Astronomické události

Astronomických nocí si v květnu neužijeme. Snad nám jasné večery nebo rána doplní noční svítící oblaka (NLC). Měsíc bude v úplňku 5. června a dokonce vstoupí do zemského polostínu svojí spodní částí, ale maximum připadá na 21:25 SELČ, takže to možná nepůjde zaznamenat ani fotograficky. Venuše bude pozorovatelná ve dne a koncem měsíce i na ranní obloze. Pozor na 19. června dopoledne, kdy Venuši zakryje Měsíc. Viditelnost Merkuru nejspíš skončí v první dekádě června. Ráno máme krásně pozorovatelný Jupiter i Saturn a nízko i Mars. Kometa C/2017 T2 (PanSTARRS) jistě také potěší. V červnu ji najdeme podle obrazce Velkého vozu a podrobněji se jí věnuje druhá strana mapky, kterou si stáhnete v PDF.

Krásné počasí se nám na chvíli vrátilo 26. a 27. května a my jej využili k lovu Merkuru, Venuše a Měsíce na denní i večerní obloze. Kromě toho bylo jistě zajímavé se podívat na kometu C/2020 F8 (SWAN), která se nacházela prakticky v přísluní a podle posledních zpráv se také rozpadla (podobně jako už o měsíc před ní kometa Y4 ATLAS). Výsledky našich pozorování a fotky přidávám jako obvykle.

(Pokračování textu…)

Venuše v podobě mimořádně atraktivního srpku se v květnu 2020 setkala s poměrně jasným Merkurem, jenž jevil fázi asi jako měsíček ve čtvrti. Obě planety byly za dobrých podmínek viditelné pouhým okem večer nad sverozápadním obzorem, ale to pravé setkání, konjunkce na méně než jeden stupeň, proběhlo na denní obloze 22. května. Vzhledem k jasné, tmavě modré obloze jsme se na obě planety opět zaměřili. Nebyla to pro nás jejich první denní konjunkce a ani ne nejtěsnější, ale pohled na výrazný srpek Venuše a o poznání méně nápadný Merkur v jednom zorném poli dalekohledu byl pěkným zážitkem. 

Výřezy z jednoho vybraného záběru ohnisku dalekohledu ED80/600

(Pokračování textu…)

Jak už jsme si v posledním týdnu zvykli, ulovit tuto kometu vyžaduje mít co nejlepší počasí v době, kdy je co největší tma. Nepřekvapí proto, že 12. května jsme z Kozákova neuspěli a že vizuálně uspěl jako první náš nejaktivnější pozorovatel komet Vic, který ji spatřil již 15. května z Ještědu, k čemuž mu dopomohla i šťastná souhra okolností, kdy relativně ještě za tmy mu tam nepřekážela oblačnost. Já (MaG), jsem musel počkat tou dobou na Frýdlantsku, až laskavě vyleze nad oblaky a tak jsem ji vyfotil až za pokročilého svítání a vizuálně ji nedal ani v triedru 20×80. Karta se však zcela obrátila v noci na pondělí 18. května, kdy se konečně sešly všechny parametry.

Na úvodním snímku detail C/2020 F8 (SWAN). Kometa má možná i krátký tenký iontový ohon (asi pod úhlem 50° vpravo nahoru), snímku ale dominuje zelená koma a prachový ohon.

(Pokračování textu…)

A nedám si říct a podle toho jsem dopadl. Chci s vámi přesto sdílet zajímavý výsledek snahy zachytit kometu C/2020 F8 (SWAN) již ráno 12. května. Důvodem byl jednak příslib vyjasnění a jednak průzračnost po studené frontě. Oboje se splnilo téměř ideálně, jen nad mraky nad Krkonošemi bohužel přecházely další řídké oblaky a tak se nedalo než čekat do pokročilého svítání, za kterého jsem už dlouho žádnou kometu nefotil. Vlastně zatím ani nevím, proč přesně jsem ji alespoň nevyfotil. Pojďme se na to alespoň podívat.

(Pokračování textu…)

Je květen, první máj, i zvolali jsme, Aleši mapku daj. On ač nestíhaje, mapku poslal. Na co se můžeme těšit? Pochopitelně na zajímavé komety, jak už jste se mohli dočíst v článcích za duben, ale z nich především na kometu C/2020 F8 (SWAN), v jejímž prvním pozemském pozorování má prsty náš Martin Mašek. Kometa se sice bude pohybovat nízko nad severem, ale snad bude obstojně jasná. Už nyní je vidět okem na jižní obloze. Standardní meteorický roj Halleyovy komety éta Aquaridy nám zakrývá úplněk, který nastává 7. 5. Konjunkce s Jupiterem, Saturnem proběhnou po 12. květnu v ještě velké jeho fázi. Koncem května se na obloze objeví i Merkur. Jeho konjunkce s Venuší nastane 21. a 22. května a k nim se přidá 24. 5. i Měsíc. Na druhé straně mapky máme polohy komet Y1 a T2, uvidíme, co ta nová F8, tu si necháme asi na samostatný článek podle jejího vývoje. Zde je mapka v PDF.

Nestává se často, abychom se mohli podívat i na těleso, natož kometu, která se teprve nachází na stránce MPC věnované hlášení možných objevů komet (Possible Comet Confirmation Page). Objekt C166T11 objevený 26. dubna přehlídkou oblohy Catalina Sky Survey však je jistojistě kometou, což potvrdil už 27. dubna krásnou animací fotek Michael Jäger z Rakouska. A tak jsme se na ni 28. dubna nad ránem zajeli také podívat. Edit: večer dostala kometa označení C/2020 H2 (Pruyne).

(Pokračování textu…)

Vzhledem k mimořádnému počtu jasných nocí jsme letos mohli posoudit opravdu dobře, kdy a kolik Lyrid vlastně létá. Vrcholem pozorování měla být noc maxima 21./22. 4. Nejvíc napozorovaných hodin měl asi Vic, tak snad nám napíše, jak to za sebe může zhodnotit. Já jsem se k Lyridám dostal až v noci blízko maxima a jsem rád, že nějaké padaly. Pokud se uvádí zenitová hodinová frekvence tohoto roje kolem 20 meteorů za hodinu, vypadá to, že byla tak akorát naplněna, nebo jsme za ní jen lehce zaostali. Zkrátka nepadalo jich moc, někdy si člověk počkal, ale sem tam sprška dvou či tří přišla a některé kusy byly i velmi jasné a zanechaly stopu. Několik Lyrid se uráčilo ji zanechat i na čipech fotoaparátů.

(Pokračování textu…)