Kometa 45P, Mars a zvířetníkové světlo
Jasnější kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková způsobila docela pozdvižení a potěšila oko nejednoho astronoma. Tato kometa s československými kořeny byla letos výjimečně dobře viditelná i ve perihelu. Díky častým výronům hmoty z koróny se její ohon neustále vlnil a zrovna 1. října se na chvíli úplně odtrhl. Zde je vzpomínka na některé zážitky s touto kometou.
45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková: 1. 10. 2011 mezi 5:11 – 5:35 SELČ, 4x8min, ISO800, Canon 30D, Celestron ED80/600 + Vixen red.0,67x, montáž GSO, pointace autoguiderem od MMyse na dalekohledu 70/500. Nad Alšovicemi na Jablonecku.
S kometou jsme si mohli dát vícero dostaveníček, neboť počasí přálo. Probíhalo krásné babí léto, které se protáhlo na více než 14 dní. Zatímco 26. září jsme neměli úplně štěstí na průzračné nebe, další dva pokusy to plně vynahradily. 26. 9. jsem ji pozoroval a fotil s Vicem a zákal při obzoru skutečně sebral kometě na kráse. Zato náladovka s vycházejícím Měsícem 30 hodin před novem vyšla obstojně.
45P 26. 9. 2011 za svítání v zakalenější obloze. 30 sekundové exp.
Měsíc právě vychází. Zákal a oblačnost jsou dobře viditelný.
Měsíc 30 hodin před novem byl snadno viditelný.
Kometa se ukázala jako těžko polapitelný kousek. Nicméně 1. října to vyšlo bravurně. Obloha naprosto ideální s hvězdami až k obzoru. Průzračné a tmavé nebe dovolovalo expozice již krátce po východu komety nad Krkonošemi (první snímky mám už ve 4:26). Jenže ouha, autopointace zazlobila a nastalo váhání, zda ji využít nebo nevyužít (to už bylo 4:45). Představa, že nebudu moci snímat delší expozice v tak kvalitním ránu mně donutila zkusit vše znovu rozchodit. To znamenalo znovu seřídit kameru v hledáčku, zaostřit a najít pointační hvězdu a zkontrolovat vše. Nakonec mně to zdrželo drahocenných 25 minut, kdy ještě nesvítalo. Přesto jsem při počátku svítání stihl 8 expozic po třech minutách a tak mohu nyní prezentovat záběr z úvodu k článku.
Slabší zvířetníkové světlo již kolem třetí ráno. Dvacetisekundová expozice.
Kometa není jediné, co bylo to ráno vidět. Mimořádně jasné bylo také zvířetníkové světlo, které bylo patrné dokonce už ve tři ráno, tedy více než 2 hodiny před svítáním, kdy slunce bylo 35° pod obzorem. Z toho lze usoudit, že toto i pouhým okem patrné bělavé zešikmené světlo v Raku a Blížencích muselo být vlastně vrchní částí kuželu zvířetníkového světla, nebo chcete-li přímo zvířetníkovým mostem. Samotný kužel zvířetníkového světla byl potom před pátou naprosto impozantní. Dobře jej viděli také o den později Ladin a Cassi u Osečné, což moje vyprávění dobře doplňuje.
Jasné zvířetníkové světlo, jak jej zachytil Martin Mašek u Osečné 2. října 2011. Jedná se o 5 x 30 sekund ze stativu Canonem 1000D a objektivem o ohnisku 18 mm.
Velmi hezkým úkazem mimořádného rána 1. 10. 2011 byl také Mars přímo v Jesličkách. Ten mně také zaměstnal dříve, než vyšla nad obzor kometa.
Mars v Jesličkách tříminutovou expozicí přes dalekohled. Na výše uvedených snímcích zvířetníkového světla je dobře vidět jako jasný bod obklopený hvězdami.
Poslední setkání s kometou jsem si užil v noci po naší akci na Stogu Izerském. Domluvili jsme se s Alešem, že se chvíli prospíme a nad ránem na kometu zkusíme velký dobson. Výsledek byl nejlepší, co jsem mohl s kometou zažít. Ohůnek už byl patrný přímým pohledem a měl délku kolem jednoho stupně. Zato na fotografiích se táhne v délce 2,5° a nebýt okraje pole, táhl by se dál, jak dokazují zahraniční snímky.
Osobně se musím přiznat, že ke kometě 45P nemám příliš kladný vztah, protože si ji vybavuji jako jednu z komet, kterou jsem se marně snažil vyhledat v minulosti a jako jedna z mnoha periodických komet mně zklamala. Letos to byl úplně jiný a nečekaně kladný příběh, podtržený vynikající shodou polohy v přísluní a počasím.
Martin Gembec