Kometární okénko – prosinec 2019
I když trošku s křížkem po funusu, tak přeci jen přinášíme poslední kometární okénko roku 2019. Může za to minulá vskutku nevšední noc, kdy se sešly i u nás podmínky tak, že jsme si chvílemi připadali jak pod alpskou oblohou. Jó, to se pak ty kometky pozorují!
Ačkoliv se toho od minulého měsíce na kometárním nebi moc neudálo, je stále co pozorovat. Jedna kometka nám pořád vesele zjasňuje, ostatní bohužel slábnou nebo mizí z naší oblohy. Jak to tedy na konci roku vypadá?
Ta, která nám nyní dělá největší radost, je samozřejmě C/2017 T2 (PanSTARRS). Přešla akorát hranici z Žirafy do Persea a je zvečera vysoko na obloze, téměř v zenitu. Vidět lze už v triedru, v malých přístrojích je opravdu nápadná, ale nejhezčí je stejně až ve větším kukátku, kdy ukáže i krátký chvostík. Prolomila hranici 10 mag a potěšitelné je, že se zatím nechystá brzdit a bude ještě maličko zjasňovat.
Na dobré obloze stále pěkně viditelná je i C/2018 N2 (ASASSN). S jasností kolem 12 mag má i v těchto dnech co nabídnout. Přebývá pořád v Andromedě, kde se na své pouti oblohou skoro zastavila. V dalších měsících ale bude už jen slábnout. Tak si ji užijme, dokud můžeme. Vypadá jako malý rozplizlý flíček s jasnějším středem.
Mnohem hůře na tom je donedávna pěkná 260P/McNaught. Šine si to od otevřené hvězdokupy M34 k Algolu v Perseu, ale během posledních pár dní dramaticky zeslábla, takže se s ní asi zase na nějaký čas rozloučíme. Minulou noc jsem byl rád, že jsem ji vůbec ještě v 16″ dobsonu našel, a odhadnul ji na 15,5 mag.
O maličko snazší je v těchto dnech jiná periodická kometka, a to 114P/Wiseman-Skiff. Najdete ji v sousedním Beranu a bude to chtít také raději větší zrcadlo, neboť má kolem 14,5 mag a jak jsem se posledně přesvědčil, je i dosti difúzní.
Podobně na tom je ve Vodnáři brzo zvečera zapadající 68P/Klemola a z dosahu se prakticky vytratila i 29P/Schwassmann-Wachmann, kterou bychom našli o něco výš v Rybách. U ní je ale šance, že předvede zase nějaký outburst a dostane se opět na výsluní.
Nad ránem jsou pak v dosahu ještě dvě duchařinky: 78P/Gehrels v Hydře a 155P/Shoemaker ve Lvu nedaleko známého Leo tripletu. První jsem při minulé seanci odhadl na 15,3 mag, druhá je na tom podobně. Naštěstí byla opravdu dobrá noc se stelárním dosahem v 40 cm apertuře kolem 16 mag, takže to nebylo zas tak obtížné.
Bohužel ani sebelepší noc, ani sebelepší dalekohled nám z našich krajů už neumožní spatřit interstelární kometku 2I/Borisov, která se nyní přesouvá trvale na jižní oblohu. Tři stupně nad obzorem nízko mezi stromy to dnešního rána bylo opravdu už bez šance. Tak bye bye, poutníku.
Komety roku 2019 se loučí, ale za pár hodin tu máme Nový rok a s ním i další kometární okénka plná báječných vlasatic. Ať je rok 2020 neméně tak dobrý, jako byl ten letošní!
Vic KaL ◊!