Bulletin KaL 03
Čtvrtek 5. listopadu 2020S pokračujícím nouzovým stavem a vidinou zlepšení počasí posíláme již třetí vydání našeho zpravodaje :-) Tentokrát i na téma aktivní Slunce, kometa M3 ATLAS aj.
S pokračujícím nouzovým stavem a vidinou zlepšení počasí posíláme již třetí vydání našeho zpravodaje :-) Tentokrát i na téma aktivní Slunce, kometa M3 ATLAS aj.
Vážení příznivci astronomie na Liberecku,
díky pozitivním ohlasům na pilotní číslo našeho občasníku, vám přinášíme další informace o zajímavostech na obloze. Dnešní půlnocí sice vstupuje v platnost zákaz nočního vycházení mezi 21. a 5. hodinou, našinec si však poradí v jakékoliv situaci, obzvlášť když předpověď počasí slibuje jasnou oblohu. V tomto čísle se zaměříme na dva hlavní úkazy…
V souvislosti s tím, že nám je nyní znemožněno se společně potkat a ukázat vám krásy denní i noční oblohy, nebo jen popovídat o aktuálním dění, přicházíme k vám s informačním zdrojem, který se to pokusí nahradit.
V příloze je tedy čtení číslo 1.
Za všechny z nás z Klubu astronomů Liberecka vás tímto zdraví Aleš Majer.
Pár hodin před letošní opozicí Marsu se mi tak říkajíc splnil klukovský sen. Chtěl jsem se při této příležitosti soustředit na pozorování dvou oblastí – tou první bylo okolí Solis Lacus a tou druhou Olympus Mons, resp. Nix Olympica, jak je tato struktura nazývána na starších mapách. Zatímco pozorování první z nich letošní opozice nahrává, neboť planeta je k nám přivrácena jižní polokoulí, logicky té druhé, již tolik nakloněna není.
Slunce nám opět v těchto dnech ukazuje pěkné skupiny skvrn ve fotosféře. Pokud máte k dispozici dalekohled s vhodným filtrem (Baader AstroSolar folie, chromový filtr, Herschelův hranol…) rozhodně se při vyjasnění na Sluníčko podívejte, stojí to za to. Pokud filtr nemáte, můžete použít staré dobré metody projekce na stínítko, třeba triedrem (pozor ale na levné dětské dalekohledy, kde mohou být čočky z plastu). Pokud vlastníte Ha dalekohled, může vám pohled na sluneční skvrny zpestřit i nějaká ta protuberence.
Pondělní ráno 18.10. nám při východu Slunce připravilo pěknou podívanou na některé halové jevy. Konkrétně byl dobře patrný tzv. halový sloup – ten se jeví jako světelný pruh procházející vertikálně Sluncem. Z halového sloupu bývá častěji patrná právě horní část, neboť se šance na jeho spatření zlepšuje při pozici Slunce nízko nad horizontem, kdy spodní část sloupu není možné vidět. Tento jev vzniká odrazem paprsků od podstav přibližně horizontálně orientovaných ledových destiček, může však vznikat i odrazem od stěn krystalových sloupků.