Milovníci hvězdné oblohy z Jizerky a Klub astronomů Liberecka vás zvou na další tradiční akci na Jizerce. Hvězdičková noc 2013 začne 10. srpna ve 20 hodin povídáním o hvězdářích doby rudolfinské. Po setmění se při jasném počasí připojíme my s ukázkou objektů hvězdné oblohy a předpokládáme, že pozadu nezůstanou ani Perseidy, které se již budou blížit do maxima (o dva dny později).
Opravdu pěknou noc jsme zažili 1. až 2. srpna v lomu Stanislaw v Jizerkách. Vic vyslovil doměnku, že by nebylo špatné zkusit pozorovat všechny planety a tak se urodil nápad vzít to od večera do rána. Neplánovaně z toho vzešel planetární maratón včetně východu Slunce. Byla to prostě hodně tmavá noc plná pozorovacích zážitků.
Měsíc a planety nad ránem. Větší na kliknutí. Verzi bez popisků si případně můžete prokliknout zde.
Vlahé letní noci a jasná obloha, to je nyní lákadlo nejen pro běžný okuk Mléčné dráhy mimo města. Jistě nás zaujmou také přelety mnoha družic a jejich nečekané, nebo i očekávané záblesky. Některé družice jen tak bliknou, jiné dokonce opakovaně, ale družice Iridium většinou zazáří přesně podle předpovědi, zvláště u těch nejjasnějších úkazů. Zajímavé jsou i přelety stanice ISS, dokonce i u ní se lze dočkat náhlého zjasnění.
Záblesk družice Iridium 47, foto 20.7.2013 ve 2:32.
Předpověď jasu -5 mag.
Pravidelný Alešův příspěvek s mapou oblohy nám především připomene, že už se blíží maximum srpnového meteorického roje Perseid. To připadá na noc z 12. na 13. srpna (lépe vždy po půlnoci či nad ránem). Je to také období bohaté na pozorování planet, byť většina má špatné podmínky viditelnosti. Týká se to večer Venuše se Saturnem a ráno Jupiteru s Marsem. Za svítání se ale možná dá vidět i Merkur a celou noc potom slabší Uran a teleskopický Neptun. Z velmi zajímavých úkazů připomeňme také možnost pozorovat 13. srpna útvar zvaný „lunární X“. Také o něm je řeč na druhé straně mapky. Stahujte také v PDF.
Další z několika letošních úkazů nočních svítících oblak (NLC) nastal ráno 21. července a tentokrát byla oblaka hodně jasná. Jediná nevýhoda spočívala v opravdu malé výšce nad severním obzorem. Martin Mašek z našeho Klubu astronomů Liberecka na ně poslal upozornění a tak se je podařilo nasnímat z Liberce i Jablonce nad Nisou. To nám umožní nejen publikovat snímky a animaci, ale snad také výpočtem potvrdit výskyt oblak ve výškách kolem 80 km nad zemí. Výsledek zde zveřejníme.
V noci z 19. na 20. července jsme mohli zamávat sondě Cassini u Saturnu, která od 23:27 SELČ snímala část mozaiky planety s prstenci v místech, kde byla naše Země. Kamera s vysokým rozlišením nás v tu chvíli snímala a my jí tak mohli pomyslně zamávat. Mnoho lidí u nás i za hranicemi tak učinilo a protože byl dobrý seeing, byl to příjemný večer.
Zatímco Martin se rekreoval v Chorvatsku a užíval si tamní tmavé oblohy, nezaháleli jsme ani doma. Tlaková výše v okolí novu nám nadělila několik jasných nocí, které jsme náležitě využili. S Vicem jsme vyrazili pozorovat hned tři po sobě jdoucí večery. (Pokračování textu…)
Letošní výjezd s rodinou k moři jsem spojil s pokusem zastavit se na jednu noc na oblíbeném místě v horách, Mazinu. Vše muselo klapnout naprosto dokonale, v itineráři to vyšlo na noc ze 4. na 5. července, protože na narozeniny měla být dcerka poprvé u moře. Nakonec to byla nejjasnější noc, jakou jsem v Chorvatsku zažil, takže jsem byl opravdu šťastný, ačkoli z večera se ještě na severu a v průběhu noci jen nízko na jihu držely slabé mraky. Opět jsem tak mohl zažít ten úžasný pocit, když se kolem setmí tak, že černá nízká oblaka zastiňují Mléčnou dráhu, klenoucí se v širokém pásu celou oblohou.
Na snímku je oblast Mléčné dráhy ve Štíru a Střelci, jakož i známé oblaky Mléčné dráhy ve Štítu viditelné i od nás. Snímek 4 minutovou expozicí na 1600 ISO bez darkframe. Mírně zvýšen kontrast. (Pokračování textu…)
