Kometární okénko – květen 2022

Řada slušných jasných nocí před druhým dubnovým novem (30. 4.) dovolila v předstihu připravit toto květnové kometární okénko. Naděje vkládané do komety C/2021 O3 (PanSTARRS) se bohužel, jak se ostatně předpokládalo, nevyplnily. Nepřežila průchod perihelem, takže se musíme spokojit víceméně se stejnou nabídkou jako v dubnu. Ale i tak je na co koukat.

V květnu dojde ke střídání stráží. Na pomyslný vrchol se pomaličku dere ranní C/2017 K2 (PanSTARRS) v souhvězdí Orla. Při jasnosti kolem 10 mag to je zatím v souboji s večerní C/2019 L3 (ATLAS) spravedlivá plichta, ale zatímco první jmenovaná bude stále pomaličku nabírat na síle, druhá nejen že slábne, ale brzo i zmizí spolu se souhvězdím Blíženců v záři večerního soumraku.

Dobře na tom stále je 19P/Borrelly. Ta se nyní nachází ve Vozkovi a je proto z našich zeměpisných šířek cirkumpolární. Má kolem 11 mag, takže slábne pomaleji, než by se slušelo na spořádanou krátkoperiodickou kometku. Pro nás ale jedině dobře. Loučit se s ní tedy zatím nemusíme, ještě chvíli nám bude zpestřovat čím dál tím teplejší večery.

Pěkně se vybarvila i C/2019 T4 (ATLAS). Pozvolna stoupá souhvězdím Poháru a do začátku léta si stávající jasnost mezi 11 a 12 mag ještě udrží. Ideální čas na pozorování má hned po začátku astronomické noci, kdy vystupuje na jihu 25 stupňů nad obzor.

V závěsu za výše uvedenou čtveřicí chvátá rychle zjasňující C/2021 P4 (ATLAS). Už to vytáhla na 13 mag a do léta snad ještě dva fousy přidá. Vyhledat ji můžete zvečera v Žirafě, postačí vám na ni i malý desetipalcový dobsonek.

Do druhé ligy patří i C/2020 V2 (ZTF) z Velké medvědice. Zkraje noci je prakticky v zenitu, má tedy ideální podmínky na pozorování i pod jinak horší oblohou. Pokud si na ni při současné jasnosti zhruba 13,5 mag zatím netroufáte, nezoufejte, v příštím roce se vyšplhá až na 10 mag.

Podobně jasná, ale přeci jen obtížnější je 116P/Wild ve Lvu. Není totiž tak pěkně kondenzovaná, jeví se jen jako rozpitá mlžinka. Ani víc zjasňovat se už nechystá. Za šest a půl roku ale bude zase zpět.

Pro letošek a hlavně příští rok má lepší vyhlídky C/2019 U5 (PanSTARRS). Zatím se jeví jako neostrá hvězdička o síle cca 14 mag, ale za rok bychom ji mohli vidět jako objekt jedenácté hvězdné velikosti. Nyní ji můžeme vyhledat v souhvězdí Pastýře. Od stelárního vzhledu ji odpomůže až větší zvětšení.

Podobnou tendenci zjasňování bude mít i C/2020 K1 (PanSTARRS), která patří spolu s jmenovkyní K2 mezi nad ránem pozorovatelné vlasatice. Ač má nyní papírově jasnost zhruba 14,5 mag, mám problém ji v souhvězdí Šípu vykoukat i v 16″ apertuře. Tady ovšem také platí, že kdo si počká, ten se dočká. V roce 2023, až bude mít 11 mag, to bude snad jiné kafe.

Tím se pomalu dostáváme do rajónu duchařinek vhodných pro dospělé (18+) teleskopy. Tam se kromě rychle slábnoucích, ale ještě stále viditelných krátkoperiodických 67P/Churyumov-Gerasimenko a 104P/Kowal nabízí například C/2020 J1 (SONEAR) ve Vlasech Bereniky. S jasností lehce nad 15 mag je v půlmetru pod dobrou oblohou pořád ještě snadno viditelná. Podobně (15,5 mag) na tom jsou i právě se v souhvězdí Sextantu jen těsně míjející C/2021 U5 (Catalina) a C/2020 M5 (ATLAS). Nad ránem se k nim pak nově přidává 117P/Helin-Roman-Alu, která je sice mnohem jasnější (14 mag), topí se ale jen nízko nad obzorem ve Střelci.

