Astronomické události

Je to již více než dva roky, co jsme s Vicem navštívili hvězdárnu v Jičíně. Od té doby prošla rozsáhlou rekonstrukcí – byla kompletně inovována kopule a vylepšení se dočkal i dalekohled s montáží. Všechno vlastně spunktoval MaG, který mi v pátek večer zavolal, že by se přijel ke mně podívat na Jupiter. V tu chvíli jsem dostal nápad, jet se na něj podívat půlmetrem jičínské hvězdárny. Jeden telefonát vyřešil naši návštěvu, druhý zalarmoval Vice. Po půlhodině jsme ho již nakládali na Malé Skále a pokračovali dále do Jičína.

Hned při vstupu do kopule nás přivítala vůně dřeva z nových palubek. Dalekohled byl již natočen na Jupiter a tak jsme se rychle postavili do fronty u okuláru. Připomínám parametry hlavního přístroje – Newton 500/2500 mm z dílny pan Drbohlava. Již při pohledu 17 mm Ethosem bylo jasné, že dalekohled je daleko lépe seřízen, než při naší minulé návštěvě a i seeing se zdál slušný. V 13 mm Ethosu již byla patrná řada podrobností, hlavně v oblasti SEB za GRS. Obraz byl dobrý i při použití 10 mm Ethosu. Jupiter jsme si prohlédli také v Zeissově refraktoru 80/1460 pomocí binohlavice – světla i podrobností samozřejmě oproti 0,5 m zrcadlu ubylo, ale obraz byl klidnější. Měsíční úplněk z oblohy smazal slabší hvězdy, a jak jsme se záhy přesvědčili, i všechny deep-sky objekty. Zkusili jsme najet na M31 a M42, ale pak jsme raději vyhledali pár zajímavých dvojhvězd a tzv. carbon stars. Pozorování v zenitu však vyžadovalo jistou dávku akrobacie, aby se člověk dostal k okuláru hlavního dalekohledu. A to je stále hlavní mínus tohoto přístrojového vybavení, hlavně má-li sloužit k popularizaci astronomie, tedy laické veřejnosti. Místní astronomové by to do budoucna rádi vyřešili jiným typem montáže a doplněním o větší refraktor.
Nezbývá tedy než poděkovat za milé přijetí a zatlačit slzu v oku nad tím, proč nemáme podobné zázemí k dispozici u nás. Přesvědčili jsme se, že pokud je hlavní dalekohled dobře seřízen, ukazuje velice pěkně a určitě se v Jičíně zase brzy objevíme – tentokrát za bezměsíčné noci.

-AM-

Do střední Evropy vtrhla vlna arktických mrazů. S tím souvisí vyjasnění po delší době, tak se není čemu divit, že skutečně zapálení pozorovatelé vyráží za hvězdami i za těchto podmínek. Již ve 20 hodin ukazoval teploměr na Jizerce −22 °C a tak bylo jasné, že dnešní pozorování bude opravdu hard core. Sešli jsme se s Vicem kolem 22 hod. a vybalili techniku – 12“ dobson a 5“ binar. Obloha vypadala velmi slušně, pravděpodobně poslední zimní noc, kdy ještě nesvítí okolní sjezdovky. Vicovo SQM ukazovalo hodnoty kolem 20,9. Naštěstí bylo absolutní bezvětří, takže teplota pod −20 °C byla celkem snesitelná. Testoval jsem novou obuv CXS −40 s aluminiovou protimrazovou botičkou doplněnou ještě o zimní vložky. Při dvouhodinovém pobytu ve sněhu v teplotě pod −20 °C při použití jedněch outdoorových ponožek poskytovaly optimální teplotní komfort. Mimochodem k ránu byla teplota na Jizerce –27 °C.

Co se týče pozorování, neměli jsme žádný plán, takže jsme koukali na to, co nás zrovna napadlo – otevřené hvězdokupy, planetární mlhoviny, galaxie, kulovou hvězdokupu G1 v galaxii M31. Pěkná byla i kometa C/2012 K5 (LINEAR). Zpočátku byl seeing špatný, ale před půlnocí se najednou výrazně zlepšil – dalekohledy již pokrývala slušná námraza, ale podmínky dovolily použít na kulminující Jupiter v pohodě 500 násobného zvětšení. Krásné detaily jsem se pokusil zachytit na kresbě, ale nejvíce nás zaujal kotouček Ganymedu, na kterém jsme bezpečně rozpoznali tmavý, ve středu rozšířený pás v centrální oblasti. Jedinou komplikací na závěr pozorování byla nemožnost složit teleskopický dobson do transportní polohy – musel jsem ho doma odnést do vytopeného bytu, aby šel složit.

-AM-

Není to ani měsíc, co jsem prakticky stejné objekty zimní oblohy pozoroval jen v krátkém tričku. Rozdíl nebyl jen ve 40° teploty, ale i v poloze. Zatímco v Austrálii Velký pes procházel zenitem, na Jizerce se choulil nízko v korunách stromů.
Jsem rád, že jsem nakonec rozmrazil auto a vyrazil za Alešem do hor. Doma mi SQM ukazuje v těchto dnech sotva 20.0 MSA. Rozdíl celé magnitudy je opravdu markantní.
Sám jsem se zaměřil zejména na zimní otevřenky a asterismy, co jsem už dlouho neviděl. Přidal jsem i pár uhlíkových hvězd, v dobsonu pak i nějaké planetárky, dohromady dobrých 50 objektů. Překvapilo mě, kolik už padá Geminid. Byly chvíle, kdy letěly třeba tři za minutu. Hvězdou večera měla být kometa 2012 K5, která nadějně zjasňuje, ale v závěru pozorování ji suveréně překonal Ganymed. Že na něm uvidím někdy nějaké podrobnosti, to jsem opravdu nečekal. I Jupiter nabídl zajímavé detaily, které se běžně vídají jen na fotkách.
Zima nakonec nebyla tak strašná. Asi díky tomu, že jsme byli dobře vybaveni. Vyhřívané boty, péřová bunda, dvojité rukavice, kukla – bez toho do Jizerek v zimě raději nejezdit…

Vic KaL◊!

Se začátkem měsíce nechybí pravidelný přehled zajímavých úkazů a mapka Aleše Majera. Stahujte jako obvykle také v PDF. Druhá strana je jako obvykle věnována hlavně planetám a především Jupiteru, který je počátkem prosince v opozici. Nechybí ale ani informace ke Geminidám, což je meteorický roj, který letos proběhne za bezměsíčné noci a má být jako obvykle jeden z nejbohatších v roce. Na závěr se také Aleš zamýšlí nad informacemi o konci světa. Ten sice nenastane, ale stejně je zajímavé, jak je člověk snadno ovlivnitelný dezinformacemi. O tomto problému si více povíme na přednášce 4. 12. od 17 hodin v Městské knihovně v Jablonci nad Nisou. Její název je příznačný – Konec světa nebude!

Moc jasné oblohy si v posledních týdnech neužíváme. O to více po vydatném sněžení potěšil pohled na Jupiter. Aleš ho opět zkusil nakreslit:

Když jsem se včera po půlnoci potácel z baru, cestu zasněženou krajinou mi osvětloval Měsíc s Jupiterem. Doma jsem se přemluvil vytáhnout ven na chvíli alespoň malé ED a kouknout na Jupiter. Výsledek vidíte výše.

AM

Přidáváme ještě srovnání se snímkem, který byl pořízen tentýž večer v Nitře.