Kometární okénko – duben 2019
Máme tu dubnový nov a s ním nečekaně i několik pěkných jasných nocí, takže se dají hezky pozorovat nejen Messierovy objekty nebo jarní galaxie, ale i komety. Na ně to ale chce větší kukátko, i když to nemusí být zrovna Taurus iserinus. To z toho důvodu, že ani jedna z dubnových vlasatic nedosahuje na přijatelných 10 mag. Není to tedy nyní s kometami žádná sláva a bohužel bude příští měsíc asi ještě hůř. Co nám tedy na obloze po předchozích bohatých nadílkách zbylo?
Zvečera můžeme odepsat C/2018 L2 (ATLAS), která se topí na konci soumraku jen nízko nad obzorem v Andromedě. Můžete ji zkusit pak ještě znovu ráno, ale už to není, co bývalo. Zeslábla, takže je problém ji vůbec vyduchařit.
Škrtněte si zatím i C/2017 T2 (PanSTARRS), co přebývá ve Velrybě, jen s tím rozdílem, že ta stále zjasňuje a po brzké konjunkci se Sluncem se nám v létě vrátí na ranní oblohu a koncem roku se dostane do dosahu obyčejných triedrů. Takže kdo si počká, ten se zřejmě dočká.
Papírově nejvýraznější kometu C/2018 Y1 (Iwamoto) najdete stále v Perseu. Že je nejjasnější (cca 10,5 mag), ale neznamená, že je i nejsnazší. Je totiž velmi difúzní, zkrátka pěkně rozplizlá, takže malé zvětšení a kvalitní obloha jsou nutné ingredience pro spatření.
To ostatně platí i pro 38P/Stephan-Oterma, která chřadne v souhvězdí Rysa a je čas se s ní definitivně rozloučit. Na své pouti oblohou se zdánlivě setkává s jinou mrškou slaboučkou – kometou C/2015 O1 (PanSTARRS). Obě se sice vejdou do zorného pole širokoúhlého okuláru při malém zvětšení, ale vidět obě naráz nebudou. První ráda spíš menší přiblížení, na druhou jmenovanou je potřeba zvětšení naopak pořádně oroštovat. Komety s jasností kolem 15 mag holt chtějí to své.
V sousedním souhvězdíčku Malého lva najdeme také dva kometární kousky. Nejprve kdysi skvostnou 46P/Wirtanen, ze které je nyní jen neurčitý mlhavý flek, co je opravdu problém vyduchařit i pod oblohou s SQM-L 21.65 MSA, a pak dubnovou miss s označení 123P/West-Hartley, která ačkoliv má jen kolem 13 mag, dá se pozorovat celkem snadno. V 16″ dobsonu to je hezká kondenzovaná mlhavá kulička.
Nízko na spodku vekého Lva můžete zkusit ještě slábnoucí 60P/Tsuchinshan. Bude to asi také poslední rozloučení s ní. Je dobré si počkat, až bude kolem 23. hodiny SELČ kulminovat. Není moc výrazná, ale při zvětšení kolem 200× se ve čtyřstovce vykoukat ještě dá. Pak běžte v klidu spát, o moc víc toho už k vidění totiž není.
Na ranní obloze těsně před svítáním snad ještě můžete prubnout, pokud máte skutečně dobrý jižní obzor, kometku C/2017 M4 (ATLAS). Nachází se na spodku Hadonoše na deklinaci skoro −30 ° u hezké kulovky NGC 6304. Spatřit ji ale není nic snadného, jak jsem se přesvědčil o půl páté ráno při letošní 50. kometární session v noci na dnešek z podhůří polských Jizerek. V Almaře při 200× jen chvilkami bočně problikla.
A to už je opravdu za duben vše. Těšme se na léto, kdy přijdou C/2018 N2 (ASASSN) a C/2018 W2 (Africano). Uvidíme, jestli půjde v květnu ulovit nedávno objevená C/2019 D1 (Flewelling). A třeba se ukáže i nějaká úplně nová a jasná kometopotvora! Kdo ví…
Tak kometám zdar!
Vic KaL ◊!
22 dubna, 2019, 08:46
Neděle velikonoční slibovala celých 20 minut „tmy“ mezi začátkem astronomické noci a východem Měsíce, tak jsem vyrazil na chvíli na Kopaninu provětrat bejka. S kometami je to nyní fakt bída, takže kometární cíl jsem měl jediný – 123P/West-Hartley. Hledá se snadno na hranicích Leo a LMi nedaleko jasné hvězdy 54 Leo. Na rurální obloze jsem ji nalezl už ve 21.55 SELČ a pro 20″ zrcadlo nebyla problémem při zvětšení 88x, ale přeci jenom výraznější byla při zvětšení 190x. I přes jasnost nad 13 mag je to momentálně asi nejdostupnější vlasatice, což je trochu tristní. Krásný byl východ Měsíce ve 22.40, jehož kotouč byl u obzoru silně načervenalý.