Zdravotní potíže se zády mi bohužel znemožnili cestu na Edelweissspitze do evropského astronomického deep sky ráje, tak jsem se snažil využít jasných dnů tereziánského léta alespoň doma. Ačkoliv bylo i v noci příjemné teplo, obloha nebyla úplně nejtmavší, ale kompenzoval to dobrý seeing. Nedělní večer jsem trávil v kupoli turnovské hvězdárny a nejhezčí zážitek mi připravil Uran.
Uran 15. 10. 2017 z Turnova, kresba: Aleš Majer
Poprvé v životě jsem na kotoučku planety o průměru necelé 4″ viděl nějaké podrobnosti i když jenom v podobě světlejší skvrny zabírající asi 1/3 plochy (viz kresba od dalekohledu). Potěšila mě viditelnost dvou měsíců. Jasnější Titania problikávala již při zvětšení 485×, spolehlivě byla viditelná při 560× a protože byl seeing opravdu výborný, dovolil jsem si do okulárového výtahu 11″ SCT vsunout 3,8mm eudiascopic (zvětšení 737×) a k mému překvapení se obraz nijak nezhoršil, naopak se na opačné
straně planety rozsvítil Oberon. Před pár týdny, na šumavském Almbergu, jsme sice viděli i Ariel a Umbriel, ale to bylo pod výrazně lepší oblohou a 18″ dobsonem s výjimečně kvalitní optikou, takže pozorování dvou měsíců a detailů na planetě z Turnova považuji za slušný výkon.
Aleš Majer