Planety Mars, Saturn a koncem měsíce i Jupiter jsou opět pozorovatelné na ranní obloze. Prstenec Saturnu je již velmi tenký a silně uzavřený. Na večerní obloze nepropásněte další kometu Halleyova typu 13P/Olbers.
Obří skvrna Carringtonova typu, která způsobila masivní magnetickou bouři a krásné polární záře v noci 10./11. května a jenž byla pokřtěna po biblické bestii Behemoth, se před pár dny opět vynořila na přivrácené straně Slunce.
S příchodem léta, zdá se, přichází i kometární sucho. Noci jsou sice hezky teplé, ale krátké a málo tmavé. V červnu je proto nejlepší vyrazit někam na jih. Budou tady nebo tam k vidění nějaké komety? Inu, budou, ale nebude jich moc.
Aktivní oblast na Slunci AR3664 přinesla pozorovatelům na Zemi jeden z nejunikátnějších zážitků, co se pozorování polárních září týče. V minulosti, když se výrazné záře ukázaly, ohlížel jsem se pak za důvody ejich vzniku. Polární záře z noci na sobotu 11. května byla tak unikátní, že nemůžu udělat výjimku. Díky tomu, že podobný souhrn již zpracoval Kevin ze Solarham, využiju některé jeho materiály a text volně přeložím, aby zůstal i zde na památku zážitku, který je srovnatelný snad jen s polárními zářemi 30./31. 10. a 20. 11. 2003.
Asi se ptáte, zda v noci na neděli uvidíme tu nádheru, co byla vidět minulou noc 10./11. 5. Zatím jsou teď po setmění hodnoty ve slunečním větru nižší a ne moc příznivé pro tak jasné polární záře. Sluneční vítr a aktivitu sledujte na Spaceweatherlive.
Polární záře 10. 5. 2024 ve 22:37 SELČ u Bělé pod Bezdězem. Expozice 2,5 s, ISO 800, obj. Sigma 35 mm/f2,8, Canon 6Dmod
Je to spíše taková zajímavost, hříčka, prostě něco, co nedá amatérskému pozorovateli oblohy spát a chce to zkusit. Jde o pozorování velmi mladého srpku Měsíce krátce po novu. Obvykle se dá Měsíc dobře pozorovat až když je den starý a jeho srpek je tedy i za soumraku dobře viditelný, ale ta nejzajímavější fáze, kdy je Měsíci po novu méně než 24 hodin, to je ta správná výzva. Většinou se nesejdou podmínky, protože k pozorování je třeba čistý vzduch nad obzorem a nebo se třeba i sejdou, ale Měsíc se stejně nedaří najít, protože je prostě příliš tenký a to se zkrátka v té červené soumrakové obloze těžko hledá. 8. května večer jsem učinil další pokus a tentokrát jsem na něj vyrazil na Severák v Jizerských horách a byl u toho se mnou i Jakub Kuřák.
Sobotní dopoledne vybízí ke sladkému nic nedělání, sedím tak u šálku kávy na zahradě a vyhřívám se na jarním sluníčku jako zmije na kameni. Vysoká oblačnost se pomalu rozpouští a tak přemůžu svoji apatii a vytáhnu ze sklepa velký refrák 160/2500, osadím jej Herschel hranolem s 35mm TV Panoptikem a namířím Slunci vstříc. (Pokračování textu…)
Na večerní květnové obloze již absentují planety, musíme si počkat do rána – nad východem se vynoří Mars a později i Saturn. Po krásné jasné kometě 12P/Pons-Brooks tu máme další pěknou vlasatici pro menší dalekohledy C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). V opozici se Sluncem je také planetka Pallas.
