu. Bohužel kulminuje až nad ránem na rozhraní Pastýře, Panny a hlavy Hada, takže to je objekt spíše druhé půle noci.
Pokud chcete zkusit raději něco na večerní obloze, tak rozhodně doporučuji rychle zjasňující C/2025 R3 (PanSTARRS). Tu najdete v Pegasu, který ale brzo zapadá. Viditelnost zvečera se tedy den za dnem zhoršuje, ale začne být lépe pozorovatelná pak zase nad ránem, tak o nic nepřijdeme. Nyní má kolem 13 mag a bude zajímavé sledovat, kam až to v dubnu, kdy projde perihelem, dotáhne. Věřím, že to bude nakonec pěkná triedrová kometka.
Ještě větší pecka by mohla být první letos objevená kometa C/2026 A1 (MAPS). Nebudu spekulovat, jak to s tímto zajímavým Kreutzem dopadne, jen zmíním, že už je pozorovatelná a 27″ zrcadlo potřeba není (i když na prvotní vyhledání nebylo na škodu). Nachází se jen nízko nad jihem na začátku astronomické noci a prochází zajímavými oblastmi plných galaxií na rozhraní Pece a Eridanu. Jak už to tak u těchto lízačů slunce bývá, lepší podmínky mají pozorovatelé na jižní polokouli. Díky objevu dlouho dopředu před přísluním ji ale nyní můžeme pozorovat i my seveřané. Překonala hranici 15 mag, tak hurá na ni!
Kdo se ještě nerozloučil s interstelární kometkou 3I/ATLAS, tak má poslední šanci! Ta také překonala magickou hranici 15 mag, ale opačným směrem. Slábne nyní opravdu rychle, takže o březnovém novu si o ní necháme už jen zdát. Hledá se snadno vysoko v Blížencích nedaleko Eskymáka, jen se nesmí zrovna promítat na nějakou slabou hvězdičku, kterých je kolem nespočet.
Komet kolem 15 mag je na obloze ostatně mnohem více. Slábnoucí 240P/NEAT v Býku u Plejád a stejně nanicovatou C/2022 N2 (PanSTARRS) jen o kousek vedle přes hranice v Beranu už skoro nemá smysl zmiňovat. Možná bych dal ještě šanci C/2022 QE78 (ATLAS) v Raku, která je přeci jenom o něco snazší (14,5 mag), nebo podobně slabé (14 mag) ranní 235P/LINEAR ve Štíru, případně ještě znovu se objevující C/2021 G2 (ATLAS) z Hadonoše. Zmínit ale určitě musím darebnou 29P/Schwassmann-Wachmann, která mi opět provedla záludnost.
Zatímco první noc (8. 2.) jsem ji v 20″ sotva vyduchařil jako slaboučkou mlžinku s trochu jasnějším jadérkem, hned další pozorování (9. 2.) jsem valil bulvy. Na jejím místě zářila jasná hvězda 12,5 mag! Tedy outburst v přímém přenosu! Vzpomněl jsem si při tom na podobnou kulišárnu, co mi udělala 12P v létě 2023. Slabou původní obálku 29P se podařilo vykoukat až v 27″ zrcadle. Divím se, že se o tom nepíše v odborných kruzích. Asi mají kometáři teď jiné starosti.
A jednou z těch starostí bude kromě budoucnosti výše zmíněného sungrazera asi i nová kometa SWAN, kterou svět neviděl. Takže ani já :) Nebyla ještě fotografována ze Země, ale už je to na spadnutí, si myslím, tak se snad pak záhy dočkáme i definitivního označení. Co už jméno má, je kometa C/2026 B2 (Sun-Gao). A je i viditelná. Měsíc neměsíc, na ranní obloze v Delfínu byla z Alp celkem snadná. Ze stávajících 13,5 mag ale bude rychle slábnout, takže o tomto novu bude asi jediná šance. Snad vyjde počasí.
Nabídka pro druhý měsíc roku 2026 je téměř kompletní. Chybí v ní z jižních vod vystupující ranní C/2025 L1 (ATLAS), které doposud vadil Moonulák, a C/2024 T5 (ATLAS), co je s deklinací −33 ° pořád proklatě nízko. Ale ty klidně ještě počkají. Navíc do příště zjasní. Za svítání se nám znovu objevují staré známé C/2024 J3 (ATLAS) a C/2023 R1 (PanSTARRS). Obě jsem viděl naposled v prosinci a rovněž i s nimi není žádný spěch. Neutečou. Tak se mi zdá, že se máme na jaře na co těšit!
To je prozatím vše. Nov nastává už 17. 2., za necelý týden, je potřeba být připraven! Hurá na ně!
Kometám zdar!
Vic KaL ◊!
PS: Teď se zdá, že by se v neděli mělo vyjasnit i u nás! Jsem zvědav na vaše úspěšné i neúspěšné pozorování. Pochlubte se! Lovu zdar!