Astronomické události

(Pokračování textu…)

Říjen skončil spektakulární konjunkcí Měsíce s Jupiterem a ani v listopadu nebude nuda. Vždyť nás čeká na dlouhé roky poslední přechod Merkuru přes sluneční disk (11. 11. odpoledne). Další budou až v letech 2032 a 39! Jinak Měsíc ještě mine Saturn (2. 11.) a z hlediska zákrytů hvězd pozoruhodná bude noc z 15. na 16. listopadu, kdy postupně zakryje v Blížencích hvězdy 5,9 mag, 3,5 mag a 2,9 mag. 12. listopadu nastává opozice jedné z nejjasnějších planetek, Vesty. Na počátku měsíce by nás neměly překvapit občasné pomalu letící meteory z rojů Taurid a jinak známější Leonidy připadají na 17. listopad, kdy jejich pozorování ruší Měsíc. 24. listopadu se odehraje konjunkce na ranní obloze, Měsíc s Marsem navíc pomalu doplní i Merkur. 28. listopadu nastane velmi zajímavá konjunkce večerní, protože Měsíc bude mezi jasnou Venuší a ne o moc slabším Jupiterem. Pozorovatele komet jistě zaujme C/2017 T2 (PanSTARRS) ve Vozkovi (viz polohy na druhé straně mapky) a C/2018 N2 (ASASSN), která je v Andromedě. Stahujte mapku v PDF.

Krásné představení nám přichystaly jasné objekty v podobě srpku Měsíce a planety Jupiter. Opodál svítil také Saturn. Pozorovali jsme mimo jiné z terasy liberecké iQLANDIE.

Už první říjnový týden nabízí pěkné konjunkce Měsíce s Jupiterem a Saturnem. Kolem 21. října vrcholí roj meteorů z Halleyovy komety, podzimní Orionidy. Jejich viditelnost nad ránem trochu ruší Měsíc kolem poslední čtvrti. 22. 10. ještě můžeme pozorování meteorů doplnit o ranní průchod Měsíce Jesličkami, viz druhá strana mapky, kde je i vyhledávací mapka komety C/2018 W2 (Africano). Ta se pohybuje rychle ze souhvězdí Ryb přes Vodnáře do Jižní ryby a brzy zmizí z naší oblohy. S Jupiterem se nejspíš rozloučíme 31. 10. vícenásobným úkazem jeho měsíců a jejich stínů. Koncem Měsíce, za tmavých nocí daleko od měst, zkontrolujte oblohu v souhvězdí Berana, třeba tam uvidíte pouhým okem Uran. Je v opozici.

Zatímco kamenné planety, Venuše, Merkur i Mars jsou poblíž Slunce, ostatní velké planety nám nabízí obloha od večera do rána. S kometami se situace zlepšila. Nejjasnější C/2018 W2 (Africano) už atakuje hranici 10 mag a v první dekádě září máme šanci sledovat přiblížení dvou slabších, kolem 12 mag, C/2018 N2 (ASASSN) a 260P/McNaught. Obě se k sobě nejvíce přiblíží kolem 8. září na méně než půl stupně a najdeme je v souhvězdí Berana asi 5° východně od nejjasnější hvězdy Hamal, alfa Ari. Měsíc bude v první čtvrti v pátek 6. 9. a možná zahlédneme i Lunar X. Mapka v PDF zde.

Aleš Majer připravil další mapku a tak vám ji s radostí nabízíme. Pokud jde o planety, nabídka není špatná. Večer je vidět pěkně Jupiter i Saturn, v druhé polovině noci Uran a Neptun a ráno se přidá i Merkur, který bude po elongaci 10. 8. ještě zjasňovat. Na druhé straně mapky navíc najdete i doporučení, kde hledat trpasličí planetu Pluto. Jasnější kometa se nabízí pouze jedna, C/2018 W2 (Africano). Po celý měsíc se bude zdržovat v Žirafě a blíží se do Persea. Maximum meteorického roje Perseid připadá tradičně na 12. srpen, ale Měsíc bude zapadat až po půlnoci, takže ideální podmínky k jejich pozorování budou nad ránem (ostatně to je nejvýše i radiant, takže se vyplatí vydržet). Když jsme u toho rána, na poslední dekádu srpna připadají dva pěkné zákryty hvězd Měsícem.

(Pokračování textu…)

Bylo to na dlouhá léta poslední zatmění Měsíce, ale po sérii předchozích dvou úplných zatmění, která proběhla na jasné obloze jsme si nemohli ani vysnít lepší tečku. I tentokrát jsme měli štěstí a přes zpočátku nepříliš nadějnou předpověď počasí se zcela vyjasnilo a tak jsme si spolu s návštěvníky hvězdárny v Turnově užívali pohledy na krajinu, planety, souhvězdí i deep-sky objekty, ale především na úžasný Měsíc ponořený stále více v zemském stínu.

(Pokračování textu…)

Řecká mytologie je právem dodnes považována za nejbohatší na světě a Řecko vždy bylo zemí bohů. Bohové zdejších bájí mají lidskou podobu, prožívají vášně, rivalitu, intrikují, zamilovávají se. Jsou v neustálém kontaktu s lidmi a jejich hravá povaha je zaplétá do nesčetných dobrodružství. Letos jsem při červencovém novu vyrazil na rodinnou dovolenou do země, kde Homér napsal své eposy Iliadu a Odysseu a odkud Ptolemaios popsal „svoji“ hvězdokupu (tu, kterou o mnoho století později zařadil Charles Messier do svého katalogu pod číslem 7, jako nejjižnější objekt).

(Pokračování textu…)