Je tu konec roku 2024, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl tento rok z mého pohledu astrofotografa amatéra. Je to neuvěřitelné, ale pozorováním – focením noční oblohy jsem letos strávil celkem 85 nocí.
A tak jsem pro všechny připravil takový již tradiční malý přehled mé práce v následujícím videu.
Tak se pohodlně usaďte a nechte se unést do hlubin vesmíru.
Počátkem září jsou noci již dostatečně dlouhé a navíc počasí je letos velmi příznivé, a tak mohl v pátek 6. září na Skuhrově proběhnout dlouho plánovaný a očekávaný galakoncert mého DSO foto kvartetu.
Je tu konec roku 2023, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl tento rok z mého pohledu astrofotografa amatéra. Je to neuvěřitelné, ale pozorováním – focením noční oblohy jsem letos strávil celkem 88 nocí.
A tak jsem pro všechny připravil takový již tradiční malý přehled mé práce v následujícím videu.
Tak se pohodlně usaďte a nechte se unést do hlubin vesmíru.
Je to 100 let, kdy Edwin Hubble na podzim roku 1923 na Mount Wilsonu pomocí 100palcového Hookerova, tehdy na světě největšího dalekohledu, snímal na skleněné fotografické desky známou mlhovinu M31 v souhvězdí Andromedy.
Je tu konec roku 2022, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl tento rok z mého pohledu astrofotografa amatéra. Je to neuvěřitelné, ale pozorováním – focením noční oblohy jsem letos strávil celkem 110 nocí.
A tak jsem pro všechny připravil takový již tradiční malý přehled mé práce v následujícím videu.
Tak se pohodlně usaďte a nechte se unést do hlubin vesmíru při poslechu Braniborského koncertu:
Aneb po roce opět začínají ideální podmínky pro pozorování velkých planet a také se k nám po dvou letech vrací planeta Mars.
Přelom zimy a jara je ideální období na pozorování a focení většiny galaxií z Messierova katalogu.
Počasí letos v březnu mimořádně přálo astronomickým pozorováním, a tak jsem několik zajímavých objektů pro vás nasnímal.
9. 3. – M51 (NGC5194 & NGC5195) Vírová galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Charles Messier v roce 1773, vzdálenost od Země je 23 milionů světelných let. Patří mezi nejjasnější galaxie na obloze.
19. 3. – M109 (NGC3992) je spirální galaxie s příčkou v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Charles Messier v roce 1781, vzdálenost od Země je 85 milionů světelných let.
21. 3. – M108 (NGC3556) je z boku viděná spirální galaxie v souhvězdí Velké medvědice, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 31 milionů světelných let.
22. 3. – M105 (NGC3379) je eliptická galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 36 milionů světelných let. Spolu s průvodci NGC3384 a NGC3389 tvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.
23. 3. – M102 (NGC5866) je z boku viděná čočková galaxie v souhvězdí Draka, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 48 milionů světelných let.
25. 3. – M106 (NGC4258) je spirální galaxie v souhvězdí Honicích psů, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od země je 24 milionů světelných let.
27. 3. – M96 (NGC3368) je spirální galaxie v souhvězdí Lva, objevil ji Pierre Méchain roce 1781, vzdálenost od Země je 35 milionů světelných let.
Technika:
Foceno v lokalitách Karlov – Horní Maxov, Alšovice a Skuhrov většinou v době 20:30 – 03:00.
Pro vás zpracoval a na další snímky se těší: Roman Hujer, KaL
Je tu konec roku 2021, a tak je čas se poohlédnout, jaký byl tento rok z mého pohledu astrofotografa amatéra. Je to neuvěřitelné, ale pozorováním – focením noční oblohy jsem letos strávil celkem 80 nocí.
A tak jsem pro všechny připravil takový již tradiční malý přehled mé práce v následujícím videu.
Tak se pohodlně usaďte a nechte se unést do hlubin vesmíru při poslechu Malé noční hudby: