Kulový spodek 2019

Je tomu už hodně let, co jsme věnovali noc pouze kulovým hvězdokupám, tak mě napadlo, když jsem s Ladinem minulý večer mířil na Jizerku, že by nebylo špatné si to zase jednou zopakovat. A proč ne hned? Stejně jsem neměl kromě zkouknutí pár komet nic konkrétního v plánu. Naposledy jsem využíval velký 125mm binar, tentokrát se vezla v kufru čtyřstovka dobson. Podaří se překonat minulý rekord v počtu kulovek za noc?

Na parkovišti za Pešákovnou jsme se s úderem jedenácté večerní sešli s Ladinem a Alešem, tedy samí čistokrevní vizualisti. Bylo tak jasné, že to nebude žádný sraz čelovkářů, ale že se bude opravdu pozorovat. Arzenál jsme měli slušný – kromě dvou 16″ i jeden 20″ Bejk.

Bylo sice ještě dost světlo, ale jinak hezky průzračno, což nás příjemně povzbuzovalo. Noční svítící oblaka se ukázala jen nízko na severu a moc nerušila. Nad ránem pak byla mnohem výraznější, ale to už bylo zase po cestě domů, tak to nikomu nevadilo. Seeing během noci za moc nestál, z toho důvodu jsme se ani moc nezdržovali s planetami, i když na Jupiteru akorát končil přechod měsíčku Europa s jeho stínem. Na slabší objekty byl ještě čas, proto jsem začal projíždět kulovky od těch nejjasnějších, tedy přednostně z Messierova katalogu. Těch je vidět během letních nocí 27 z celkových 29. Chybí jen zimní M79 a jarní M68.

Pak jsem si dal na hodinku pauzu, kterou jsem věnoval kometkám. Měli jsme tam také tradiční občerstevní z Pešákovny (Díky Lumíre!), tak jsme se aspoň trochu při čaji zahřáli. Teplota totiž stále klesala, až se zastavila nad ránem na jednom stupni nad nulou. Říkáte, že je léto? Obloha potěšitelně ztmavla na zenitových 21,3 MSA, nefoukalo, ale nic se nerosilo, tak jsem se vrátil zas ke kulovkám.

Dalekohled po zbytek noci mířil téměř vodorovně. Většina mlhavých kuliček leží totiž opravdu nízko. Proto také název Kulový spodek. Díky kometám jsem měl trochu skluz, tak jsem si musel pospíšit, ať mi některé nezapadnou, než je stihnu zalogovat. NGC katalog jsem začal tradičně až od 4153 ve Vlasech Bereniky, protože Mezigalaktický poutník (NGC 2419) byl už dávno za stromy.

Kvůli oproti přechozí noci relativně špatným podmínkám nízko nad obzorem jsem přeskočil i objekty s deklinací −34 a nižší, jinak jsem to bral postupně od západu na východ. Ve Štíru, Hadonoši a Střelci se dá skákat hezky od jedné k druhé, leckdy se ukáže pěkný páreček v jednom zorném poli. Kromě hvězdokup z NGC katalogu jsem přidal dvě IC a jednoho Palomara (Pal 8). Rozednívá se nyní brzo a hlavně rychle, tak poslední kousky v Orlu a Delfínu jsem zkoukával, když už kluci měli sbaleno. Závěrečná NGC 7492 ve Vodnáři, která i na tmavé obloze moc nevyniká, byla o půl třetí ráno už pěkná duchařina.

Nakonec jsem jich dohromady napočítal 72, takže rekord padl. Je tu ale prostor pro snadné překonání. Minimálně čtyři kousky s nízkou deklinací ve Vlku, Štíru a Střelci jsem z Jizerek už pozoroval, mohl jsem dát i extragalaktickou G1 v Andromedě (případně i některé další), v dosahu je i pár slabších Palomarů a Terzanů, takže pro příště by mohl být cíl třeba 77, nebo klidně i rovných 80! Není to nic těžkého, zkusí to někdo také? Letní večery jsou na to jako stvořené.

Vic KaL ◊!

2 komentářů k “Kulový spodek 2019”

  1. Ales Majer

    Jsem na pár dnů v „ráji“ (nejen astronomickém) na ostrovech v Egejském moři a obloha je tu na naše české poměry fantastická… Při MHV 6,8 mag jsem zkusil pár kulovek pouhým okem a kromě M13 v zenitu, která je bez problémů vidět i u nás, se dají spatřit následující: M5, M22, M55, tušitelná je M4 i když tam dost ruší Antares a na hraně je M10. Naopak jsem nedokázal identifikovat M3 ani M92. V triedru 8×42 pak není problém třeba NGC 6352 s deklinací -48,5°. Napíšu pak obsáhlejší report…

  2. Ales Majer

    Zapoměl jsem samozřejmě na Omegu Centauri..