Astronomické události

Se začátkem listopadu se kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) dostala dle předpokladů z dosahu viditelnosti pouhým okem. Je to nyní zvláštní pocit, protože díky výraznému prachovému ohonu délky několika stupňů je i nyní velice krásným objektem pro triedr a jediné, co trochu ubírá na kráse fotografické je absence výraznějšího modrého iontového ohonu a husté pole hěvzd Mléčné dráhy.

C/2023 A3 1. 11. 2024, 94×30 s, AT60ED@300mm, Canon 6Dmod.

(Pokračování textu…)

Po delší odmlce můžeme v září pozorovat všechny planety. Merkur je vidět jako jitřenka na začátku měsíce, Venuše bude jako Večernice výraznější až v dalších měsících. Saturn a Neptun jsou v okolí opozice vidět celou noc. Jupiter, Mars a Uran jsou nejvýše ráno. 18. 9. nad ránem se dočkáme částečného zatmění Měsíce. Kometa 13P/Olbers je vidět nízko pod hvězdou Arcturus z Pastýře.

(Pokračování textu…)

Jizerská oblast tmavé oblohy slaví v listopadu 2024 už 15 let existence. Hlavní akcí pro veřejnost, která si na ni už zvykla a hojně ji navštěvuje, je Den a noc na Jizerce. Od té doby, co jsme našli definitivní zázemí u našich dobrých přátel v Muzeu Jizerských hor, má akce vše, co od ní očekáváme my i návštěvníci. Akce zde navazuje na Hvězdičkové noci, tradičně pořádané hvězdářem Pepínem kolem maxima roje Perseid (Pepína zdravíme tam nahoru a děkujeme!). Rok 2024 se zapsal do dějin našich aktivit jako rok ideálního počasí. Nebylo vedro, nebyla zima, nebylo pořád Slunce a přitom jsme ho mohli pozorovat dost. Nefoukalo, v noci se nerosila rychle optika, nebyla mlha a samozřejmě bylo jasno a padaly i nějaké ty meteory, i když akce proběhla dvě noci před maximem nejznámějšího meteorického roje. Děkujeme všem, kdo se spontánně zapojili a s akcí pomohli.

Pozorování velkými dalekohledy na Jizerce 10. 8. 2024, foto: Daniel Kurtin

(Pokračování textu…)

Aneb když máte kliku, vidíte na dovolené v Polsku oblohu i s bonusem. Letos jsme se dohodli se sousedem a projíždíme Mazurksá jezera na severovýchodě Polska. Jsme tu 54 stupňů severně, tak jsem raději vzal i nějakou astrovýbavičku. A pohledy na Mléčnou dráhu nad jezery nebo polární záři, to je neuvěřitelný bonus naší cesty.

Potřebujete prostě velkou dávku štěstí, když jednou zakotvíteb tak, že z lodi máte výhled na jezero a hvězdy a podruhé tak, že hned u hotelu popojdete a vidíte z poměrně slušné tmy polární záři. Teda vlastně nevidíte, protože byla slabá, ale udělal jsem si osobní rekord a vyfotil krásnou polární záři při Kp indexu 5.

(Pokračování textu…)

Při večerní akci pro jednu školu jsme na turnovské hvězdárně zažili opravdu pěkné pozorování. Krásně na čas se vyjasnilo a do toho zářil Měsíc kolem první čtvrti. Později kolem 22:15 se na obloze začala zjevovat zprvu nenápadná a vysoko ležící světlá oblaka, ale později velmi nápadná a hezky strukturovaná NLC (noční svítící oblaka). Po ruce byly jen mobily, ale snímky se docela povedly. Sezóna 2024 začala nečekaně, i když jsme na ně čekali už 14 dní, ale přeci jen hned první úkaz v takové kráse překvapil.

Panoramatický pohled na noční svítící oblaka 13. 6. 2024 z Turnova

(Pokračování textu…)

Aktivní oblast na Slunci AR3664 přinesla pozorovatelům na Zemi jeden z nejunikátnějších zážitků, co se pozorování polárních září týče. V minulosti, když se výrazné záře ukázaly, ohlížel jsem se pak za důvody ejich vzniku. Polární záře z noci na sobotu 11. května byla tak unikátní, že nemůžu udělat výjimku. Díky tomu, že podobný souhrn již zpracoval Kevin ze Solarham, využiju některé jeho materiály a text volně přeložím, aby zůstal i zde na památku zážitku, který je srovnatelný snad jen s polárními zářemi 30./31. 10. a 20. 11. 2003.

(Pokračování textu…)

Asi se ptáte, zda v noci na neděli uvidíme tu nádheru, co byla vidět minulou noc 10./11. 5. Zatím jsou teď po setmění hodnoty ve slunečním větru nižší a ne moc příznivé pro tak jasné polární záře. Sluneční vítr a aktivitu sledujte na Spaceweatherlive.

Polární záře 10. 5. 2024 ve 22:37 SELČ u Bělé pod Bezdězem. Expozice 2,5 s, ISO 800, obj. Sigma 35 mm/f2,8, Canon 6Dmod

(Pokračování textu…)

Je to spíše taková zajímavost, hříčka, prostě něco, co nedá amatérskému pozorovateli oblohy spát a chce to zkusit. Jde o pozorování velmi mladého srpku Měsíce krátce po novu. Obvykle se dá Měsíc dobře pozorovat až když je den starý a jeho srpek je tedy i za soumraku dobře viditelný, ale ta nejzajímavější fáze, kdy je Měsíci po novu méně než 24 hodin, to je ta správná výzva. Většinou se nesejdou podmínky, protože k pozorování je třeba čistý vzduch nad obzorem a nebo se třeba i sejdou, ale Měsíc se stejně nedaří najít, protože je prostě příliš tenký a to se zkrátka v té červené soumrakové obloze těžko hledá. 8. května večer jsem učinil další pokus a tentokrát jsem na něj vyrazil na Severák v Jizerských horách a byl u toho se mnou i Jakub Kuřák.

(Pokračování textu…)