Přestože počasí není ideální, často zkoušíme pozorovat především ve večerních hodinách trojici planet a dvojici komet, které nyní obloha nabízí.
C/2012 K1 (PanSTARRS) u Alkaidu (hvězdy na konci oje Velkého vozu).
29. 4. 2014, 21:30 UT, 9x60s, ISO1600, Canon 30Dmod, Celestron ED80/600 s reduktorem f402mm. Zmenšeno na 50 %, oříznuto.
Příjemné odpoledne na chatě v Prysku jsem trávil sledováním letadel pomocí dalekohledu SCT 150/1500 a triedru 12×35. Začátek pozorování jsem věnoval snímání Slunce a závěr testům na okolních kopcích a nakonec jsem vyfotil náhodou i letadlo.
Slunce 19. 4. 2014 přes SCT 150/1500 v ohnisku Canonem 30D.
Do výbavy pozorovatelny přibyl další přístroj refraktor Bresser Messier AR127L (127/1200). Samozřejmě je určen primárně na planetární pozorování. Níže je fotografie Jupiteru ze dne 2. 4. 2014. Snímek je složenina z videa pořízeného právě přes refraktor AR127L kamerou ASI120MM v kanálu G. Bohužel u většiny snímků dochází při zpracování v Registaxu k cibulovému efektu a nevím, jak se toho zbavit.
Jupiter 2. 4. z Javorníku, foto: Jiří Kapras
Sobotní noc neslibovala nic zajímavého, jednak na obloze zářil Měsíc krátce před úplňkem a také se od SZ přibližovala frontální oblačnost. Původně jsem ani žádné pozorování neplánoval, ale navečer mi zavolali nějací lidé, jestli by se nemohli přijít podívat na turnovskou hvězdárnu. Domluvili jsme se na půl devátou a asi hodinu jsem jim ukazoval Měsíc a Jupiter.
Kresba Marsu 12. dubna 2014, Aleš Majer
Martin Mašek z našeho Klubu astronomů Liberecka pořídil pomocí robotického dalekohledu FRAM znovuobjevový snímek komety P/2005 JQ5 (Catalina). Dalekohled Fyzikálního ústavu AV ČR je umístěn v Argentině a v jeho volném čase se Martinovi daří jej zacílit na zajímavé objekty jižní oblohy. Vedlejším produktem jeho činnosti tak jsou objevy proměnných hvězd či znovuobjevy komet. Pokud vše půjde podle očekávání, mohlo by jít o periodickou kometu s pěkným kulatým číslem 300.
Znovuobjevový snímek komety P/2005 JQ5 (Catalina). Foto: FRAM
V úterý 8. 4. nastane téměř po dvou letech opozice Marsu a to je období, které se nejlépe hodí k pozorování detailů na kotoučku planety. Ten letos přesáhne úhlový průměr 15″. Bohužel se Mars pohybuje v souhvězdí Panny a tudíž při kulminaci vystupuje maximálně asi 35 stupňů nad jižní obzor.
Porovnat Alešovu zdařilo kresbu můžete také s fotografií Prokyho.
(Pokračování textu…)
Aleš nezahálel a kromě Messiérova maratónu stihl dodat i další zastávku v maratónu mapek oblohy. Stahujte v PDF.
A co nás v dubnu čeká? Měsíc je nejprve těsně po novu a tak připadá úplněk na polovinu dubna. Hlavním tahákem oblohy ještě zůstává planeta Jupiter, ale postupně ji už vystřídá Mars, který je 8. dubna v opozici. Na druhé straně mapky najdete informace k Jupiterovým měsíčkům i pozorovací mapku Marsu, tentokrát je jiná a vřele ji můžeme doporučit. Saturn je zatím vidět nejlépe nad ránem. 14. až 18. dubna se postupně budou tvořit zajímavá seskupení ranních planet s Měsícem. 23. dubna ještě upozorníme na meteorický roj Lyrid, částečně rušených Měsícem a přejeme mnoho jasných a konečně i trochu teplejších nocí.
Messierův maraton jsme zkoušeli v minulých letech již několikrát s větším či menším úspěchem. Letos připadl březnový nov na samý konec měsíce, shodou okolností na víkend a ještě k tomu předpověď slibovala minimálně dvě jasné noci z pátku na sobotu i ze soboty na neděli. Řekli jsme si, že zkusíme pozorovat již první noc a buď to klapne, nebo to bude trénink na tu následující záložní noc. (Dlužno dodat, že počasí bylo sice jasné, ale ne tak průzračné, jako ostatně obvykle a u MaGa navíc zaúřadovala nemoc, která jej na poslední chvíli vyřadila).
