Astronomické události

Přeci jen se nám nakonec naskytla příležitost, když už nedopadla cesta na Edelweissspitze, vyrazit za tmavou oblohou aspoň do polských Jizerek. Jasná bezměsíčná noc z neděle na pondělí umožnila uskutečnit zřejmě letošní poslední astronomickou výpravu do hor, než napadne sníh.

Termín bohužel nevyhovoval každému, tak jsme se vypravili nakonec jen ve třech. Navíc panovaly obavy, že na hřebenech bude hodně foukat, což leckoho také odradilo. Když jsem byl v Kořenově, volal Aleš, že nemá zelenou kartu od auta, že to do Polska neriskuje, každou chvíli nás tam totiž stavějí na hranicích kontroly. Zbyli jsme s Vladamanem jen dva. Bylo domluveno, že se rozhodneme u pumpy v Jakuszycích, zda pojedeme dále, nebo se vrátíme na českou stranu.

Jenže to bych tam musel nejprve dojet! Kus za Harrachovem mi začal vynechávat motor a pár set metrů před před vrcholem Novosvětského průsmyku se auto zastavilo definitivně. Došel benzín… Zachránil mě Vladaman, dotáhl Čertici těch 500 metrů k pumpě na laně. Za to jsem se mu málem odměnil nabouráním, neboť bez motoru nefungovaly posilovače řízení ani brzd. ☺

Tím jsme nabrali trochu zpoždění, ale noc byla teprve před námi. Aleš psal z Jizerky, že to po dvou hodinách bez rukavic balí. My zatím našli závětří a připravili techniku – dobsony 10 a 16″. Zatímco Vladaman věnoval večer ladění dalekohledu a pozorování známých vypalovaček, já jsem (jak jinak) dedikoval noc kometám.

První v hledáčku byla ta v současnosti nejjasnější – C/2014 S2 (PANSTARRS). Před pár dny prošla těsně kolem Polárky, tak se dobře hledá. Nebyla potřeba ani mapka, byla jen o kus vedle než minulou noc. Je pěkně jasná a měla i krátký ohůnek.

Sesadila z pozice komety číslo jedna legendární C/2014 Q2 (Lovejoy). Ta je ale stále dobře viditelná, nyní v souhvězdí Herkula. I když je velká a difúzní, na tmavé obloze s ní Almara neměla žádný problém. Dočkala se svého 177. pozorování, proto ji už teď označuju jako legendu.

V souhvězdí Lyry se stále drží kometa C/2015 F4 (Jacques), která má však nejlepší viditelnost už za sebou. Slábne, ale vidět je stále dobře jako malá difúzní skvrnka. Jen pro odlišení od blízkých hvězd bylo lepší použít větší zvětšení (177×).

Definitivně z dosahuje je ale už C/2012 F3 (PANSTARRS). Nachází se zvečera nízko ve Střelci a je tak slabá, že jsem ji v 16″ tentokrát již neulovil.

Oproti tomu je kupodivu stále pěkně viditelná C/2011 KP36 (Spacewatch). Stačí na ni naložit velké zvětšení (288×) a hned vykoukne. Pomalu se šine souhvězdím Vodnáře.

Dobře je vidět i C/2014 N3 (NEOWISE) v Andromedě. Jen se zrovna promítala do blízkosti hvězdy 14,3 mag, tak bylo potřeba také trochu oroštovat zvětšení.

Vůbec tuto noc nějak moc vadily blízké hvězdy. Jakoby se vlasatice za nimi chtěly skrývat. Na mě ale nevyzrály, počkal jsme chvíli, až poodlezou a zkusil to znova. Taková 88P/Howell v Beranu je jinak celkem jasná, ale když se dostane do záře hvězdy 8,1 mag, je to už s ohledem na její difúznost pěkná duchařina.

C/2013 X1 (PANSTARRS) byla pro změnu ve Vozkovi u hvězdy 10,0 mag, ale protože je nejen jasná, ale i pěkně kondenzovaná, byla vidět na první pohled už při nejmenším přiblížení (110×).

Do půlnoci jsem stihnul ještě dva mlhavé objekty v Žirafě. Nejprve C/2013 V4 (Catalina), která se schovávala u hvězdy 6,2 mag, potvora. Při 288× byla ale bočně vyduchařitelná, v těch místech jsem měl dosah přes 15,3 mag. Později nad ránem jsem se k ní ale ještě pro potvrzení vrátil.

