Astronomické události

Když jsem v neděli 8. listopadu po 18. hodině na Královce chystal celooblohovku ke snímání, přeletěl vysoko na nebi velmi jasný bolid. Podle hlášení dalších pozorovatelů, kteří měli to štěstí, že byli jako já nad inverzí, se v krajině úplně zablesklo. Mě se to potvrdilo jen tím, že na souběžně snímané sekvenci komety ve Střelci je jeden snímek úplně rozsvícený, jakoby vyšel na chvíli Měsíc. Bolid jsem sledoval asi tři sekundy okem téměř přímo nad hlavou. Padal zhruba v oblasti mlhoviny IC1396 v Kefeu. Byl to neobyčejný pohled na relativně krátkou stopu – jakoby někdo vystřelil světlici na silvestra – svítilo to jasně zeleným až oslnivě bílým světlem a rozpadalo se za letu. Pak přišlo několik zsjasnění a rychlé zhasnutí. Asi po minutě jsem zaslechl tlumené výbuchy a vzdálené dunění, ani se mi to nechtělo věřit. Ještě jsem sdílel to nadšení s náhodnými kolemjdoucími se psy, co byli zrovna opodál a pak se druhý den dozvěděl od astronomů z Ondřejova, šlo o středně velký bolid a zůstaly po něm na zemi i nějaké meteority. Dnes byla zveřejněna jejich pádová oblast.

Snímek zachycuje výřez z celooblohového snímku bolidu z 8. listopadu 2020 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou české bolidové sítě na stanovišti v areálu Střední školy hospodářské a lesnické ve Frýdlantu v Čechách. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu (foto: Astronomický ústav AV ČR).

(Pokračování textu…)

Z hlediska historického je fajn, že české země nepřišly o výběžky Šluknovský a Frýdlantský. Zvláště ten nám bližší má tu výhodu, že se tam za podzimních inverzí dá často pozorovat na jasné obloze a často tam bývá i teplo. Tak tomu bylo i v noci ze 14. na 15. listopadu. Tentokrát se oblačnost vyšších pater moc nerozpouštěla, takže to bylo spíše takové příjemné pokoukání na objekty nočního nebe a na kometu M3 ATLAS. Výsledkem jsou nějaké snímky, které snad udělají radost návštěvníkům našich online přenosů z planetária, nebo těm, kteří v budoucnu dorazí přímo do liberecké iQLANDIE.

Obrázek vlevo vznikl ze dvou snímků nad sebou pomocí Canonu 6D se Sigmou Art 35 mm. Snímek krajiny je se zapnutou poloviční rychlostí hvězd a vrchní část je s plnou rychlostí pohybu hvězd z montáže Vixen Polarie. Expozice 30 sekund, ISO 1600.

(Pokračování textu…)

Noc na 12. listopadu byla zajímavá tím, že kometa C/2020 M3 (ATLAS) se nacházela v podstatě v prodloužení Orionova pásu a vytvořila mu jakousi čtvrtou, zelenou falešnou hvězdu, jak se to jeví na fotografii. Noc na 12. listopadu byla specifická i tím, že se zatáhlo prakticky v celém Česku a to zřejmě i na horách, takže nešlo jet ani na Mísečky a Vrbatku, jak to obvykle při inverzi bývá. Podmínky byly solidní, na to, že se jednalo prakticky o jediné malé území s jasnou oblohou. V oblasti Oriona je na sekvenci patrný až rušivý airglow oranžového nádechu. Obloha asi 11 km od Jelenie Góry nebyla ideální, ale bylo to jinak pěkné pokoukání.

Orion a kometa C/2020 M3 (ATLAS) 12. 11. 2020 0:50-1:35, 27×90s, ISO800, Canon 30D, Sigma Art 35 mm, f2.

(Pokračování textu…)

27. 10. 2020 mi Aleš zavolal, že je parádní seeing, ať sjedu kouknout na Mars. Na zahradě měl posazený refraktor o průměru 150 mm s ohniskem 2250. Nejsem zdatný vizualista a tak jsem s potěšením detekoval alespoň polární čepičku a výrazný útvar Sinus Sabaeus. Samozřejmě okolo jsem vnímal další tmavší albeda, jako je Mare Erythraeum v levé části od středu dolů. Na fotce vlevo nahoře je zřejmě tmavší Niliacus Lacus a vpravo na okraji zapadá Syrtis Major. Rychle jsem Aleše poprosil zapojit do primárního ohniska kamerku a natočili jsme krátké video, než Mars vlezl do mraků, které se zničeho nic začly tvořit a za pár minut se zatáhlo.

(Pokračování textu…)

Začátek listopadu přinesl sychravé počasí i zákaz vycházení po deváté večer, ale obloha nepočká a nabízí zajímavá představení. Dvojice Jupiter a Saturn už se přesunula nad jihozápad a vzdálenost od sebe rychle zmenší z pěti na dva stupně. Mars je vidět velmi dobře od soumraku do pozdní noci. Ráno se k Venuši přidá dočasně i Merkur a kolem 13. listopadu tyto planety doplní i srpek Měsíce. Už 19. 11. nastane i konjunkce Měsíce s Jupiterem a Saturnem. Na obloze je také vidět nejméně dvojice dobře viditelných komet a tou nejjasnější je C/2020 M3 (ATLAS). Mapku k jejímu vyhledání najdete z druhé strany níže přiloženého PDF souboru.

Vzhledem k počasí se probírám archivem a narazil jsem na jednu reportáž, která nám loni touto dobou zapadla. Tak vám ji nabízíme teď. Buďte zváni na pozorovatelnu v Hrádku nad Nisou, kde působí náš kolega Jirka Kapras. Věřme, že i jemu se počasí umoudří a ukáže nám, jak se mu daří aktuálně.

Z mnoha důvodů jsem opustil své dlouholeté pozorovací stanoviště na Javorníku a postavil jsem si pozorovatelnu v Hrádku nad Nisou, kterou jsem dokončil o prázdninách. Takže začínám vlastně znovu…
K pozorování nyní používám dalekohled SCT Celestron XLT C-8S (203/2030 mm) s reduktorem 0,63 (zkracuje ohnisko na 1278 mm) na montáži NEQ 6 Pro. Na focení k tomu přidávám kameru ASI 174 MMC. Na konci září a na začátku října jsem se pokusil o fotografování komet. Níže jsou mé první pokusy v tomto oboru po dlouhé době.

(Pokračování textu…)

Od posledního Astronomického setkání v Klubu Na Rampě uběhlo neuvěřitelných osm měsíců, protože další jarní setkání přerušila koronavirová opatření. Rozhodli jsme se i přesto, že v pondělí začal nouzový stav, setkání uskutečnit. Na Rampě naštěstí funguje bar, takže jsme mohli sedět u stolů jako v restauraci, což je ostatně na Astrosetkáních to nejlepší.

(Pokračování textu…)

Pár hodin před začátkem platnosti restrikcí ohledně shromažďování osob ve vnitřních i venkovních prostorách, využilo na dvě desítky zájemců krásného nedělního, téměř letního počasí a dorazilo na turnovskou hvězdárnu. Tradiční akce první neděli v měsíci se tentokrát opravdu vydařila. Zatímco jsme se probouzeli do deštivého rána, předpověď vyšla do puntíku přesně – kolem poledne fronta odešla a vyjasnilo se.

(Pokračování textu…)