Astronomické události

Neuvěřitelně zajímavá, jasná a dynamická polární záře navštívila naši oblohu 19. ledna. Když jsme na obloze viděli ty rychle se objevující a zase zhasínající světlé oblaky, nebo rychle se měnící zelené záclonky nad severem, asi by nás nenapadlo, jak vzdálené jsou tyto výrazné středoevropské záře od třeba i trochu méně výrazných září na severu Evropy. Dobře nám to ale připomnělo pozorování výpravy Vojana a Kuby do Švédska. Byli ve správný čas na správném místě a přálo jim i počasí. A tak zažili ještě hezčí a dynamičtější polární záři, než se dá vidět u nás.

Nejprve se ohlédněme za tou lednovou září. Něco takového tu přeci jenom ještě nebylo. Nebo? Přesně nad tím jsem se zamýšlel. Ano, už naživo jsem při natáčení unikátních videozáběrů říkal, že za něčím takovým se musí do Švédska a že jsem něco takového dosud neviděl, takže mimořádné to bezpochyby bylo.

Jedno je jisté. Už jsme tu měli větší a jasnější polární záře. Nezapomenutelná je především ta z noci 10. na 11. května 2024. Podle záběrů těch šťastlivců, co neměli nad sebou oblačnost, ale i podle toho, jak dynamické v ní byly změny, jak se také objevovaly jasné skvrny a zase rychle mizely, musela tato záře předčit svou intenzitou tu poslední z ledna 2026. A podobné intenzity, i když opět výrazně schovaná za oblačností, musela být Halloweenská záře 30./31. 10. 2003. Osobně jsem tehdy viděl zelenou i červenou záři sahající až na jihovýchod do Oriona. Velká svým rozsahem byla nepochybně i následná záře 20. 11. 2003. Za mě tyto tři byly jasnější než ta poslední.

Každopádně 19. leden 2026 se stejně zapíše do historie, protože způsob, jakým se vše dokonale sešlo a jak ohromující divadlo to na obloze bylo, přes všechny možné pochybnosti řadí tuto záři mezi nejunikátnější zážitky posledního čtvrtstoletí. A že se to opravdu dokázalo sejít! Na Slunci se objevila pěkná aktivní oblast, byť nijak velkého rozsahu, ale dost aktivní, aby vyprodukovala i několik silných erupcí. A hlavně ta nejlepší X2,1 se odehrála 18. 1. zrovna v době, kdy se skvrna nacházela poblíž středu slunečního kotouče.

18. ledna došlo v AR4341 k silné a dlouhotrvající erupci X1,95. Už na první pohled bylo jasné, že je doprovázena i silným výronem plazmatu z koróny. Zdroj: NASA/SDO/AIA.

Animace oblaku plazmatu (halo CME) v koronografu CCROR-1 na geostacionární družici GOES-19. Zdroj: NOAA.

Uvolnění oblaku částic, CME (Coronal Mass Ejection) bylo také ukázkové. Šlo o téměř ideální kruhovou CME, nebylo pochyb, že oblak hmoty je mířený přímo k Zemi. Co potom hodně překvapilo byla i poměrně silná protonová bouře, která neustále sílila až 19. ledna večer při příchodu CME dosáhla maxima na úrovni nejvyššího stupně S4, což nastalo poprvé od roku 2003.

Samotný příchod CME překvapil. Dorazila dříve dokonce i než předpovídaly modely NASA a NOAA (oba očekávalay průchod CME kolem 1 SEČ 20. ledna). Sluneční vítr dosáhl velmi nadprůměrné rychlosti 1100 km/s, okamžitá maximální změna v magnetickém poli slunečního větru byla impozantních více než 90 nT a Bz komponenta spadla v jednu chvíli na neuvěřitelných -58 nT. V tu chvíli bylo jasné, že to nemůže zůstat bez odezvy v magnetosféře Země a to se taky stalo. Začalo to přitom nenápadně slabou červenou září, která postupně rostla od 21:20 až do 22. hodiny. Ačkoli první dynamické světlé záblesky se objevovaly již od 21:55, hlavní první vlna měnících se záclon světlé zelené barvy přišla až kolem 22:15. Ale pak se to opravdu rozjelo a to, co jsme měli možnost pozorovat, bylo skutečně mimořádným divadlem.

Když se začaly v blízkosti zenitu rozsvěcet výrazné bílé až tyrkysově zelené oblaky, nebylo pochyb, že se děje něco, nad čím v tu chvíli zůstával rozum stát. A tento jev trval především od 22:30 do 22:50 a oblaky se postupně stěhovaly víc a víc k jihu a občas tvořily souvislý pás od východu k západu.

Světé oblaky nás poté pomalu opouštěly, poslední jsem zaznamenal kolem 23:02, a pak už pokračovala jen sama o sobě velmi výrazná červená a pod ní zelená záře nad severem, která tam vlastně svítila celou dobu. Intenzita směrem k půlnoci klesala a tak jsem už pak dál nepozoroval. Famózní zážitek už nám prostě neměl kdo vzít a bylo na čase ho jet domů vstřebat. Pro mě osobně bylo pozorování umocněno tím, že jsem mohl vidět celý průběh záře od jejího počátku až do poklesu z velmi tmavé loklaity na Severáku v Jizerských horách. Navíc panovalo zcela jasné počasí a fáze Měsíce byla kolem novu. Byly to prostě neopakovatelné a ideální podmínky.

A nyní oklikou zpět k poslednímu zážitku, který si nadělili Vojan s Kubou ve Švédsku. Naplánovali totiž výlet k polárnímu kruhu ideálně v době, kdy zrovna na Slunci z ničeho nic vylezla nová velmi aktivní oblast. Okamžitě v ní začalo docházet k velmi silným erupcím, ale tedy co bylo unikátní, prakticky kromě jediné nebyly doprovázeny výrony plazmatu (tedy žádné CME a žádné jasné polární záře). Přesto měli hoši štěstí, protože 2. února po půlnoci našeho času zde došlo k jedné z nejsilnějších erupcí aktuálního maxima sluneční aktivity, kategorie X8,1. A hlavně došlo i ke slabé CME, jejíž okraj nás měl zasáhnout během týdne, kdy se hoši vydali na sever.

A skutečně, v noci ze 4. na 5. února byla v severním Švédsku vidět nádherná polární záře, přesně když ideálně odpoledne narazila vlna částic na zemskou magnetosféru. Z fotografií a videa je patrné, že šlo o mimořádný zážitek zcela jiný, než jaký můžeme pozorovat u nás. Přitom Kp index dosahoval jen mírné intenzity 3-4 a výchylky v magnetickém poli slunečního větru nebyly výrazné. Hoši však byli ve správný čas na správném místě, přesně u okraje aurorálního oválu, kde docházelo k velmi rychlým a intenzivním změnám, ne nepodobným tomu, co jsme zažili 19. ledna u nás, jen zde s mnoha drobnými detaily v pruzích po celé obloze.

A nejlepší na tom všem je, že podobný zážitek si může dopřát každý, kdo se s Vojanem domluví a nechá se jím doprovázet. Má nejen zkušenosti, ale především vlastní ubytování přímo na polárním kruhu.

Autor textu a fotografií Martin Gembec, foto Švédsko: Jakub Kuřák.

Vloženo: Sobota, 7 února, 2026 , 18:07 , kategorie: Bazar našich akcí, Mimořádné úkazy, Polární záře. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0.