Kometární okénko – srpen 2021
Konečně tma a konečně jasno! S příchodem srpnového novu se nejen dostavila opět astronomická noc, ale zlepšila se i předpověď počasí, která nyní slibuje pár jasných bezměsíčních nocí. Proto je nejvyšší čas se podívat, jak se daří našim kometám.
A řekl bych, že se jim daří dobře a možná čím dál, tím víc lépe. Zejména ranní obloha slibuje pěknou podívanou. Ale vezměme to pěkně od večera. Přináším nabídku desítky jasnějších kousků a k tomu navíc pár duchařinek.
Než začne zvečera úřadovat Moonulák, máme šanci ještě spatřit nízko nad západním obzorem slábnoucí C/2020 J1 (SONEAR). S jasností kolem 13 mag ale moc parády nenadělá.
To C/2020 T2 (Palomar) je na tom zatím stále ještě dobře, i když už období největší slávy má za sebou. Pomalu slábne a klesá, tak se asi budeme zanedlouho loučit. Pořád ale s desátou hvězdou velikostí patří k těm hezčím. Obě kometky najdeme v Panně.
Rychle se přesuňme do Hadonoše. Tam na nás čeká tajemná 6P/d’Arrest. Je vidět a není. Za dobrých podmínek se ukáže jako nenápadný slaboučký difúzní flíček, za horších ji nespatříte, ani kdybyste se rozkrájeli. Ale měla by ještě zjasňovat, tak nezoufejte, když se napoprvé nezadaří.
O kousek níž mohou majitelé kukátek se zrcadly od 400 mm výš zkusit C/2018 U1 (Lemmon). Není zas tak těžká, jak by mohla 15. hvězdná velikost naznačovat. Nebojte se osolit zvětšení, co podmínky dovolí. Nechá si to líbit.
A majitelé ještě větších apertur najdou o dva stupně níže nedaleko kulové hvězdokupy M107 ještě jednu slaboučkou (16 mag) mršku – C/2020 O2 (Amaral). To zmiňuju pro případ, že by se někdo chystal jet třeba do Alp.
Pojďme ale na snadnější kousky. Teď už nemusíme tolik spěchat. Vysoko v Herkulu nám svítí další dvojička. Nejdřív zmíním pomaličku polehoučku zjasňující C/2017 K2 (PanSTARRS). Vytáhla to už na 13 mag a jeví se jako pěkná malá difúzní ploška. Škoda že ji od nás neuvidíme, až bude mít v maximu kolem 6 mag.
Druhou je pak C/2020 PV6 (PanSTARRS), která je sice o magnitudu slabší, ale také celkem snadná. U ní se bohužel už žádné zjasňování neočekává.
Výčet večerních komet bych měl doplnit ještě o jednu duchařinku z Honicích psů. Kolem galaxie M106 se protáhla C/2020 M5 (ATLAS). S magnitudou kolem 15,5 to je ale spíš jen pro fajnšmekry.
Podobně na tom je i jinak celkem jasná 246P/NEAT. Té rozhodně neprospívá deklinace −35°. Pokud pojedete tedy někam víc na jih, nezapomeňte na tuhle 13,5 mag potvůrku. Já ji zatím letos od nás na severu neulovil, nebyly dosud vyhovující podmínky.
Ranní obloha je plná periodických komet. První, co vystoupá do rozumné výšky nad obzor, je stará známá 67P/Churyumov-Gerasimenko. Zatím ji najdeme v Rybách jako malou mlžinku se stelárním jadérkem s celkovou jasností kolem 13,5 mag.
Hlavní hnízdiště kometek je ale v souhvězdí Býka. Tam jich lze ulovit hned pět. Nejsnazší je 4P/Faye. Ta je nejvýš, má kolem 11 mag (a chystá se to dotáhnout na podzim až na 10) a hlavně je hezky kondenzovaná. Prostě radost pohledět.
Proti ní je 15P/Finlay trochu oříšek. Papírově je sice jasnější (10,5 mag), ale protože je velmi rozplizlá, na světlající ranní obloze je dost nevýrazná. Chce to trefit správný okamžik, kdy je ještě obloha tmavá a kometa už rozumně vysoko.
Pak tam máme okolo Hyád ještě dva slabší kousky. 106P/Schuster zleva a 108P/Ciffreo zprava. Obě mají cca 15,5 mag a o moc víc už nezjasní, i když podmínky pozorování se budou zlepšovat, jak bude Býk nad ránem stoupat.
Poslední z „Taurusova kvintetu“ je 10P/Tempel. Ta pomalu hyne a nikdo si jí moc nevšímá, zdá se. Ani se nedivím. Dnes nad ránem jsem s ní strávil dobrou půl hodinku. Dlouho odolávala, mrška jedna slabá.
Hned za hraniční čárou v sousedním Perseu je bláznivá 29P/Schwassmann-Wachmann. Zatím dříme (16 mag) a všichni čekáme na další outburst. Kdy nastane, nikdo netuší. Kdo ví, třeba budete první, kdo to zjistí!
Když už nic z periodických vás nezaujalo, tak rozhodně dejte šanci mojí oblíbené C/2019 L3 (ATLAS). Je sice vidět ve Vozkovi po celou noc, ale nejlepší je na ni vyrazit ve tři ráno. Odmění se pěkným difúzním chomáčkem s jasností už kolem 11,5 mag. Vhodná je tedy i pro menší kukry.
