Astronomické události

Přestože tentokrát svítil Měsíc kolem poslední čtvrti již od půlnoci, pozorování Perseid to úplně nebránilo. Trochu nás potrápila oblačnost a i počty spatřených meteorů byly subjektivně nižší, než v jiných letech, ale pořád stálo za to si jen tak lehnout a kochat se.

Z noci 11. / 12. srpna je výše uvedený výřez snímku meteoru ve Velkém vozu. Šlo o takový ten okamžik, kdy celou noc nemůžete zachytit žádný meteor a když už si ke konci pozorování řeknete „Nebudu mířit jen do oblohy, ale zaberu i tu krásnou krajinu a Velký vůz“, tak vám to tam zrovna spadne. Díky i za tuto malinkou mršku. A při prohlížení snímků přes teleobjektiv 135 mm, který snímal komety (nebo spíše nasouvající se mraky), jsem objevil jednu neskutečně šťastnou Perseidu, která začíná a končí prakticky na okrajích tohoto nevelkého pole. Tomu se říká klika.

(Pokračování textu…)

Blíží se maximum meteorického roje Perseid. Přidáváme připomínku pozorovatelům i tip těm, kdo plánují fotit:

Kolem 12. srpna po půlnoci bychom mohli obvykle vidět kolem 7 až 10 meteorů za hodinu a v noci maxima z 11. na 12. srpna nad ránem až kolem 30. Perseidy vyletují zdánlivě z jednoho bodu oblohy v horní části souhvězdí Persea, kde se nachází hvězda 4. velikosti Miram (éta Per). Perseida je meteor, jehož stopa musí zdánlivě směřovat do tohoto radiantu a zároveň musí být relativně rychlý (vstupní rychlost je 59 km/s). Pokud meteor poletí jiným směrem nebo pomaleji, nejde o Perseidu.

(Pokračování textu…)

Loni v létě jsem navštívil ostrov Kos a nadchnul se pro tamní noční oblohu. Letos jsem ve druhé červencové dekádě podnikl výlet do rodiště samotného Dia – na ostrov Kréta. Tuto destinaci jsem zvolil po pročtení webových stránek Skinakas Observatory, kde se „chlubí“ nejlepšími pozorovacími podmínkami v Evropě. To jsem musel vyzkoušet…

Na obrázku je detail jedné z kopulí observatoře Skinakas a níže je komentář k počasí na tomto místě, který je sám o sobě pozoruhodný a ukazuje, že Kréta je zřejmě podobně zajímavým ostrovem, jako Kanárské ostrovy.

(Pokračování textu…)

Letošní léto je bohaté na výskyt pěkných komet v severozápadní části oblohy. Slábnoucí velká červencová kometa C/2020 F3 (NEOWISE) se nyní pohybuje Vlasy Bereniky, přičemž nedaleko v témže souhvězdí se nachází ještě stálice letošního roku, pomalu slábnoucí kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) a s touto kometou se navíc nyní těsně setkává i kometa C/2019 U6 (Lemmon). To bylo důvodem, proč jsme výjimečně fotografovali komety i za silného svitu Měsíce před úplňkem. A doufejme, že to ještě není vše, protože kometa NEOWISE projde kulovou hvězdokupou M53 a všechny tři komety by mohly jít na konci první srpnové dekády zaznamenat v jednom zorném poli objektivu fotoaparátu.

