Tip na pozorování – Emisní mlhoviny v souhvězdí Labutě
Teplé letní noci se nám již prodlužují, Slunce již zapadá dostatečně za obzor, Měsíc se postupně přibližuje do novoluní (1. 8. 2019), a tak nastal čas pro pozorování nebo focení DSO objektů na noční obloze. Na několik takových objektů jsem se tento týden zaměřil i já.
Řasová mlhovina v souhvězdí Labutě
Jedná se o pozůstatek supernovy, která vybuchla cca před 8000 lety, oblak zahřátého a ionizovaného plynu a prachu vidíme jako emisní mlhovinu. Mlhovinu objevil William Herschel 5. září 1784.
Oblast mlhoviny je velmi rozsáhlá, proto má v katalogu NGC přiděleno několik čísel.
NGC6960 západní část (anglicky The Western Veil nebula), česky se také označuje jako „Koště čarodějnice“, ve středu se nachází i jasná hvězda 52 Cygni.
NGC6992 a NGC6995 východní část (anglicky The Eastern Veil nebula).
Střední část tvoří tzv. Pickeringův trojúhelník a obláčky NGC 6974, NGC 6979, tato část je ale výrazně slabší, fotograficky mně zatím odolává, ale vizuálně ve 40cm dobsonu byla v pátek na Jizerce pozorovatelná.
Reflexní mlhovina v souhvězdí Cefea
Dalším DSO objektem, který jsem tento týden pozoroval, je reflexní mlhovina NGC7023 Iris (Kosatec) v souhvězdí Cefea, kterou také objevil William Herschel 18. října 1794.
Zde velmi mladá centrální hvězda (stáří pouze 5 tisíc let) osvětluje zbytky prachových a molekulárních oblaků, ze kterých vznikla.
Roman Hujer KaL