Pozorujte superúplněk 14. 11. 2016
Vzhledem k tomu, že bude jasná obloha a v médiích i na veřejnosti se množí informace o letošním superúplňku, nabízíme k němu informace i my. Koneckonců půjde o jeden z největších úplňků, jaké můžeme pozorovat, dokonce o trochu větší než v březnu 2011. Úplněk připadá 14. listopadu na 14:52 SEČ. Asi dvě hodiny poté, před 17. hodinou, vyjde u nás Měsíc nad severovýchodní obzor. Nejvýše na obloze bude až krátce po půlnoci, kdy bude nad jihem v souhvězdí Býka. Nejvíce nás upoutá svým vysokým jasem (superúplněk je asi o 14 % větší a o 30 % jasnější než naopak ty nejmenší úplňky). Toho, že je trochu větší, si okem zřejmě nevšimneme a jde to poznat jen porovnáním s jinými úplňky na fotografii (viz porovnání největšího a nejmenšího úplňku roku 2011).
Výjimečnost úkazu
Výjimečná je tentokrát vzdálenost, na kterou se k nám Měsíc přiblíží. Bude to 356 509 km a to je nejblíže za posledních 68 let (blíže Zemi byl Měsíc 26. 1. 1948). Příští takto těsné přiblížení Měsíce k Zemi nastane 25. 11. 2034 a Měsíc bude ještě o kousek blíž (356 448 km). Ale ani to není nejmenší vzdálenost, jaké může Měsíc na své dráze dosáhnout. Může se dokonce dostat pod magickou hranici 356 400 km. Naposledy se tak stalo 14. 1. 1930 (356 397 km) a znovu se mu to povede až ve 23. století – 1. 1. 2257 nás od Měsíce bude dělit pouze 356 371 km.
Fotografování superúplňku
Pokud bude jasné počasí (a modely slibují, že bude), zkuste Měsíc v pondělí večer vyfotografovat. Ale pozor, abyste mohli později snímek porovnat s jiným, pořízeným v době, kdy je Měsíc v odzemí, musíte použít vždy stejný teleobjektiv s konstantní ohniskovou vzdáleností nebo v případě kompaktu jej „vyzoomovat“ na maximum.
Přestože na fotografii se nám bude Měsíc jevit stejně velký večer po jeho východu stejně jako během noci, jinak to vnímá náš mozek. Všichni jsme asi zažili ten pocit, kdy vycházející úplněk byl neskutečně velký. Je to tím, že mozek má tendenci srovnávat jej s jemu dobře známými objekty jako jsou kopce nebo ještě lépe nějaké domy. Kdybychom si v takové chvíli vzali ruličku od toaletního papíru nebo si alespoň jinak na chvíli odstraníme z dohledu okolní objekty nebo obzor, bude se Měsíc jevit malý podobně jako vysoko na nebi, kde toto pomyslné srovnání chybí. A pokud se nám to jeví i tak neuvěřitelné, je potřeba si to prostě vyfotografovat a porovnat.
Pozorování na hvězdárně v Turnově
Za jasného počasí (!) bude pro zájemce v pondělí večer otevřená turnovská hvězdárna od 17 do 19 hod., kdy bude možnost společného pozorování vycházejícího superúplňku.
Přelet ISS přes Měsíc v pondělí ráno
Pro obyvatele našeho regionu (Liberec, Jablonec n. N., Turnov) se naskytne ještě jedna možnost velmi zajímavého pozorování a to hned v pondělí 14. 11. ráno v 6 hod. Přes zapadající Měsíc totiž přeletí Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Úkaz bude pozorovatelný v pásu širokém asi 20 km, bohužel pouze teleskopicky, ale již 10× zvětšující triedr nebo malý dalekohled by měl ISS před Měsícem spolehlivě ukázat. Tento přelet je ojedinělý délkou trvání, ISS bude trvat plných 7 sekund, než Měsíc přeletí. Ten bude v době úkazu asi 3,5° nad západním obzorem, takže pro pozorování je kromě jasné oblohy potřeba také místo s dobrým výhledem k západu. Pro jablonečáky bych doporučil např. autobusovou zastávku nad Dalešicemi, odkud by se měl Měsíc promítat téměř přímo nad Ještěd. Pro libovolné pozorovací místo si můžete přesný čas přeletu nechat spočítat jednoduchým programem na webu Transit Finder. Pak už stačí mít s sebou přesné hodiny nebo si na chytrém telefonu pustit stránku Time.is.
Měsíc a Aldebaran
A aby toho nebylo málo, tak ještě následující večer 15. 11. dojde k těsné konjunkci Měsíce s Aldebaranem, nejjasnější hvězdou souhvězdí Býka a hvězdokupy Hyády. Obě tělesa bude dělit po jejich východu nad obzor vzdálenost asi 0,5°.
Vlivy Měsíce na Zemi
Měsíc se na Zemi projevuje svým světlem, na které reagují různé organismy. Ani člověk není úplně netečný a často nám v noci jeho jasný svit „nedá spát“. Hlavním silovým účinkem jsou slapy. Díky tomu nastává příliv a odliv. V době úplňku je Slunce, Země a Měsíc v přímce a nastává tzv. skočný příliv, který je největší, podobně jako potom při novu (jednou za 14 dní). Při superúplňku jsou tyto síly logicky ještě trochu větší. Nepohybuje se však pouze oceánská voda. Tyto pohyby se dějí i v zemské kůře. V Evropě jsou tyto pohyby zaznamenávány v rozpětí asi 30 cm.
Přes případné slapové vlivy, nebo vlivy na naše vnímání během noci věříme, že si nadcházející superúplněk užijete a případně si jej také vyfotografujete.