První se na setkání komety NEOWISE s okolními galaxiemi (především jehlou NGC4565) zaměřil už poslední červencový den Aleš Majer. Snímek je v titulce článku a fotografii doplnil: „Při uklízení jsem narazil na stařičký Sonar 300/4 od Zeisse, tak jsem ho oprášil a zkusil před půlnocí cvaknout kometu doma ze zahrady, než mi zapadla za stromy. Ohonem prochází galaxie NGC 4559 a vlevo dole je „jehla“ NGC 4565.“

(Pokračování textu…)

S nadcházejícím úplňkem je tu další pdf mapka i s odkazem autora, který jsa zaujat astronomickými zjevy, málem mapku včas neposlal: Neb jsem se včera večer věnoval observaci přechodu Ganymedovu, posléze fotografování komety převeliké a nakonec i snaze spatřiti sněhy olympské na desce Martově, vyhotovil jsem mapku srpnovou až dnes za kuropění. A co kromě Měsíce a komety NEOWISE můžeme pozorovat? Jsou to samozřejmě všechny planety, z nichž ale končí viditelnost Merkuru. Jupiter a Saturn jsou ozdobami oblohy a po půlnoci stihneme i Mars. Ráno a přes den pokračuje viditelnost Venuše. Kromě jasné NEOWISE tu máme pár slabších komet. K setkání těch tří nejlepších dojde koncem první srpnové dekády. Postupně se k sobě přibližují T2 PanSTARRS, U6 Lemmon a F3 NEOWISE. Dráha komet je z druhé strany mapky. V druhé srpnové dekádě nás čeká ubývající Měsíc k novu, maximum meteorického roje Perseid a 15. 8. konjunkce Venuše a Měsíce na denní obloze – mimochodem ve stejný den, kdy bude probíhat naše největší akce pro veřejnost – Den a noc na Jizerce. Ještě upozorníme na 25. srpen, kdy navečer zakryje Měsíc jasnější hvězdu beta Scorpii, která kolem 20:30 SELČ jakoby zmizí z modré oblohy, jak ji zakryje neosvětlená polovina Měsíce. Výstup zpoza osvětlené strany očekáváme kolem 21:40.

Kometa NEOWISE se ukázala být v podstatě Velkou kometou roku 2020. Začala být totiž snadno viditelná i z města a nádherně rozvinula své ohony při pozorování za městem. Ano, zdaleka se nevyrovná kometě Hale-Bopp z roku 1997, ale díky pokročilé fototechnice můžeme tuto kometu zdokumentovat tak nádherně, jako doposud žádnou v tomto tisíciletí. V článku najdete postupně přidávané zážitky z pozorování, nebo fotografie, tak jak jsme je pořizovali především v druhé polovině července 2020.

(Pokračování textu…)

Pokračujeme se seriálem pozorování komety NEOWISE, protože se konečně zlepšilo počasí a navíc je i pěkná průzračnost oblohy. Kometa je nyní díky tomu dobře viditelná po celou noc, i když se nachází méně než 10 stupňů nad obzorem. Kometu je možné spatřit i ze sídliště nebo nad městem, jak jsme se o tom přesvědčili na vyhlídce nad Jaboncem spolu s četnými návštěvníky, s kterými jsme rádi sdíleli radost ze spatření této výjimečné komety. Přinášíme náš pohled na kometu. Zatím jen formou prvních momentek a timelapse. Určitě bude potřeba některé snímky pořádně zpracovat a ukázat oba krásné ohony, které kometa má.

Na snímku z 11. 7. 2020 ve 23:00 SELČ je vidět kometa od Českého Dubu poblíž vysílače a hotelu Ještěd. Canon 6D, Sigma 135 mm. Martin Gembec

(Pokračování textu…)

A už je to tady. Slibovali jsme, že další příspěvek bude o dá se už skoro říci velké kometě 2020 C/2020 F3 (NEOWISE). Kometu jsme od 4. července neviděli kvůli počasí. I poslední noc na 10. 7. vypadala beznadějně, i když z turnovské hvězdárny se dalo pozorovat alespoň planety. Za svítání se oblaka trochu protrhala a nádherná kometa vykoukla i s výrazným asi pětistupňovým ohonem. Později se zvedla nad obzor noční svítící oblaka a kometu doslova zahalila. Když z nich kolem čtvrté hodiny ranní vylezla výše, stále byla ještě vidět okem s kouskem ohonu.

(Pokračování textu…)