Možná se divíte, že nezmiňuji tu nejjasnější. Před pár dny objevená C/2021 O1 (Nishimura) by měla mít 9 mag, ale díky nízké úhlové vzdálenosti od Slunce je vizuálně nepozorovatelná. Když ji nedal ani Don Machholz v jeho 18″ pod arizonskou oblohou, nemáme v našem českém rybníku nejmenší šanci. Samozřejmě že jsem to zkoušel ve 20″… Marně.
A nezmiňuju ani nečekaně jasnou (10,5 mag) 252P/LINEAR na večerní obloze kousek od Venuše. Ta se pro změnu topí v soumrakovém nebi po západu slunce.
I tak toho je, myslím, na pozorování celkem dost. Co říkáte?
Podělte se se svými úlovky v komentářích.
A za měsíc zase na kometovanou!
Vic KaL ◊!
9 srpna, 2021, 14:04
Kometu C/2020 PV6 (PANSTARRS) jsem fotil 3. 8.
29. 7. 6P/d’Arrest a 30. 7. C/2017 K2 (PanSTARRS)
10 srpna, 2021, 08:55
C/2021 O1 mi samozřejmě také nedala spát a zkoušel jsem ji 2x (na víc pokusů nebylo moc počasí). Poprvé hned počátkem srpna v Turnově na hvězdárně, když se promítala nedaleko Castora. Obloha však byla již příliš světlá postupujícím svítáním, takže jsem v 16“ dalekohledu viděl jen oranžovou kaši. Ještě jeden pokus (předem samozřejmě beznadějný, ale zase bylo trochu nějaké dobrodružství…) jsem si dal v pondělí ráno. Po přechodu fronty se totiž vyjasnilo a byla parádní průzračnost – tak krásně jsem mléčnou dráhu doma na zahradě dlouho neviděl. Nejdříve jsem po půlnoci asi hodinu ležel na lehátku a vyhlížel Perseidy (moc to zatím nepadalo), pak jsem zjistil, že je opravdu velmi dobrá průzračnost až k obzoru a dostal bláznivý nápad vyrazit na Ještěd. Na vrchol jsem dorazil po druhé hodině ranní a zaražen silným nárazovým větrem chvíli hledal místo, kam se uchýlit, abych před ním byl trochu krytý. Ustavil jsem EQ6 s C11 a chvíli najížděl na známé DSO. Noc to byla opravdu výjimečná, neboť jsem ke svému úžasu viděl třeba jasnější oblouk řasové mlhoviny v Labuti bez větších problémů v triedru 7x50ED. Pelikán a Severní Amerika svítila jak na fotce. Dokonce byl velmi dobrý seeing (ten ostatně na Ještědu panuje velmi často – hold solitérní hora s laminárním prouděním, škoda že není ještě tak o kilometr vyšší…), tak jsem si užil i pohled na Jupiter se Saturnem. Rušil pouze vítr, který v nárazech klepal i těžkou montáží, ale na druhou stranu se nic nerosilo a bylo krásně sucho. Zato teplota (auto ukazovalo 10°C) se pocitově blížila nule a byl jsem rád, že jsem v kapse péřovky našel i čepici. No ale zpět ke kometě. Z nadmořské výšky 1012 m je SV horizont negativní, což zvyšovalo teoretickou šanci. Ve 3.15 jsem zadal souřadnice do ovladače, ale montáž zahlásila „below horizon“. O minutu později již na pozici najela. Nechal jsem dalekohled oblast sledovat a ve 3.40 jsem byl schopen detekovat v zorném poli hvězdy 9 mag (asi 2° nad obzorem!). Při poryvu větru se v „komety“ rázem změnily všechny, ale tu skutečnou jsem nevykoukal. Tak jsem si alespoň za svítání vychutnal vycházející Orion – neklamnou to připomínku, že léto už se s námi pomalu loučí.
12 srpna, 2021, 19:46
Během noci 11/12.8. na Mezivrší v OH jsem zaznamenal 5 komet. Bohužel mraky často překážely, tak nešla zkusit z kraje noci třeba kometa Lemmon. Každopádně se podařily pozorovat komety C/2020 PV6, C/2017 K2, 67P, 4P a C/2019 L3. Z toho dvě jsou moje nové – C/2020 PV6 a 67P. Hurá! :-) Ráno jsem ještě zkoušel opravdu krátkou dobu 15P/Finlay, ale východní obzor nad Polskem byl znatelně světlejší. Každopádně se opět zatáhlo a bylo vymalováno.
12 srpna, 2021, 20:02
Já minulou noc věnoval spíše Perseidám a měl k dispozici jen malého 10″ dobsonka, ale stihnul jsem i pár jasnějších kometek. Večer je C/2020 T2 (Palomar) už dost nízko, tak není moc výrazná, proto je lepší kouknout spíš na C/2017 K2 (PanSTARRS). Z ranních komet mám nejradši C/2019 L3 (ATLAS), je o něco lépe vidět než 4P/Faye. 15P/Finlay je pěkně difúzní potvora, na ni to chce opravdu tmavou oblohu, pak je vidět i ve zmíněné dvěstěpadesátce.