Únorový Merkur a ostatní planety
Mám ty zimní večery nebo rána rád, když se sejde chladný a průzračný vzduch s možností viditelnosti jasného Merkuru. Ten pak září nad obzorem nepřehlédnutelně jako velmi výrazná hvězda. Takové okamžiky ale nejsou časté. V období, kdy má planeta alespoň −1 mag, může být planeta dost nízko a často nevyjde počasí. Únor 2026 však patřil k těm, kdy nám pozorování vyšlo. A navíc bylo možné vidět všechny planety, tedy kromě Marsu, který má nevýhodnou polohu ráno a je opravdu blízko Slunci.

Merkur 15. 2. 2026 ze Severáku v Jizerských horách. Merkur (−0,9 mag) je dole vpravo nad Ještědem a Saturn (+1,1 mag) je nahoře uprostřed u kraje snímku.
Už jsem zažil Merkur o ještě vyšší jasnosti, ale letošní viditelnost 15. února z hor za dobré průzračnosti po dlouhé době předčila očekávání. Stačilo kouknout očekávaným směrem a nad Ještědem svítila výrazná mírně načervenalá hvězda. O něco výše byl navíc ještě Saturn s velmi slabým Neptunem, pod Plejádami Uran a v Blížencích Jupiter, přes který zrovna začal přecházet Io se svým stínem. Docela příjemná planetární procházka byla dobrým doplňkem k snaze zachytit několik slabých komet. Venuši jsem už nestihl, byť musela být už také dobře vidět, než zapadla, ale schoval jsem si její lov na později.
Další příležitost přišla 20. února. Ještě v iQLANDII jsem zaznamenal krásně jasnou oblohu se srpkem Měsíce a poté cestou z práce, mezi Libercem a Jabloncem, s výhledem na Ještěd konečně zachytil Venuši alespoň fotograficky mobilem. Okem byla na mě moc slabá. Mohly za to i nasouvající se mraky.
Doma po setmění pak ale vykoukl krásně i Merkur a Saturn. Už to viditelně bylo horší, ale pořád byl dobře vidět a opět se potvrdilo, že jestli někdo ve středověku neviděl Merkura, tak to je jen pověra. Tato planeta je několikrát ročně dobře vidět. Stačí jasná obloha a výhled k obzoru.
MaG



