Astronomické události

Bylo to na dlouhá léta poslední zatmění Měsíce, ale po sérii předchozích dvou úplných zatmění, která proběhla na jasné obloze jsme si nemohli ani vysnít lepší tečku. I tentokrát jsme měli štěstí a přes zpočátku nepříliš nadějnou předpověď počasí se zcela vyjasnilo a tak jsme si spolu s návštěvníky hvězdárny v Turnově užívali pohledy na krajinu, planety, souhvězdí i deep-sky objekty, ale především na úžasný Měsíc ponořený stále více v zemském stínu.

(Pokračování textu…)

Řecká mytologie je právem dodnes považována za nejbohatší na světě a Řecko vždy bylo zemí bohů. Bohové zdejších bájí mají lidskou podobu, prožívají vášně, rivalitu, intrikují, zamilovávají se. Jsou v neustálém kontaktu s lidmi a jejich hravá povaha je zaplétá do nesčetných dobrodružství. Letos jsem při červencovém novu vyrazil na rodinnou dovolenou do země, kde Homér napsal své eposy Iliadu a Odysseu a odkud Ptolemaios popsal „svoji“ hvězdokupu (tu, kterou o mnoho století později zařadil Charles Messier do svého katalogu pod číslem 7, jako nejjižnější objekt).

(Pokračování textu…)

Je tu začátek prázdnin a s ním i další mapka a tentokrát i s bonusem na léto včetně mapky Měsíce. Jupiter i Saturn zdobí oblohu nad jihem, později ve Vodnáři uvidíme Neptun a ráno se objevuje Uran v Beranovi. Hlavním tahákem v zahraničí bude úplné zatmění Slunce 2. července a pro nás tedy zbyde při úplňku částečné zatmění Měsíce v noci 16. / 17. července. Ze zajímavějších konjunkcí Měsíce můžeme připomenout 13. července jeho setkání s Jupiterem a 28. 7. s hvězdou Aldebaran. Na konci července už budou padat první Perseidy a nastává maximum delta Aquarid. Léto přináší i významné výročí z dobývání kosmu, přistání lidí na Měsíci v podání Apolla 11, 20. července 1969.

S příchodem meteorologického léta tu máme tipy na úkazy v měsíci, který přinese i letní slunovrat a tedy i astronomické léto. Tím pádem noci budou relativně krátké a světlé, ale vše bude vyváženo pohledem na více družic a snad i noční svítící oblaka. Fáze Měsíce jsou rozloženy tak, že úplněk připadá zhruba na polovinu června. Mezitím se setká s některými objekty na obloze. 4. června s Marsem, 7. s Regulem a 19. se Saturnem. Na konci června můžeme zkusit některé zákryty hvězd Měsícem. Planety jsou večer velmi obtížně viditelné. Krom mizícího Marsu stojí za zmínku nepříliš výhodná elongace Merkuru. Lepší je to s Jupiterem a Saturnem. První jmenovaná planeta bude 10. června v opozici se Sluncem a je tedy vidět celou noc. Ovšem u obou velkých planet platí, že jejich pozorování silně znehodnocuje nízká výška nad obzorem. Druhá strana mapky připomíná dvojpřechod Io a Ganymedu 5. 6. a také konečně trochu jasnější kometu C/2018 R3 (Lemmon). Zde je mapka v PDF.

Pozorovatelé vyhlížející tmavou bezměsíčnou oblohu mají šanci už na začátku a pak až na konci května. Blíží se maximum roje Halleyovy komety s názvem éta Aquaridy. Mladý Měsíc se potká s Aldebaranem. Mars je vidět večer a blíží se k hvězdokupě M 35 v Blížencích. Ráno je vidět Saturn a Jupiter. Zajímavý dvojpřechod měsíců nastává v noci na úterý 29. května. Věnuje se mu i druhá strana mapky, kde je i připomínka zákrytů hvězd Měsícem, mapka poloh Ceres a další zajímavosti. Mapku stahujte jako obvykle v PDF.

Velká aktivní oblast na Slunci se skvrnou AR 2738 nám připravila další zajímavou podívanou. Kromě toho, že si můžete vyzkoušet svůj zrak – skvrna je vidět pouhým okem (za použití vhodného filtru), můžete dalekohledem (samozřejmě opět s filtrem) spatřit zajímavý útvar v podobě jakéhosi světelného mostu, který skvrnu půlí ve dví.

(Pokračování textu…)

Kolikrát za život se stane, že centerline přeletu ISS přes Měsíc vede téměř přímo přes kopuli hvězdárny, Měsíc je krátce po Supermoonu (tedy úplňku, který nastal v minimální vzdálenosti Měsíce od Země) a ještě k tomu je jasná obloha a první jarní den? Všechny tyto okolnosti nastaly včera večer, když jsem vyrážel na turnovskou hvězdárnu, za účelem právě tento fenomén zaznamenat. A povedlo se to téměř dokonale v primárním ohnisku 6“ refraktoru Lichtenknecker, zapůjčeném do Turnova Českou astronomickou společností. Chvíli jsem zvažoval zdali přelet natočit ve 4K při 50 fps, ale nakonec zvítězila klasická fotografie a sekvenční snímání. V detailním výřezu s Koperníkovým kráterem je na ISS vidět i celkem dost podrobností, myslím, že je to můj zatím nejlepší úlovek mezinárodní vesmírné stanice před naším nejbližším sousedem.

(Pokračování textu…)

Naše účast na tradiční výstavě cestovního ruchu dospěla k desetiletému výročí a nutno říct, že se mimořádně vydařila. Náš stánek pro letošek nabobtnal a kromě tématu tmy a svícení jsme přidali i 3D tisk, který měl mimořádný úspěch, jak co do obdivu už vytištěných objektů, tak proto, že 3D tiskárna na místě rovnou tiskla výroční visačky JOTO.

(Pokračování textu…)