Smrtonoš vstupuje na scénu
Letošní opozice Marsu nastává sice až v prosinci, ale již nyní se vyplatí na planetu namířit dalekohled. Je třeba vyčkat až do ranních hodin, kdy kulminuje v podstatě už za svítání. Pokud panují dobré atmosférické podmínky jako dnes ráno, je možné spatřit na malém kotoučku řadu detailů.
Jeho úhlový průměr sotva překročil 10″, pozorovatelům ale nahrává značná výška objektu nad obzorem. Dnes mě z postele vytáhl pes v 5 hodin. Při venčení před domem jsem si prohlížel Orion a říkal si, že zima je již za dveřmi… Vysoko nad jihem svítil jasný Aldebaran a nad ním ještě výraznější Mars. Nedalo mi to a po návratu domů jsem z okna vystrčil tubus AD800 (achromatický refraktor 56/800 mm z dílny Meopty). Při zvětšení 80x byla na malém kotoučku krásně vidět výrazná fáze a dokonce jsem detekoval i nějaký albedový útvar. Povzbuzen tímto počinem, jsem se vydal na zahradu a na azimutální montáž pověsil 11″ SCT. Díky teplé noci nebyla nutná přílišná temperace přístroje a hned ukazoval parádní obraz. Přispěla tomu i velmi klidná atmosféra, kterou jsem ohodnotil stupněm I-II na Antoniadiho škále. Užívaje zvětšení 215-280x jsem pořídil skicu pozorovaného obrazu. Ve středu kotoučku se nacházely výrazné útvary Sinus Meridiani a Sinus Sabaeus, u okraje pak Margaritifer. Mars filtr zvýraznil světlá oblaka u severního limbu.
Úhlový průměr planety ještě poroste (až na prosincových 17″) a v kombinaci s její výškou nad obzorem (přes 60°) to pravděpodobně bude dobrá marsovská sezóna. Jen aby přálo počasí a byl nám nakloněný „bůh“ seeingu…