Astronomické události

Protože nejen kometami živ je člověk a přeci jenom někdy pozoruju i jiné objekty, zkusil jsem při poslední návštěvě Šumavy zkouknout i nějaké objekty hlubokého vesmíru. Při té příležitosti jsem vyzkoušel, jak moc nízko nad obzorem se dá ještě něco pozorovat.

Nejjižnějším objektem známého Messierova katalogu je otevřená hvězdokupa M7. Ta je vidět i pouhým okem i přes nízkou deklinaci necelých −35 stupňů. Vezmeme-li si na pomoc triedr, o moc níž se nedostaneme, ale pokud je ten triedr větší, třeba jako můj 125mm binar, šance na ulovení jižnějších déesóček rychle stoupá.

Během oblíbených Kulových spodků tady u nás na severu běžně binokulárně pozorujeme kulovky ve Střelci s deklinací −36,6 ° (NGC 6723), −37,0 ° (NGC 6441) nebo takovou NGC 5986 ve Vlku na lajně −37,8 °. Pro ještě jižnější objekty je ale dobré si zajet přeci jen trochu víc na jih, u nás v ČR ideálně na Šumavu nebo do Novohradských hor.

Kulové hvězdokupy jsou asi nejvhodnějšími kandidáty, ale takto nízko se dají pozorovat i otevřenky nebo galaxie. Na podzim je šance ulovit pěknou galaxii NGC 300 (DEC −37,7 °) či ještě hezčí NGC 55 (−39,2 °). Na ně to ale chce už větší přístroj. Obě dvě galaxie běžně pozorujeme z Alp, z Čech to je už větší oříšek a právě druhá jmenovaná byla doposud mým osobním rekordem. Loni koncem léta jsem ji úspěšně odpozoroval ve 20″ dobsonu na šumavském Zhůří.

Z Alp se dají také celkem snadno spatřit jasné otevřené hvězdokupy v Lodní zádi. Mám na mysli NGC 2451 (DEC −38 °) a pak zejména překrásnou NGC 2477 (−38,5 °). Z Čech jsem je ale asi ještě nezkoušel, nebo o tom aspoň nemám záznam. Uznávám, že z Austrálie vysoko na nebi byly ale přeci jen hezčí.

V Lodní zádi se rovněž ukrývá i kulová hvězdokupa NGC 2298, která je ale s deklinací −36 ° poněkud snadným cílem. Na zimní obloze se ale nachází celkem 5 kulovek viditelných od nás, i když můj program HNSky s nastavením souřadnic na komín mého domu tvrdí, že ta pátá nikdy nevystupuje nad obzor. Ovšem Šumava je o skoro dva stupně jižněji a to už hraje velkou roli! NGC 1851 v Holubici má totiž deklinaci −40, což je ze Zhůří se zeměpisnou šířkou 49 N už teoreticky viditelný objekt. Ano, vystupuje v kulminaci jen 1 stupeň nad obzor, ale pokud je ten obzor kvalitní a nejlépe ještě trochu záporný, šance tu je.

No, nebudu vás dále napínat, rekord padl. Kulovka v Holubici je v půlmetru ze Šumavy viditelná jako celkem velká mlhavá koule těsně nad vršky pohraničních lesů.

Je to tedy můj nový rekord a dost možná že i český. Překonat ho už nebude asi moc snadné. Nenapadají mě teď žádní vhodní kandidáti.

Co vy? Jaký je váš nejjižnější deep-sky objekt? Víte o někom z Čech, Moravy nebo Slezka, kdo kulovou hvězdokupu v Holubici od nás také viděl? Podělte se v komentářích se svými úlovky a nezapomeňte zmínit použitou techniku.

Vic KaL ◊!

Vloženo: Pátek, 15 října, 2021 , 18:00 , kategorie: Deep-sky. Reakce na článek můžete sledovat pomocí RSS 2.0. Both comments and pings are currently closed.