Po lednové opozici se Sluncem je největší planeta sluneční soustavy Jupiter v ideální pozici pro pozorování. Další aktuální zajímavostí na obloze je supernova SN2014J, která explodovala před téměř 12 miliony roků v galaxii M82 a jejíž světlo k Zemi dorazilo teprve koncem ledna letošního roku.
Fotku Jupiteru se stínem Io laskavě poskytl Dalibor Oršulík
(Pokračování textu…)
Už je to hodně roků, co se dalo pozorovat a fotit dvě docela jasné komety v jednom zorném poli dalekohledu. Komety C/2012 X1 (LINEAR) a C/2013 R1 (Lovejoy) ale splňují nejen podmínku, že jsou nedaleko od sebe, ale mají i podobný vzhled. Pozoroval jsem je triedrem 20×80 a fotografoval objektivem s ohniskem 135 mm. Koukali se i další…
Kometa Lovejoy nahoře, pod ní kometa LINEAR. Vlevo otevřená hvězdokupa NGC 6633.
Martin pěkně vyfotil Slunce, které nám poslední dny nabízí opravdu parádní podívanou na fotosféru. Nicméně uplynulý víkend nám nabídl více zajímavých objektů.
Velké množství skvrn v několika skupinách nám ukazuje přivrácená strana Slunce také v únoru. V týdnu kralovala dvojice velkých skvrn, která již pomalu zapadá, ale ani další aktivní oblasti se nedají zahanbit. Navíc vychází další větší skvrnka. Jeden dokumentační snímek přes 8 cm ED refraktor v ohnisku 600 mm přikládám níže.
Martin Gembec
Se začátkem nového měsíce je tu další mapka ke stažení v PDF. V únoru začínáme měsícem viditelným na večerní obloze. Úplňku dosáhne v polovině února. Večer se pomalu loučíme s Merkurem, pokračuje však ideální viditelnost Jupiteru. Po půlnoci se dá pozorovat Mars a Saturn. Nečekaným zpestřením je poměrně jasná supernova v blízké galaxii M 82 (asi 12 miliónů sv. let od nás). Nejzajímavější komety lze pozorovat na ranní obloze, tedy C/2012 X1 (LINEAR) a C/2013 R1 (Lovejoy). Ty jsou na začátku února poměrně dost blízko sobě. V souhvězdí Hydry lze vyhledat Pallas, druhou největší planetku z pásu mezi Marsem a Jupiterem.
Ve známé a hlavně poměrně blízké galaxii Messier 82 vzplanula před asi 12 milióny let supernova. Nyní světlo dorazilo k nám a my zde můžeme pozorovat hvězdu asi 11. velikosti. Supernova je typu Ia, které slouží jako „standardní svíčky“ k měření vzdáleností. Její pozorování nebo fotografování je opravdu snadné, vadí pouze velký mráz.
Slunce je začátkem roku pokryto velkými skvrnami. Skupina těch největších je s filtrem velmi snadno viditelná i pouhým okem. Podařilo se mi pozorovat je v úterý projekcí a přes svářečské sklo a také ve středu, kdy jsem rychle po práci vyrazil na Vrkoslavice a ještě stihl pár minut zapadajícího Slunce a to i s pomocí EDčka, kterým se přes foťák dalo pozorovat Slunce po přistínění rukou i bez filtru. Fotky jsou jen provizorním bonusem, protože jsem neměl žádný ztmavovací filtr.
S novým rokem pokračuje náš seriál o událostech na obloze. Co nás tedy v lednu čeká? Samozřejmě pokračuje dobrá viditelnost komet v čele s Lovejoy. Planeta Jupiter je v opozici a proto je skvěle viditelná celou noc. S Venuší se večer pomalu loučíme, je z ní pěkný srpek. Ke konci měsíce se objeví večerní Merkur. Ráno je výborně vidět Mars a dobře také Saturn. Úplněk nastane v polovině ledna, naopak nov tu máme hned dvakrát. 3./4. ledna nastává maximum meteorického roje Kvadrantid. Druhá strana mapky patří logicky především kometám a Jupiteru. Stahujte v PDF.
