Astronomické události

Tlaková výše nad střední Evropou nám přinesla několik pěkných nocí v období dubnového novu. Na horách konečně slezl sníh, takže se může jezdit pozorovat ať už na českou stranu, nebo i za hranice k našim severním sousedům. Po „zahřívací“ noci 17. 4. na Jizerce jsem se rozhodnul tentokrát vyrazit do vyšších poloh do Polska.

Slovo zahřívací je opravdu příhodné, neboť teploty na Jizerce v noci stále padají pod bod mrazu, ale tentokrát jsme měli k dispozici doutnající ohníček, takže zima nebyla. Zatímco v úterý se ke mě připojil jen Aleš, na následující noc ze středy 18. 4. na čtvrtek 19. 4. jsem svolal vetší akci. Na výzvu nakonec zareagovali další čtyři KaListi – Ladin, Ladek, MM a Pavel – a tak jsme mohli po překonání několika nástrah v podobě ještě zasněžených úseků na našem oblíbeném pozorovacím stanovišti o půl desáté spatřit dva binary, dva 16″ a jeden 12″ dobson a nechyběl samozřejmě ani Ladinův 10″ „půlmetr“.

Nejprve jsme dali sbohem Venuši a srpečku Měsíce, který ještě před zapadnutím stihl zakrýt jednu hvězdičku, pak už jsme se věnovali většinou vlastním programům. Společně jsme pozorovali ještě Jupitera, když nečekaně slušný seeing dovolil nasazovat i zvětšení přes 500×. Takto jsme sledovali, jak se měsíček Ganymedes pomalu vnořuje do stínu plynného obra, aby později zase vykouknul a pro změnu zase zalézal za jižní okraj kotouče planety.

Sám jsem se věnoval hlavně kometám, ale tam toho moc k vidění nebylo, tak jsem si přidal ještě novu Canis Majoris 2018 a pár supernov. Z nově zalogovaných bych zmínil aspoň jasnou 2018aoz v galaxii NGC 3923 v Hydře (13 mag) a naopak trochu slabší 2018aoq v NGC 4151 v Honicích psech (15,4 mag). Zbytek času jsem věnoval kvasarům.

Těch je v dosahu našich malých přístrojů přehršel, tak bych uvedl jen pár zajímavějších. Svojí jasností příjemně překvapil PKS 0716+71 v Žirafě. Řekl bych, že jde nyní o nejsnadnější kvazistelární cíl, když předčí i známý 3C 273 v Panně. Odhadl jsem ho totiž na 12,0 mag. Na druhém konci co do jednoduchosti spatření by mohly stát dva kousky s rekordní vzdáleností. QSO B1422+231 v Pastýři s rudým posuvem 3,62 je vzdálen nějakých 11,8 miliardy světelných let a od APM 08279+5255 v Rysu letí světlo dobrých 12 miliard roků (z = 3,911). První je o něco snadnější, odhadl jsem ho na 15,5 mag, druhý v 400cm dobsonu při zvětšení 383× jen občas probliknul, ale také měl pod 16 mag.

Na závěr před svítáním jsme zkoukli ještě Saturna s Marsem a zavzpomínali na Ladise, když na rudém koutoučku zářila jeho tanga :)

Strávili jsme zase jednu příjemnou vlahou (7 °C, lehký vánek) noc pod krásnou horskou oblohou (Vic SQM-L 21,57 MSA) a máme na co vzpomínat.

Vic KaL ◊!

Vloženo: Čtvrtek, 19 dubna, 2018 , 14:00 , kategorie: Bazar našich akcí, Deep-sky. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.