Mohem jasnější je C/2014 W2 (PANSTARRS), která se přitulila ke hvězdě 11,5 mag, ale spatřit ji šlo i tak už v malém zvětšení.

Teplota se ustálila na příjemných −7 °C a přestal foukat i vítr, takže dobrý dojem kazily jen vybité baterie od vyhřívaných bot. Byl čas se věnovat i jiným objektům, k tomu jsme využili Vladamanovu 10″ rouru. Přeci jenom ale ty klasické deep sky objekty jsou takové nějaké moc statické. Za těch 30 let, co je pozoruju, se vůbec nepohnuly! Jsou pořád tam, kde byly, takže to je docela nuda je nacházet. ☺

Moje pesimistické SQM-L ukazovalo kolem 21,28 MSA, což nebylo špatné vzhledem k tomu, že v zenitu byla Mléčná dráha. Zaujalo mě, jak jdou snadno vidět pouhým okem i hvězdy kolem 6,5 mag krátce po té, co jsem zvednul oči od monitoru notebooku. Obloha byla skutečně dobrá.

Než se Zeměkoule trochu pohnula, zalezl jsem si do kufru auta a dal šlofíka. Vladaman už na ranní pecky nečekal a jel domu. Mě ale čekalo pokračování jedné z nejlepších nocí, co jsme v horách zažili.

Po probuzení nejprve překvapila Venuše svým svitem, který vrhal zřetelné stíny. Docela kazila adaptaci na tmu. Ve 4 ráno už Orion pěkně kulminoval, tak jsem se vrátil k 205P/Giacobini, která o půlnoci byla ještě celkem nízko. Nyní byly v zorném poli vidět při 288× hvězdy 15,6 mag, ale kometa ne. Až po dlouhém soustředění se objevila. Byla to jedna ze dvou největších duchařin noci a nebýt oblohy v zenitu kolem 21,39 MSA, asi bych ji už nespatřil.

Druhou duchařinou byla C/2015 G2 (MASTER), která nedávno prošla Jesličkami. Očekával jsem difúzní flek, ale nakonec tam nic takového nebylo a ukázalo se cosi až při velkém zvětšení, zřejmě jen nepatrná oblast kolem jádra. Stelární dosah v těch místech byl 15,7 mag a kometa nebyla o moc jasnější. Můžeme se s ní asi definitivně rozloučit.

Podle očekávání jsem už neviděl o něco níž v Sextantu dlící 141P/Machholz. Je pravda, že jsem to ani moc nehrotil, promítala se zrovna na hvězdu 15,4 mag a nebyl už čas čekat. S ní jsem se rozloučil už posledně, ale tahle je periodická, takže se vrátí.

Spravil jsem si chuť v zápětí, když jsem namířil do Lva na 67P/Churyumov-Gerasimenko. Ta je stále pěkná, slušně jasná, zkrátka kometka jak má být. Jen ohon ji chybí.

Nakonec jsem si nechal dvě novinky. Nejprve to byla 61P/Shajn-Schaldach, která se promítá na oblohu nedaleko kosmického otazníku. Z neznámého důvodu nemám hlasový záznam pozorování, ale vím, že tam něco bylo při 288× vidět. Evidentně už atakuje hranici 15 mag. Určitě se k ní musím ještě vrátit.

Nadšený komentář je ale slyšet u záznamu poslední vlasatice. Tou byla 19P/Borrelly. Nad ránem vystoupala v ocasu Lva jen nevysoko nad smrčky, pozadí bylo už docela světlé, ale je tak jasná, že byla relativně snadno viditelná při 110×, lépe pak při 177×, kdy více ztmavlo pozadí. Stala se tak už mojí 121. kometou.

Zkouknul jsem ještě ranní planety, bylo půl šesté a nastal čas balit. Dalekohled byl lehce pokryt jinovatkou, ale optika vydržela celou noc v suchu. Cesta zpátky už proběhla bez komplikací. Moje letošní 202. pozorování se nadmíru vydařilo. Na tuto noc určitě jen tak nezapomenu!

Vic KaL ◊!

Vloženo: Pondělí, 12 října, 2015 , 21:00 , kategorie: Bazar našich akcí, Komety. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.