Astronomické události

Již druhým rokem jsme rádi přijali pozvání na Jizerku do Střediska ekologické výchovy. Jak se zatím ukázalo, domek č. p. 2 za Starou pilou sice trpí trochu větším výskytem mlh, ale zato velkým štěstím na počasí, neboť letos jsme pozorovali doslova mezi dvěma frontami. Děti i dospělí se zapojili do povídání o vesmíru spojené s projekcí obrázků i počítačového Stellaria. Akce se vydařila, přestože za mlhy bylo na obloze méně hvězd. Měsíc dokonce do mlhy vykreslil „mlžnou duhu“.  Dalekohledem jsme si vychutnali nejen krátery a moře na jeho povrchu, ale také zajímavé objekty vzdálenějšího vesmíru. I přes menší množství hvězd se nezmenšil zájem o povídání ani o pozorování o hvězdách a tak jsme byli myslím všichni spokojeni. (Pokračování textu…)

Ve střední Evropě zamořené světelným smogem není mnoho míst, kde by se noční obloha blížila té přírodní. V chorvatských horách, na Ukrajině a v Alpách můžeme spatřit oblohu klasifikovanou číslem 2 na Bortleho škále, lepší pak už jedině na vrcholku Pico del Teide na Kanárských ostrovech. A právě do Alp na Edelweißspitze jsme se vypravili při zářijovém novu. Nejvýše položený bod horské silnice Großglockner Hochalpenstraße ležící v nadmořské výšce 2571 m n. m. je mezi amatérskými astronomy pověstný skvělou oblohou a brilantním seeingem, ale hlavně je možné sem dopravit autem potřebnou techniku.

(Pokračování textu…)

Původně jsem plánoval vytvořit příspěvek o tom, jak krásně byly v noci na sobotu vidět z Jizerek slabé jevy, jako je soustava prachových mlhovin od Mléčné dráhy k Polárce, nebo slabě viditelný zvířetníkový pás až k protisvitu pod Pegasem, ale v souvislosti s tím, co dovezli kamarádi z Alp se omezím jen na konstatování, že jsme si užili trochu té levné polské tmy.

Mléčná dráha a temné mlhoviny táhnoucí se až k Polárce     (Pokračování textu…)

Máme tu nový měsíc a s ním i pravidelnou mapku. Z očekávaných událostí můžeme vyzdvihnout zajímavá ranní setkání Mars a Jupiteru s Měsícem, dále průchod Marsu hvězdokupou M 44 Jesličky a samozřejmě pozorování Neptunu (dobře už i před půlnocí) a Uranu. Zajímavá je také planetka (324) Bamberga, o které se zmiňuje druhá strana mapky. V Jizerské oblasti tmavé oblohy proběhne podzimní Astronomický den na Stogu (28. září).
Stahujte jako obvykle také k tisku v PDF.

Před časem jsme na těchto stránkách psali o „kitchen astronomy“ a dalších formách pozorování oblohy z bytu. Na rozdíl od ustáleného tvrzení, že toto není možné, za vhodných atmosférických podmínek to není problém. O posledním úplňku byla večerní venkovní teplota totožná s teplotou v interiéru, tak jsem zkusil na okenní římsu vytáhnout i větší dalekohled. Po vhodném podložení se dal pětipalcový refraktor dobře ovládat „jemnými pohyby“, tedy strkáním do zenitového hranolu i při zvětšení 200x a seeing byl velice slušný. Paralelně jsem na stativu vedle zkoušel rovněž starý Zeissův Sonar 300/4, ze kterého pochází fotografie Měsíce s přecházejícími mraky.

Lunar X je optický efekt vytvořený hrou světel a stínů na měsíčním povrchu. Je pozorovatelný na terminátoru pouze po dobu několik hodin krátce před první čtvrtí. Je tvořen valy kráterů Blanchinus, La Caille a Purbach. Nedaleko trochu severněji lze přibližně ve stejnou dobu spatřit také Lunar V tvořený kráterem Ukert a několika menšími krátery v jeho bezprostředním okolí. V průběhu roku se nám pouze párkrát naskytne příležitost tyto fenomény pozorovat. Jak jsme avizovali v mapce oblohy na měsíc srpen, příležitost nastala právě dnes 13. 8. večer.

(Pokračování textu…)

Tradiční akce Muzea Jizerských hor v osadě Jizerka se každoročně koná o srpnovém víkendu kolem maxima Perseid. I letos připadla na sobotu 10. srpna. Josef Krutský alias „hvězdář Pepino“ se po 20. hodině ujal slova a zaplněnému muzeu povídal o hvězdářích doby rudolfinské. Mezitím členové KaLu venku postavili dalekohledy a v rámci možností, které nabídlo počasí se začalo pozorovat. Mezi mraky jsme zahlédli úzký srpek Měsíce, planetu Venuši i majestátní, prstencem ozdobený Saturn. Pak se obloha zatáhla a spustila se krátká přeháňka. Po ní však následovalo vyjasnění a pozorování DSO až do půlnoci. Akci navštívila asi stovka zájemců. (Pokračování textu…)

Nejlepší pozorovací noc jsme letos zažili s ohledem na počasí a blížící se maximum již z neděle na pondělí 11./12. srpna. A meteory? Těch padalo na desítky za hodinu a některé byly nádherně jasné s kouřovými stopami.

Perseida v Kasiopeji a Andromedě nedaleko M31. Foto: MaG.
12.8.2013, 1:53-1:57 SELČ.

Perseida v Pegasovi a Vodnáři. Foto: Aleš M.
11.8.2013, 22:38 SELČ.

(Pokračování textu…)