Ono toho tam je nad ránem ještě trochu víc. Ale jak kometa 9P/Tempel nedaleko Saturnu, tak 22P/Kopff poblíž Marsu se zatím pořád beznadějně topí v ranním rozbřesku a nejsou od nás stále vizuálně viditelné i přes deklarovanou jasnost 13 resp. 11 mag.

Na závěr bych chtěl zmínit ještě dvě vlasatice. Nejprve naději roku příštího – kometu C/2022 E3 (ZTF). Ta právě prolomila hranici 16 mag, takže už v květnu by mohla být pozorovatelná v našich malých amatérských přístrojích. Zatím jsem ji nepokoušel, je stále dost času. Nyní je k nalezení nad ránem na hranici Orla s Delfínem.

Druhou je pak „naše“ 45P/Honda-Mrkos-Pajdusakova. Tu jsme mohli pozorovat naposledy na jaře v roce 2017, nyní je tedy znovu u Slunce. Jen tentokrát jsou pozorovací podmínky velmi nepříznivé. Ačkoliv by měla v maximu dosáhnout na 9. hvězdnou velikost, bude se na přelomu května a června nacházet jen velmi nízko nad obzorem během večerního soumraku. Bude to tedy výzva ji vůbec spatřit. Ale o tom to přeci je!

Kometám zdar!

Vic KaL ◊!

PS: Jako obvykle si rádi v komentářích přečteme vaše zážitky z pozorování.

3 komentářů k “Kometární okénko – květen 2022”

  1. Aleš

    Ve čtvrtek večer po návratu z pozorování západu Merkuru u Plejád za Ještědem (viz Martinův následující článek s bohatou fotodokumentací) jsem doma na zahradu vytáhl 10″ newton s tím, že kouknu na nějaké večerní kometky, ale C/2019 L3 už se mi schovávala za nedaleký panelák a 19P/Borelly jsem při vší snaze na městské obloze nevykoukal (zv. 37x a 88x). tak jsem alespoň zkontroloval SN 2022hrs a šel spát.

  2. Vic

    45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková je viditelná! Podařilo se mi ji ulovit dnes večer 22/5/22 ve 22.22 SELČ binarem 50×125, když byla necelých 5 stupňů nad obzorem. Měl jsem štěstí, že tím směrem zrovna nebyla oblačnost. Zmizela mi zakrátko o půl jedenácté v hustší vrstvě kousek nad Ještědem. Přestože je jasnější, než se očekávalo (7,7 mag), nebyla moc výrazná, při bočním pohledu se jevila jen jako takový nenápadný světlejší flíček. Díky Cassimu za zpřesnění efemeridy. Bez znalosti aktuální polohy bych ji rozhodně neodhalil. V dalších dnech by to mělo být snad o něco snazší, kometa bude výš, i když na druhou stranu pomalu slábne.

  3. Spaca4y

    Tak to je hodně pěkný úlovek! Gratuluju. Já včera (22.5.) po delší době taky pozoroval. Byla to už nutnost, výhled počasí není moc dobrý. 45P byla bez šance. Ještě se tam válela oblačnost a stejně bych nejspíš koukal na špatný místo (viz Vic výše). Jinak jsem zaznamenal 4 komety. Hlavně jsem chtěl konečně vidět C/2021 P4 ATLAS. Jako povedla se, ale dala docela zabrat. Čekal jsem ji lepší. Opravdu pěkná je C/2017 K2, ta jediná praští do očí. Slušně vidět byla C/2020 V2 ZTF. Té hraje do karet, že je skoro v zenitu. Radost jsem měl i z prvního pozorování C/2019 U5 PanSTARRS. U ní je opravdu potřeba osolit zvětšení. C/2019 T4 jsem ani nezkoušel, z mého stanoviště byla přímo nad Hradcem, takže beznadějně utopená v záři města. Ještě jsem zkoušel C/2020 K1, ale ta je v poměrně hustém poli hvězd a nebyl jsem schopen ji rozlišit. Za zmínku stojí ještě přelet ISS. Podmínky celkově včera spíš průměr, trochu oblačnosti zůstalo, SQM-L v zenitu 20,85. Slušnější tma začíná až tak v 23 hodin. To je dost blbý, když máte v pondělí vstávat brzo do práce. Zlatá zima… :-)