Asi se ptáte, zda v noci na neděli uvidíme tu nádheru, co byla vidět minulou noc 10./11. 5. Zatím jsou teď po setmění hodnoty ve slunečním větru nižší a ne moc příznivé pro tak jasné polární záře. Sluneční vítr a aktivitu sledujte na Spaceweatherlive.
Polární záře 10. 5. 2024 ve 22:37 SELČ u Bělé pod Bezdězem. Expozice 2,5 s, ISO 800, obj. Sigma 35 mm/f2,8, Canon 6Dmod
Je to spíše taková zajímavost, hříčka, prostě něco, co nedá amatérskému pozorovateli oblohy spát a chce to zkusit. Jde o pozorování velmi mladého srpku Měsíce krátce po novu. Obvykle se dá Měsíc dobře pozorovat až když je den starý a jeho srpek je tedy i za soumraku dobře viditelný, ale ta nejzajímavější fáze, kdy je Měsíci po novu méně než 24 hodin, to je ta správná výzva. Většinou se nesejdou podmínky, protože k pozorování je třeba čistý vzduch nad obzorem a nebo se třeba i sejdou, ale Měsíc se stejně nedaří najít, protože je prostě příliš tenký a to se zkrátka v té červené soumrakové obloze těžko hledá. 8. května večer jsem učinil další pokus a tentokrát jsem na něj vyrazil na Severák v Jizerských horách a byl u toho se mnou i Jakub Kuřák.
Máme tu pár posledních zážitků s kometou 12P/Pons-Brooks. Vzhledem k velké vzdálenosti od nás je to vlastně moc pěkná kometa. Škoda, že se promítala tak úhlově blízko Slunci. Kometu o jasnosti 4 mag tu nemáme často. Ještě několik posledních pohledů vám můžeme ukázat a to už je možná všechno. Na viděnou za 70 roků…
Uran, Jupiter, Měsíc a 12P/Pons-Brooks 10. 4. 2024 z Hodkovic. Foto: Martin Mašek
Uplynulé týdny jsem měl možnost trávit na cestě po USA. Nacházel jsem se v lokalitách s Bortle 10+, kde reklama svítila víc než pouliční osvětlení, i v lokalitách, kde svit jediných dvou 50 km vzdálených měst odpovídal svým jasem protisvitu zvířetníkového světla a na Bortleho škále bych je hodnotil jako 2. Kometu jsem snímal opakovaně přes dalekohled, širokoúhle s krajinou a třikrát byla dobře vidět i pouhým okem. Vrcholem mého snažení se stal unikátní snímek komety na denní obloze během úplného zatmění Slunce.
Ještě než nám za dva týdny začne kometa mizet na jižní obloze a bude úhlově blíže Slunci, je na čase se na ni zaměřit v dalším pokračování seriálu našich fotografií a zážitků z jejího pozorování.
Kometa 12P/Pons-Brooks 26. 3. na snímku Jakuba Kuřáka přes 35mm objektiv Sigma Art (f2.8), ISO 800, 25×30 s, Canon 77D
Ačkoli jasnost komety je kolem 6 mag, což ještě nestačí na viditelnost okem, vzhledem k její nízké poloze večer na obloze, fotograficky je to parádní kometa, protože předvádí překrásný vějířovitý iontový ohon. A dá se vůbec vidět něco kromě samotné hlavy komety. Ve 40cm RC na hvězdárně v Turnově jsem spatřil celou vaničku obklopující jádro komety a v náznaku ještě kousek ohonu asi na délku dvou průměrů komy samotné. Ohon je tedy bohužel velmi slabý.
12P/Pons-Brooks 3. 3. 2024, TS76EDPH, ASI294MC Pro + Sony A5100, 120×30 s, Roman Hujer
Na březnové obloze nás večer potěší Merkur. Největší elongace nastává 25. 3. a jde o nejlepší viditelnost této planety za celý rok. Dalším lákadlem je kometa 12P/Pons-Brooks. Ta nyní bude atakovat hranici viditelnosti okem, ale pokud náhle nezjasní, bude třeba ji hledat dalekohledem, protože bude na večerní obloze nízko v Andromedě. Jarní rovnodennost nastává 20. března.
Mapku v PDF s přehledem úkazů stahujte zde: skymap_03-2024.pdf
Kometa Pons-Brooks nakonec prodělala menší zjasnění také v lednu. Pečliví amatérští astronomové zaznamenali zjasnění 18. ledna 2024 asi o dvě magnitudy. Skutečně, vzápětí se ve vnitřní oblasti komy objevil nový světlý oblak prachu a později zjasnila také vnější slabá obálka zelené barvy, svítící uvolněnými plyny. Díky tomu je kometa na konci ledna vidět opět i triedrem, byť to není žádná hitparáda a mnohem lepší zážitek dá až větší dalekohled.