Příjemně teplou noc jsme i přes počáteční problémy s oblaky využili k provětrání naší techniky. Pozorovaly se jasnější i slabší komety, množství deep-sky objektů a urodila se i spousta fotografií. Následuje tedy vzpomínka na tuto pěknou letní noc.
Zleva: MaG a fotosestava ED80/600 + pointer70/500 na CG5 GT Adv, Ladin a SW 254/1200, Aleš a Meade 405/1800, Vic a 400/2000, HoPi a 305/1500. Foto: MaG (Pokračování textu…)
V předchozím článku jsme se věnovali Slunci. Použité metody zpracování obrazu přímo vybízí k zpracování videí z 9. března, kdy jsme na hvězdárně v Turnově fotili Měsíc a Jupiter. Výsledky vždy nejvíce ovlivňuje seeing a taky dalekohled se trochu chvěje s tím, jak se špatně přenáší pohyb motorku na osu dalekohledu. Bude se tam muset předělat bovden. Nicméně s výsledky můžeme být na první pokus celkem spokojeni. Snímky vznikly opět zpracováním videa v Autostakkertu 2 a pak v Registaxu 6. Dole jsou na ukázku dvě videa, jak vypadal Jupiter i Měsíc přímo v dalekohledu. Videa natáčel Pavel Dostál, zpracovával Martin Gembec.
Porovnání nejlepšího snímku z videa, dále 100 složených snímků v Autostakkertu a nakonec zostřená verze z Registaxu 6
Aleš mi poskytl opravdu moc pěkné snímky Slunce pořízené v minulém týdnu v Turnově (viz. o dva články níže). Jak je vidět na jeho jediném vybraném snímku, detailů ve skvrnách tam má mraky. Přesto jsme se pokusili pohrát si s daty ve snaze najít nějaké detaily… Na řadu přišel postupně Registax 5, Registax 6 a nakonec spolupráce Autostakkertu s Registaxem. A zjištění? Asi podle očekávání. Jakmile je proměnlivý seeing, tak je pomalu zbytečné si se snímky Slunce hrát, ale přesto… nějaká pozitiva tam asi vidět jsou. Jenom to prostě umět…
Detail skvrn uprostřed Slunce a jejich výřez, jak vypadl z Autostakkertu 2 a Registaxu 6:
Poté, co se kometa C/2014 E2 (Jacques) protáhla 2. 7. kolem Slunce, objeví se záhy na ranní obloze. Využil jsem předpovídaného vyjasnění a kometu zkusil pozorovat. Původně jsem měl v plánu vyrazit někam za město, ale poté co mě ve 2.45 probudil budík a viděl jsem, jak je obloha světlá (i díky Měsíci krátce po úplňku), řekl jsem si, že je to zbytečné. Vyrazil jsem ven ve 3.30 a musel popojít asi 100 m od domu, abych spatřil jasně svítící Venuši mezi dvěma paneláky. Obloha byla u obzoru velice průzračná, okem jsem viděl betu Tau a v triedru 15×70 i zetu Tau těsně nad obzorem. Obloha však byla již natolik světlá, že jsem stěží vykoukal hvězdy páté velikosti 121 a 125 Tau, mezi které se kometa promítala. Na difuzní objekt 6-7 mag jsem neměl šanci, to by kometa musela být velmi stelární a mít jasnost tak kolem 3 mag. Kometu jsem tedy neviděl, na tu si budeme ještě pár dní muset počkat, až povyleze výše směrem do souhvězdí Vozky. Stačilo však počkat pár minut a nad obzorem se objevil Merkur, takže alespoň malá záplata za neviděnou kometu.
Aleš
Večer 3. července se noční svítící oblaka roztáhla až nad střední Evropu, což se projevilo tak, že již za soumraku kolem 22. hodiny byly oblaky pozorovatelné i kolem zenitu a jejich rozsah a struktury byly dnes proto mimořádné. Dalším zajímavým faktem bylo, že výrazně svítící oblaka byla patrná ještě kolem půlnoci. Co se dělo ráno už dokáže vyjádřit slovy málokdo, snad alespoň fotografie nám budou onu památnou noc připomínat.
Snímek 4. 7. 2014 ze 3:22 SELČ (oblaka nad jabloneckou přehradou). (Pokračování textu…)
Noc ze 2. na 3. července jsme trávili nad Rychnovem. Pozorovalo se všechno možné. Večer to začalo slabšími celkem vysoko ležícími cáry NLC, pokračovalo se nízko ležící kometou PanSTARRS. Pak přišla na řadu dvojice planetek Ceres a Vesta, které se k sobě na obloze rychle blíží a nakonec ještě kometa UQ4 Catalina. A tady právě není ten konec, protože zatímco ostatní už odjeli, já jsem ještě zkusil jak funguje vybavení na známé mlhovině M27 a vzápětí se rozsvítila ranní NLC. Níže jsou nějaké snímky a animace.
Panorama slabších večerních NLC (Pokračování textu…)
Martin Mašek nadále intenzivně úkoluje jihoamerický robotický dalekohled FRAM, který patří Fyzikálnímu ústavu Akademie věd a slouží pro observatoř Pierra Augera. Posledními úlovky dalekohledu jsou kometa C/2013 UQ4 (Catalina), která byla loni objevena ještě jako asteroid, ale stala se z ní najednou kometa. Dále Martin zaslal pěknou animaci, jak se k sobě blíží planetky Ceres a Vesta. Jak se ukázalo, je tam té drobotiny samozřejmě víc. Jsme v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem…
28. 6. 2014, 18×60 sekund, FRAM/GLORIA/Martin Mašek (Pokračování textu…)
Máme tu začátek července a s ním nechybí pravidelná Alešova mapka ke stažení v PDF. Večer končí viditelnost Marsu a Saturn se také kloní k západu. Ráno patří Venuši a chvíli i Merkuru. Konec měsíce už přinese nějakou tu kometu. Mars se blíží k hvězdě Spica v Panně, Ceres a Vesta se navzájem míjí. Končí sezóna nočních svítících oblak (NLC).
