Kometární okénko – červenec 2021

Přinášíme stručný přehled aktuálně pozorovatelných komet. Červencové noci jsou stále krátké s příliš světlé, což pozorování vlasatic moc neprospívá. Na obloze nyní nezáří žádná výrazná kometa, ale něco na shlédnutí v amatérských přístrojích se přeci jen najde.

Korunku nejjasnější kometky si stále drží C/2020 T2 (Palomar). Má kolem 10 mag a slušně kondenzované jádro v jinak celkem velké a difúzní komě, takže je dobře vidět i v menších kukátkách. Jen nám pomalu klesá na večení obloze spolu se souhvězdím Panny k obzoru, a tak se podmínky pro pozorování postupně zhoršují.

Podobně nebo spíš ještě o něco hůř je na tom C/2020 J1 (SONEAR). Najdeme ji také v Panně, ale zapadá už okolo půlnoci, kdy ještě není pořádná tma. Když se k malé výšce nad obzorem přidá jasnost jen cca 13,5 mag, vyjde z toho objekt zralý minimálně pro půlmetr, jak jsem se sám minulou noc na vlastní oči přesvědčil.

Spravit si chuť doporučuji na pomaličku zjasňující C/2017 K2 (PanSTARRS). Objevíte ji nedaleko kulovky M92 v Herkulu a patří k tomu lepšímu, co aktuálně nebe nabízí. Díky poloze prakticky v zenitu není ani jasnost 13,5 mag žádnou překážkou.

Disponujete-li zrcadlem o průměru alespoň 400 mm, určitě navštivte Hadonoše. Tam pod kulovou hvězdokupou M10 najdete slabší, ale ne nijak obtížnou C/2018 U1 (Lemmon). Jen to chce mít na ulovení této 15 mag mršky dobrou průzračnost a seeing.

Podobně je na tom i C/2020 PV6 (PanSTARRS), tedy aspoň co se týče jasnosti. Nelézt ji nemusí být až zas tak snadné, neboť i když se nachází příjemně vysoko, promítá se do bohaté části Mléčné dráhy v Labuti. Mezi spoustou slabých hvězdiček se tak může lehce ztratit.

Ranní obloha je vyhrazena zejména periodickým kometám. Těm bude patřit i druhá půlka letošního roku. Zatím tu máme malou ochutnávku.

V jednu ráno kulminuje jen 5 stupňů nad jihem pod „čajovou konvicí“ ve Střelci 246P/NEAT. Jasnost kolem 14 mag ji diskvalifikuje z našeho přehledu, neboť jsem ji zatím letos ještě neviděl. Nebyly tady u nás na severu zkrátka adekvátní podmínky. Ze Šumavy nebo z Alp by to ale jít mělo.

Dál tam máme v ocasu Velryby starou známou 67P/Churyumov-Gerasimenko. Ta má sice zatím jen 15 mag, je ale o něco výš, takže se tam už něco za dobrých podmínek vykoukat dá. Její čas ale přijde v zimě, kdy by se měla vyšplhat až k deváté hvězdné velikosti, tak není prozatím kam spěchat.

Za svítání vystupují nad východní obzor ještě dvě vlasatice s nízkými čísly před P. Nejprve to je 4P/Faye v Beranu a když vylezou Plejády, jde za ní ještě i 15P/Finlay. První má kolem 12 mag a druhá je na tom o magnitudu lépe, obě jsou ale díky světlající obloze docela obtížné. 10P/Tempel níže v Býku raději ani nezmiňuji, ta je z našich končin prozatím nedostupná.

Na závěr bych si nechal trochu opomíjenou C/2019 L3 (ATLAS). Celou noc se potácí nízko nad severním obzorem a až k ránu spolu s Capellou ve Vozkovi trochu povyleze, ale je natolik jasná (12 mag), že není problém ji v 16″ dobsonku kdykoliv během noci ulovit.

Vesmírné divadlo pak ještě nabízí pro amatérské lovce komet pár kousků mezi 15 a 16 mag, ale ty si necháme na jindy. Těšme se na srpen, kdy už budou noci tmavší, kometky jasnější a zrcadla vyleštěnější!

Vic KaL ◊!

PS: Pokud i v těchto podmínkách pozorujete, neváhejte se se svými úlovky pochlubit v komentářích. Zajímají mě zejména (ne)úspěchy nad ránem na poli periodických potvůrek.

Jeden komentář k “Kometární okénko – červenec 2021”

  1. Spaca4y

    Vyčerpávající přehled jako vždy, dobrá práce. V sobotu resp. v neděli ráno v Orlických horách jsem vyduchařil v 16″ dobsonu 4P/Faye, ale 15P/Finlay už ne. Leze jen nízko nad obzor a na světlé obloze jsem ji nebyl schopen vykoukat. Mrzí mě ta Lemmonka, že jsem nezkusil. Tak třeba ještě příští nov bude šance.